Archiv článků: filozofie

Podle všeho se zdá, že i vývoj civilizací má svá pravidla a zákonitosti, které se objevují stále znovu, byť jejich konkrétní formy jsou pokaždé trochu jiné. Dají se shrnout do Sedmi zákonů vývoje civilizací, které jsou: 1. Každá civilizace je ohraničena v čase a prostoru. Naše tzv. západní civilizace patrně …

V 17. století se vzedmula první velká vlna konstruovaných jazyků. Tentokrát se nejednalo převážně o náboženské, mystické nebo umělecké jazyky, jaké známe z dřívější doby, nýbrž o jazyky filozofické. Tyto jazyky jsou založeny na klasifikaci idejí, některé z nich se dokonce snaží zahrnout všechny encyklopedické informace. Tisíc let užívali učenci …

Kurt Gödel je znám hlavně jako autor slavné věty o neúplnosti, během svého přátelství s Einsteinem se však pustil také do teorie relativity. Jeho práce se nejčastěji zmiňuje v souvislosti se stroji času. Gödel přišel v roce 1949 v Princetonu s myšlenkou vesmíru, který velmi rychle rotuje. Zajímavé je, že …

Představme si, že by inteligence nepřebývala v lidech, ale v osamocené medúze, ponořené v hlubinách. Ti, kdo věří, že matematika existuje v nějakém vesmíru nezávislém na člověku, se ještě co do názoru na povahu onoho vesmíru dělí do dvou různých táborů. V prvním jsou „opravdoví“ platonici, podle nichž matematika dlí v abstraktním a …

Úspěch matematiky ve vysvětlování světa kolem nás, který Wigner nazval „nepochopitelnou účinností matematiky“, má vlastně dvě stránky, jednu překvapivější než druhou. Předně zde funguje aspekt, který by se dal označit termínem „aktivní“. Když fyzikové bloudí labyrintem přírody, svítí si na cestu matematikou – nástroje, které používají a rozvíjejí, modely, jež …

Pythagorova věta by platila i předtím, než ji někdo zformuloval. ba i předtím, než existoval vůbec nějaký člověk (intelekt, vědomí…). Tento poměrně samozřejmý pohled na věc je základem matematického platonismu; ten v radikálnější verzi tvrdí, že Pythagovora věta by platila, i kdyby neexistoval žádný vesmír. Z čehož pak téměř vyplývá, …

Existují dvě různá, zdánlivě protichůdná pozitivní hlediska, která kladou vědu před literaturu a umění. To první, jež není ze zřetele vnitřní souvislosti nutné, ale v dnešní době zcela jistě platí, je její perspektivnost pro budoucí rozvoj lidstva – zejména pro užitečnou práci, kterou může vykonat inteligentní student. Toto hledisko a …