Archiv článků: fosílie

Paleoantropologové analyzovali a popsali významný objev v oblasti paleontologie člověka: výjimečně dobře zachovalou kostru Homo habilis starou více než 2 miliony let. Fosilie s označením KNM-ER 64061 byla nalezena ve východní Turkaně v severní Keni a představuje nejúplnější dosud známé pozůstatky Homo habilis. Homo habilis je fosilní druh, který byl …

Slova s řecko-latinským základem, která označují předmět našeho zájmu, jsou ichnofosilie (zkamenělé stopy) a ichnologie (vědní obor zabývající se ichnofosiliemi). České ekvivalenty jsou bohužel banální. Všichni známe z přírody stopy živočichů a dokážeme si představit, že mohou „zkamenět“, tedy stát se součástí horninového (fosilního) záznamu. Pojem ichnofosilie (z řeckého ichné …

V období sedimentace ostravského souvrství se na naše území naposledy rozšířilo moře obývané trilobity. Tu úplně nejmladší záplavu před 324 miliony let představuje soubor mořských uloženin Gaeblerova patra ve stropu souvrství s výskytem našeho nejmladšího trilobita, kterým je Paladin mladeki. Příčinou mořských záplav přicházejících z Polska byly klimatické změny podobné …

Nová analýza fosilie nalezené v Montaně naznačuje, že k vývoji polovodních bobrů mohlo dojít nejméně o 7 milionů let dříve, než se dosud předpokládalo, a to spíše v Severní Americe než v Eurasii. Evoluční biolog Jonathan Calede ze Státní univerzity v Ohiu ve své studii popisuje nález jako nejstaršího vodního …

Otázka teplokrevnosti dinosaurů byla řešena již mnohokrát s různými výsledky. Ptáci jako potomci dinosaurů teplokrevní jsou, krokodýli jako jejich relativně blízcí příbuzní ne. Co s dinosaury? Převládající pohled říká „někteří ano, někteří ne“, dokonce se zvažuje rovněž možnost, že u některých druhů se metabolismus mohl měnit i v průběhu života. …

Desítky milionů let staré linie brouků objevily při studiu fosilií ukrytých v jantaru mezinárodní týmy vědců, jejichž součástí byl Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Expertům se v laboratořích podařilo zrekonstruovat podobu unikátního kovaříka z baltského jantaru a popsat zcela novou čeleď světélkujících brouků obývajících Zemi po …

V tenké, nikdy netěžené slojce lignitu křídového stáří, která vychází na povrch na pláži při jihozápadním okraji ostrova Bornholm (Dánsko), byl nalezen zuhelnatělý a pyritem prosycený úlomek kmínku jehličnatého stromu. V šikmé prasklině ve dřevě, která se mohla otevřít například při vichřici, se dochovalo šest úzkých, přibližně vodorovných chodbiček vykousaných …

Za evolučně nejstarší byly dlouho považovány čelistní zuby u jedné podskupiny pancířnatých ryb. V prestižním časopise Science právě vychází článek, který popisuje objev zubů u 409 miliónů let starých zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců. Tyto důležité nálezy pochází z jihozápadního okolí Prahy a jsou už více jak století uchovány ve sbírkách Národního muzea. …

Genetikům se podařilo extrahovat komplexní biologické markery z 1,77 milionu let starého zubu nosorožce. Dosavadní rekord pro samotná genetická data je mnohem nižší, 700 tisíc let. U předků člověka pokrývají genetická data pouze posledních 400 tisíc let a mimo nálezy z permafrostu se nikdy nepodařilo přečíst genetickou informaci starší než …

Dochovaná fosilní DNA stará miliony let je dosud pouze zbožným přáním, nicméně evoluci člověka by mohl pomoci rekonstruovat i další biochemický marker – sacharidy. Glykany jsou obecně polysacharidy nebo sacharidové části glykoproteinů, v tomto případě nám jde o látky vyskytující se v povrchové vrstvě buněk (na membráně atd.). Vědci z …