Archiv článků: fyzika

Po dvouvrstvém grafenu s pootočením o magický úhel 1,1 stupňů se možná slávy dočká další grafenová struktura – „kosočtverečný“ pětivrstvý grafen. Fyzici z MIT a jejich kolegové vytvořili pětiproudou superdálnici pro elektrony, která by mohla umožnit vznik ultraúčinné elektroniky a dalších zařízení. Konkrétně byla realizace provedena v grafenu s 5 …

Vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR zveřejnili dnes v časopise Nature první přímé mikroskopické snímky magnetického uspořádání v altermagnetu. Navazují tak na publikaci z počátku roku, kdy v časopise Nature oznámili objev nové větve magnetické rodiny, označované jako altermagnetická. Mikroskopické snímky představují milník, na nějž naváže další experimentální výzkum. Výzkumníci …

Vědci poprvé pozorovali kvazičástice, které jsou při pohybu jedním směrem bez hmotnosti, ale v jiném směru hmotnost mají. Tato kvazičástice, tzv. semi-Diracův fermion, byla poprvé teoreticky popsána před 16 lety, ale teprve nyní se ji podařilo detekovat uvnitř krystalu polokovového materiálu ZrSiS. Objev podle vědců otevírá dveře k budoucímu pokroku …

Projekt ALICE zachytil hned dvojnásobně exotickou formu hmoty. Srážky těžkých iontů ve Velkém hadronovém urychlovači (LHC) vytvářejí kvark-gluonové plazma, horké a husté skupenství hmoty, o němž se předpokládá, že vyplňovalo vesmír přibližně jednu miliontinu sekundy po velkém třesku. Srážky těžkých iontů také vytvářejí vhodné podmínky pro produkci atomových jader a …

Extrémní podmínky raného vesmíru možná umožnily vznik mnoha malých černých děr dávno před zrodem prvních hvězd. O těchto primordiálních (prvotních) černých dírách se teoreticky hovoří již několik desetiletí a mohly by být dokonce tvořit i stále nám unikající temnou hmotu. Přesto nebyla žádná primordiální černá díra dosud nikdy pozorována. Nový …

Teorie strun nebyla experimentálně ověřena, nicméně podle jejích zastánců již samotné práce na ní vedly k významnému pokroku v matematice a teoretické fyzice. Ksenia Fedosova z University of Münster a její kolegové nyní tvrdí, že v tomto ohledu přidali další kousek do skládačky: prokázali domněnku související s tzv. 4-gravitonovým rozptylem …

Díky propojení náboženství s vědou a technikou je si­mulační hypotéza natolik výbušná, že už podnítila spoustu zajímavých diskusí, i když si myslím, že většina z nich se až příliš lehkovážně vyhýbá detailům. V Bostromových postulátech je skryto mnoho předpokladů týkajících se cílů, kterých vědci vytvářením simulací chtějí dosáhnout. I kdyby pokroky ve vědě a výpočetní technice …

Po srážce dvou neutronových hvězd a zrodu černé díry vědci dokázali sledovat teplotu elementárních částic. To poprvé umožnilo změřit fyzikální podmínky při kosmické události tohoto typu. Studovaná srážka dvou neutronových hvězd vytvořila dosud nejmenší pozorovanou černou díru. Kromě toho měla za následek i vznik ohnivé koule, která se rozpíná téměř …

Temná hmota mohla podle nové studie vzniknout ze samostatného „temného velkého třesku“, k němuž došlo krátce po zrodu vesmíru. V roce 2023 Freese a Winkler navrhli, že temná hmota, na rozdíl od běžné hmoty, mohla vzniknout z odlišné události velkého třesku, která se mohla odehrát několik měsíců po tom „klasickém“. …

Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou mít více než dvojnásobnou hmotnost než Slunce. Hmota v nich je nacpána až pětkrát hustěji než v atomovém jádře; spolu s černými dírami jde o vůbec nejhustší objekty ve vesmíru. Za extrémních podmínek může hmota …