Nová studie tvrdí, že Newtonův (ani Einsteinův) gravitační zákon nedokáže vysvětlit, s jakým zrychlením kolem sebe obíhají volné (od sebe vzdálené, „široké“, wide) dvojhvězdy. Při extrémně nízkých zrychleních má být proto potřeba doplnit gravitační zákon o nový, dodatečný člen. Výzkum se přímo netýká temné hmoty, ovšem MOND (modifikovaná newtonovská mechanika) …
více »
Vědci podrobně analyzovali hrot šípu z pozdní doby bronzové, nalezený u švýcarského Mörigenu a dnes uložený v Historickém muzeu v Bernu. Předmět byl vyroben mezi lety 900–800 př. n. l. To ve střední Evropě železo ještě známo nebylo (respektive: nebyla známa jeho metalurgie), mohlo by se ovšem teoreticky jednat o …
více »
LK-99 je materiál, který v posledních dnech vzbudil vlnu zájmu. Chemicky jde o značně složitou sloučeninu (dá-li se tomu tak vůbec říkat) se vzorcem Pb9Cu(PO4)6O. Korejští vědci ve studii publikované ovšem zatím jen na arXiv uvedli, že LK-99 má být supravodivý nejen za pokojové teploty (a dokonce ještě vyšší, až …
více »
Chen Xianhui z Čínské akademie věd a jeho kolegové z Nanjing University oznámili ve Physical Review Letters, že dosáhli rekordu z hlediska teploty supravodivosti jediného prvku. Hodnota zní 36 K, opět ovšem vyžaduje vysoký tlak. Nizozemský vědec Heike Kamerlingh Onnes objevil supravodivost u rtuti již v roce 1911; zkoumání supravodivosti …
více »
Po kuprátech a niklátech si vědci při hledání vysokoteplotních supravodičů začínají všímat sloučenin dalšího prvku – palladia. Viz také: Supravodivost oxidů mědi a niklu se liší Vědci z Vídeňské technické univerzity přišli s teoretickými modely, které jim umožnily vypočítat teploty supravodivého převodu (kritické teploty) pro řadu sloučenin. U oxidů niklu …
více »
Pokud je černá díra součástí binárního systému, nabízí se celá studna objevů. Studentka Teoretické fyziky na Fyzikálním ústavu SU v Opavě, Zuzana Turoňová se ve své doktorandské práci zaměřila na výzkum specifických vlastností rentgenových binárních systémů, ve kterých jednou ze složek je černá díra. Tento zajímavý výzkum, jehož cílem je …
více »
Na University of Rochester vytvořili materiál supravodivý při teplotě 20,5 °C a tlaku 10 kilobarů (cca 10 000 atmosfér). Příslušnou látkou je hydrid lutecia dopovaný dusíkem. Tlak je to sice stále obrovský, nicméně o dva řády menší než při předchozích podobných pokusech. V čele týmu stál Ranga Dias; tito vědci …
více »
Od potvrzení existence Higgsova bosonu, které představovalo triumf Standardního modelu, uplynulo už přes 10 let, příslušný výzkum/objev se mezitím dočkal i Nobelovy ceny za fyziku. Tým projektu ATLAS z CERNu nyní informoval o tom, že se vědcům podařilo změřit hmotnost Higgsova bosonu přesněji než kdykoli předtím. Právě experimenty ATLAS a …
více »
Na seznamu těch opravdu nejzásadnějších ze všech zásadních otázek ohledně kosmu nenajdeme asi zásadnější než právě tuto: „Kolik vesmírů vlastně existuje?“ Jelikož se nezdá pravděpodobné, že by jich bylo třeba 153, v úvahu přicházejí odpovědi jeden, dva nebo nekonečno. Tak určitě je vesmír alespoň jeden. V kapitole 12 jsme naťukli …
více »
Galaxie NGC 1277 podle všeho neobsahuje žádnou temnou hmotu. Podobné výsledky (anomálie? chyby měření?) se už objevily v případě trpasličích galaxií. NGC 1277 ale svou hmotností několikrát převyšuje Mléčnou dráhu a v tomto smyslu se má jednat o první podobný případ. Viz např. Našli další divnou a řídkou galaxii bez …
více »
Sciencemag.cz
