Archiv článků: fyzika

Chování černých děr předpoví srážku galaxií – a naopak

Astronomové došli na základě analýzy nových dat k závěru, že supermasivní černé díry zakryté prachem s větší pravděpodobností rostou a přitom uvolňují obrovské množství energie, pokud se nacházejí uvnitř galaxií, které se brzy srazí se svým sousedem. Černé díry uprostřed většiny galaxií pohlcují prach a plyn, který do nich padá. …

více »

Proč sekt pění jinak než sodovka? A co pivo?

Šumivé nápoje se od sebe liší, a to i v tom, co je spojuje. V šumivém vínu (šampaňské/sekt, ale i prosecco) vytvářejí bublinky stabilní řetězec, stoupají v řadě nad sebou. U jiných sycených nápojů se mnoho bublinek odklání do stran, takže jich na hladině vidíme mnohem víc najednou. Řetězce nejsou …

více »

Poprvé provedli nelineární měření, které je klíčem k superrychlému optickému kvantovému počítači

Na rozdíl od základních lineárních operací, které pouze sčítají a odečítají, nelze nelineární operace efektivně simulovat na klasických počítačích. Cestu k výrazně rychlejšímu zpracování dat v optických kvantových počítačích otevřel experiment mezinárodní skupiny vědců, kteří jako první na světě provedli v laboratorních podmínkách potřebné nelineární měření propagujícího se elektromagnetického pole. …

více »

Klíč k chápání supravodivosti: Pořídili první snímek fermionových párů

Vědci z MITu a Harvardu si hráli s atomy draslíku (40K) za podmínek, které mají simulovat chování elektronů v určitých supravodivých materiálech. Vyvinuli techniku zobrazování přechlazeného mraku atomů draslíku-40, která jim umožnila pozorovat párování částic na velmi malých vzdálenostech. Mohli si také všimnout zajímavých vzorů a chování, například způsobu, jakým …

více »

Majoranovy fermiony v kvantových tečkách mohou fungovat jako qubity

Majoranovy fermiony jsou hypotetické látkové částice, které by byly totožné se svými antičásticemi. Dosud se podařilo připravit pouze jejich nápodoby v podobě kvazičástic. Nový výzkum navrhuje realizovat tyto kvazičástice v podobě kvantových teček umístěných v nanodrátku. Takové tečky by pak mohly hrát např. roli qubitů (základních výpočetních jednotek v kvantových …

více »

Silová pole, plazmová okénka a paprsková děla

Silová pole používaná ve sci-fi nejsou v souladu se známými fyzikálními zákony, přesto jsou tu však kličky, které by vytvoření takových silových polí mohly umožnit. Předně může existovat pátá síla, kterou zatím v laboratořích nevidíme. Taková síla by například mohla místo astronomických vzdáleností působit jen na několik centimetrů nebo decimetrů. …

více »

Objevili gravitační vlny na pozadí (plus problém posledního parseku)

Nově objevené gravitační vlny mají být zdaleka nejsilnější, jaké kdy byly zaznamenány: Přinášejí zhruba milionkrát více energie než jednorázové záblesky gravitačních vln ze splynutí černých děr a neutronových hvězd, které byly dosud detekovány experimenty jako LIGO a Virgo. Vědci ze Severoamerické observatoře pro gravitační vlny (Nanohertz Observatory for Gravitational Waves, …

více »

Nový model pro analýzu zemětřesení umožní i předvídání

V budoucnu bude možné vytvářet fyzikálně podložené realistické scénáře zemětřesení, které budou specificky simulovány pro danou oblast pomocí superpočítačů. Prestižní vědecký časopis Nature publikoval studii Dynamics, interactions and delays of the 2019 Ridgecrest rupture sequence, jejímž spoluautorem je prof. František Gallovič z MFF UK. Mezinárodní vědecký tým v článku představuje …

více »

Objevili kapalný kvazikrystal v podobě dvanáctiúhelníku

Kvazikrystaly mají pravidelnou strukturu podobnou normálním krystalům, avšak v případě kvazikrystalů do sebe základní jednotky dokonale „periodicky“ nezapadají. Výsledkem jsou zvláštní vlastnosti, pro určité technologické aplikace třeba i výhodnější. Nově objevený kapalný kvazikrystal se skládá z dvanáctiúhelníků, které jsou samy tvořeny kombinací trojúhelníkových, čtvercových a poprvé i lichoběžníkových buněk. „Objevili …

více »