Archiv článků: fyzika

Podařilo se pozorovat dvojici supermasivních černých děr, které se blíží fúzi. Nacházejí se přibližně 300 světelných let od sebe a byly detekovány pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu a rentgenové observatoře Chandra. Tyto černé díry, ukryté hluboko uvnitř dvojice srážejících se galaxií, jsou poháněny vnikajícím plynem a prachem, což způsobuje, že jasně …

Následující pohled je jistě krajně minoritní, nicméně autoři dosáhli jeho publikace v recenzovaném časopise. Lior Shamir z Kansas State University (poznámka PH: informatik, nikoliv fyzik/astronom) použil snímky více než 30 000 galaxií pořízené pomocí trojice dalekohledů k měření rudého posuvu galaxií v závislosti na jejich vzdálenosti od Země. Rudý posuv …

Tedy přesněji řečeno tvarovat Boseho–Einsteinův kondenzát. Tisíce světelných částic se mohou za určitých podmínek spojit do typu „superfotonů“. Vědci z Institutu aplikované fyziky (IAP) Bonnské univerzity nyní dokázali pomocí „nanoforem“ ovlivnit strukturu tohoto Boseho-Einsteinova (BEC) kondenzátu. To jim umožnilo vytvarovat světelnou skvrnu do jednoduché mřížkové struktury sestávající ze čtyř světelných …

Výzkum hydridů již umožňuje supravodiče fungující za téměř pokojové teploty, pro změnu ale vyžadují obří tlak. Jak tento požadavek omezit a ideálně se dostat k materiálu supravodivému za běžných podmínek? Výzkum, který vedl Xiaojia Chen z Houstonské univerzity, se soustředil na hydridy prvků vzácných zemin (skandium, yttrium a lanthanoidy). Průlomovým …

Výzkumníci z univerzity v Bayreuthu identifikovali nové sloučeniny yttria a vodíku, což je objev, který může mít významné důsledky pro vývoj vysokotlakých supravodičů. Již známe několik supravodivých hydridů vzácných zemin, o nichž se uvádí, že jsou supravodiči při vysokých tlacích blízko pokojové teplotě. Ve většině případů se jedná o produkty …

Po velkém třesku z chemických prvků nějaký čas existovaly pouze vodík a helium. Přibližně o 200 milionů let později začaly vznikat první hvězdy (populace III, Pop III). Teprve tyto hvězdy zahájily ve svých jádrech výrobu těžších prvků. Když se hvězdy Pop III dostaly na konec svého životního cyklu, některé z …

Díky obdobným studiím zkoumajících rozpad leptonů z těžších na lehčí byl na urychlovači LHC v CERNu objeven i Higgsův boson. Andreas Crivellin z Curyšské univerzity a Bruce Mellado z University of Witwatersrand a iThemba LABS v Jihoafrické republice zdokumentovali odchylky ve způsobu interakce částic. Nesrovnalosti se způsobem, jakým by měl …

Jak se zde již mnohokrát psalo, hodnota Hubblovy konstanty (odpovídající rychlosti rozpínání vesmíru) získaná různými metodami se liší (Hubble tension). Znamená to, že v příslušných kosmologických modelech něco chybí? Nová měření provedená Vesmírným dalekohledem Jamese Webba ale naznačují, že žádný problém zde není (nebo alespoň ne tak zásadní). Kosmoložka Wendy …

Energie přenášená při srážkách a anihilaci částic temné hmoty uvnitř chladných mrtvých neutronových hvězd může tyto hvězdy velmi rychle zahřát. Mohl by to být způsob, jak temnou hmotu detekovat. K tomu to závěru došli fyzikové z ARC Centre of Excellence for Dark Matter Particle Physics, které vede University of Melbourne. …

Nový přístup používá techniky jako je vektorizace, meta-programování a dynamický polymorfismus. Vědci z IT4Innovations národního superpočítačového centra vyvinuli novou metodu pro optimalizaci výkonu výpočtů metodou konečných prvků (FEM). Jejich inovativní adaptivní řešení, které upravuje výpočty na základě parametrů zadaných během běhu programu, dosahuje až osminásobného zrychlení výpočtů a bylo publikováno …