Archiv článků: fyzika

Fyzikové vyvinuli metodu detekce gravitačních vln o tak nízkých frekvencích, že by tímto způsobem mohly jít zkoumat rané fáze fúzí superhmotných černých děr. Pokud ovšem tyto vlny nezpůsobuje něco jiného. Metoda dokáže detekovat gravitační vlny, které oscilují pouze jednou za tisíc let, což je minimálně 100krát pomaleji než všechny dosud …

Mezinárodní výzkumný tým pod vedením Michaela Kramera a Kuo Liu z Max Planck Institute for Radio Astronomy v Bonnu studoval magnetary a přitom odhalil základní zákon, který zřejmě platí univerzálně pro neutronové hvězdy. Tento zákon popisuje, jak tyto zdroje produkují rádiové záření, a může poskytnout spojení se záblesky rádiového světla, …

Existence Weylových polokovů byla předpovězena v roce 2010. Mají patřit do třídy topologických materiálů, které za své jedinečné chování vděčí spíše geometrickým/topologickým vlastnostem než konkrétnímu chemickému složení. Weylovy polokovy se vyznačují tím, že jejich elektrony se díky přítomnosti uzlů ve struktuře elektronových pásů chovají, jako by byly měly efektivně nulovou …

Temná hmota tvoří více než 80 % veškeré hmoty ve vesmíru, ale pro běžná pozorování je neviditelná, protože neinteraguje se světlem ani s elektromagnetickými poli (poznámka: tedy pokud zastáváme mainstreamovou představu, že temná hmota existuje). Nyní Sukanya Chakrabarti a Tom Donlon z University of Alabama v Huntsville nyní přišli se …

Experimenty mají naznačovat, že vliv těžkých kvarků na hmotnost protonu může být větší, než se vědci původně domnívali. Chen Xurong z Čínské akademie věd a jeho kolegové přišli s novým pohledem na původ hmotnosti nukleonů. Protony a neutrony se podílejí na více než 99 % hmotnosti pozorovatelné ve vesmíru. Mechanismy, …

V magických číslech pro počty protonů a neutronů v atomových jádrech začíná být poněkud zmatek. Vědci z Čínské akademie věd nyní připravili dva nové izotopy – osmium-160 a wolfram-156.Výsledky naznačují, že olovo-164 by mohlo být dvojnásobně magickým jádrem se zvýšenou stabilitou. „Magické počty“ (čísla) protonů plus neutronů by měly přinášet …

Černé díry představují pro fyziku poněkud problém, hlavně kvůli tomu, že v jejich nitru se ukrývají singularity. Pawel Mazur a Emil Mottola navrhli v roce 2001 proto jiné než obvyklé řešení Einsteinových rovnic pole, které vedlo k objektům, jež nazvali gravitační kondenzační hvězdy – gravastary. Na rozdíl od černých děr …

Mezinárodnímu týmu vědců vedenému českými fyziky se poprvé podařilo vyvinout unikátní magnetický nanografen. Zkombinovali přitom dva koncepty vzniku magnetismu a jako první dokázali detekovat jejich magnetický signál pomocí pokročilé rastrovací mikroskopie a kvantově mechanických výpočtů. Grafenové nanočástice mají potenciál pro využití k uchování a zpracování informací v kvantové informatice. Článek …

Nedávno předpovězené altermagnety kombinují přednosti feromagnetů a antiferomagnetů, které byly považovány za principiálně neslučitelné. Mezinárodní tým vědců boří v článku publikovaném v časopise Nature tradiční představu o dělení magnetismu na dvě větve – několik tisíciletí známou feromagnetickou a antiferomagnetickou, objevenou přibližně před sto lety. Výzkumníkům se nyní podařilo experimentálně prokázat …

Vzhledem k tak obrovským tlakům a hustotám, které stlačují i atomy a protony a elektrony přeměňují na neutrony, by se dalo předpokládat, že neutronové hvězdy mají téměř dokonale hladký povrch. Ve skutečnosti na nich ale zřejmě mohou existovat „hory“. Viz také: Maličké hory na neutronových hvězdách Díky studiu pulsarů dnes …