Archiv článků: fyzika

Ne že by to někoho asi překvapilo, ale nové experimenty konečně přesvědčivě potvrdily, že ve vztahu ke gravitaci se antihmota chová jako hmota běžná. Fyzikové zkoumající (lehký) antivodík (antiproton spárovaný s pozitronem) prokázali, že gravitace ho táhne dolů a netlačí ho nahoru. Nové experimenty provedli vědci z projektu ALPHA (Antihydrogen …

Vazba kvarků do protonů, neutronů a atomových jader je tak silná, že se příslušná interakce tak rovnou jmenuje. Silná síla, jejímž nositelem jsou gluony, je však současně ze všech čtyř základních interakcí měřitelná s nejmenší přesností. Nová studie vědců z projektu ATLAS v CERNu popisuje, jak lze pomocí bosonu Z, …

Fonoritony umožní převádět informaci mezi fotony a mikrovlnnými qubity v kvantových počítačích. Vědci z berlínského Paul-Drude-Institutu a argentinského Instituto Balseiro prokázali, že světlo lze míchat se zvukem v GHz frekvencích. Výsledkem jsou pak krajně exotické kvazičástice fonoritony (phonoritons), které v sobě kombinují vlastnosti fotonů, fononů a navíc ještě excitonů (páry …

Dosud se většina experimentů se silovými účinky světla dělala v kapalině, zde však zachycený objekt intenzivně interaguje s molekulami okolní kapaliny. Další technologický růst lidstva budou s vysokou pravděpodobností určovat kvantové technologie. Jeden z jejích směrů využívá unikátních vlastností vzájemně interagujících kvantových objektů, které však jsou maximálně izolované od okolního …

Aktuálně předpokládáme, že magnetické monopóly mohly být přítomny v raném vesmíru, ale během rané exponenciální fáze jeho rozpínání (inflace) se rozředily na dnešní neznatelně malou hustotu. Vědci z experimentu ATLAS v CERNu nyní pátrali po dvojicích bodových magnetických monopólů s hmotnostmi až kolem 4 teraelektronvoltů (TeV). Tyto páry by mohly …

Výzkum vědců z Hokkaido University má vést k závěru, že neutrina mohou interagovat s fotony, alespoň za speciálních okolností. „Naše výsledky jsou důležité pro pochopení kvantově mechanických interakcí některých nejzákladnějších částic hmoty,“ říká spoluautor studie Kenzo Ishikawa. „Mohou také pomoci odhalit podrobnosti v současnosti málo pochopených jevů probíhajících ve Slunci …

Cambridgeské krystalografické datové centrum (CCDC) oznámilo, že struktura ibuprofenu určená elektronovou difrakcí v rámci práce publikované ve FZU skupinou Lukáše Palatinuse získala pořadové číslo 1,25 milionu ve světově největší krystalografické databázi – Cambridgeské databázi struktur (CSD), která je mj. jedním z nejvýznamnějších zdrojů dat pro výzkum léčiv. Počet publikovaných struktur …

Na otázku v titulku se přímo nabízí odpověď, že nejspíš nijak. Nový výzkum má ale ukazovat, že při fotosyntéze vzniká něco jako kondenzáty excitonů. To odpovídá situaci, kdy lze energii v materiálu přenášet prakticky bez ztrát, takže celá záležitost má vztah třeba i k budoucí elektronice. Autory příslušné studie jsou …

Vědci pozorovali nový, dosud neznámý typ radioaktivního rozpadu. Lehčí forma kyslíku (O-13, s 8 protony a 5 neutrony) se při něm rozpadá na tři jádra helia (alfa částice) a proton. Již dříve se podařilo zaznamenat zajímavé způsoby radioaktivního rozpadu následujícího po procesu beta-plus. Při něm se proton mění na neutron …

Temná hmota by se mohla hromadit v neutronových hvězdách a přeměňovat je na černé díry. A jak to souvisí s gravitačními vlnami? Tým teoretických fyziků z Tata Institute of Fundamental Research v Bombaji, Indian Institute for Science v Bengalúru a Kalifornské univerzity v Berkeley navrhl novou metodu zkoumání temné hmoty. …