Archiv článků: fyzika

Hladkost Navier-Stokesových rovnic byla zpochybněna

Navier-Stokesovy rovnice, tedy soustava parciálních diferenciálních rovnic, popisují proudění kapalin. Figurují zde veličiny jako tlak, zrychlení, rychlost, viskozita, hustota… Clayův matematický ústav zařadil v roce 2000 hádanku spojenou s těmito rovnicemi mezi sedm největších matematických „úloh pro třetí tisíciletí“, z nichž každá je oceněna na milion dolarů (jeden z problémů, …

více »

Cooperovy páry elektronů mají opačné spiny

Cooperovy páry, tedy dvojice elektronů odpovídající za vlastnosti konvenčních supravodičů, mají vždy opačné spiny. Fyzikové z Basilejské univerzity to tvrdí za základě výsledků získaných pomocí spinových filtrů z nanomagnetů a kvantových teček. Předpokládalo se, že to tak bude fungovat, že totiž oba elektrony v páru jsou kvantově provázány a tvoří …

více »

Část dat z urychlovače LHC bude i v příštích letech přenášena po síti CESNET

Mezinárodní výzkumná laboratoř CERN zahájila novou etapu nabírání dat na největším urychlovači na světě LHC. Část z ohromného množství dat, které produkují experimenty prováděné na LHC, budou i během nové etapy zpracovávány prostřednictvím optické vědecko-výzkumné sítě CESNET. Experimenty realizované na LHC už nyní dodávají řádově desítky petabajtů za rok. Data …

více »

Unikátní komora umožňuje studovat výbuchy za nízkých teplot

Nejen tuzemským, ale i světovým primátem se mohou pochlubit odborníci z Výzkumného energetického centra (VEC), jedné ze součástí Centra energetických a environmentálních technologií (CEET) VŠB-TUO. K dispozici mají unikátní výbuchovou komoru neboli výbuchový autokláv, v níž jako jediní mohou studovat parametry explozí i za nízkých teplot. Zařízení za zhruba 5,3 …

více »

Navrhli přímé měření konstanty jemné struktury

Konstanta jemné struktury, asi 1/137, popisuje relativní sílu elektromagnetické interakce. Jde o bezrozměrné číslo, jehož velikost podle všeho nelze odvodit z dalších teoretických předpokladů, ale hodnota se musí experimentálně/empiricky změřit. Kdyby měla konstanta jemné struktury jinou hodnotu, náš vesmír by vypadal úplně jinak – atomy by měly jinou velikost, takže …

více »

Struktura neutronových hvězd má připomínat pralinky

Všechny neutronové hvězdy mají být stejně velké bez ohledu na svou hmotnost. Vnitřek neutronové hvězdy nám sice není v principu nepřístupný jako v případě černé díry, dosud však v tomto ohledu nevíme jistě skoro nic. Musíme se spolehnout jen na modely a simulace. Ono ani není divu: když hmotnost jednoho …

více »

Dá se inflační kosmologie falzifikovat? Odpovědí může být kosmické gravitonové pozadí

Inflace představuje koncept, který je dnes součástí kosmologického mainstreamu. V zásadě praví, že homogenita pozorovaného vesmíru (vesmír je ve velkých měřítkách přibližně homogenní, izotropní a plochý) je důsledkem toho, že vznikl z původně malé provázané oblasti. Ta se krátce po velkém třesku rozpínala exponenciální rychlostí a vytvořila vše, co dnes …

více »

Jak otevřené hvězdokupy přicházejí o hvězdy. Výsledky podpořily teorii MOND oproti temné hmotě

Mezinárodní tým astrofyziků učinil při analýze vybraných hvězdokup další objev, který rozporuje Newtonův gravitační zákon a je naopak v souladu s alternativní méně uznávanou teorií. Výsledky analýzy vyšly v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. Předmětem studie byly takzvané otevřené hvězdokupy. Ty vznikají, když se v obřím oblaku plynu …

více »

Změřili interakce elektronů na femtosekundové škále

Jak reagují různé materiály na dopad iontů? Tato otázka hraje důležitou roli například ve výzkumu jaderné fúze, kdy jsou stěny fúzního reaktoru bombardovány vysokoenergetickými ionty; ale také při výrobě polovodičů a jejich další úpravě, kdy iontové paprsky vytvářejí v materiálech mikroskopické struktury. Výsledek dopadu iontů na materiál se dosud studoval …

více »