Iont vodíku H₂⁺ je tou nejjednodušší molekulou. Jeho vlastnosti – například energetické hladiny – lze tudíž přesně vypočítat. To zase umožňuje porovnat teoretické předpovědi s experimentálními měřeními a určit, nakolik přesně teorie odrážejí realitu. Na Heinrich-Heine University Duesseldorf se pokusili najít eventuální nesrovnalosti, které by naznačovaly existenci nové fyziky za …
více »
Za určitých podmínek v raném vesmíru se tyto temné baryony mohly stát natolik hustými a hmotnými, že by se vlastní gravitací zhroutily do velmi malých, stabilních černých děr. Dvě nedávné studie Stefana Profuma z Kalifornské univerzity v Santa Cruz navrhují teorie, které se snaží vysvětlit povahu temné hmoty. S. Profumo …
více »
Vědci vyrobili časový krystal na bázi běžných tekutých krystalů. Lze se na něj přímo podívat a vidět ho „v chodu“ – jako by šlo o neustále běžící hodinový strojek (analogie), který nepotřebuje zvnějšku žádnou energii (vlnění na vodě není časový krystal atd.). Samozřejmě přitom nekoná práci. Jak praví základní teorie, …
více »
Jaderní fyzikové dokázali zmapovali síly působící uvnitř protonu a ukázali, jak kvarky protonu reagují při zásahu vysokoenergetickými fotony. „Použili jsme výkonnou výpočetní techniku, mřížkovou kvantovou chromodynamiku, abychom zmapovali síly působící uvnitř protonu,“ uvedl spoluautor studie Ross Young z University of Adelaide. „Tento přístup rozděluje prostor a čas do jemné mřížky, …
více »
Výzkum se zaměřuje na řešení optimalizačních úloh pomocí Isingova modelu. Tyto problémy lze řešit pomocí moderních kvantových algoritmů… Vědci z národního superpočítačového centra IT4Innovations při VŠB – Technické univerzitě Ostrava zahájili tříletý výzkumný projekt, jehož cílem je vyvinout nový adaptivní systém kvantové korekce chyb pro řešení optimalizačních problémů. Projekt využívá …
více »
Další příspěvek k odpovědi na otázku, jak se to má s táním ledu pod bruslemi a souvisejícími jevy. Ve školách se praví, že led taje, když na něj působí tlak a tření. Když v zimě člověk vykročí na zledovatělý chodník, může uklouznout kvůli tlaku, který vyvíjí hmotnost těla přes podrážku …
více »
Vědci popsali, jak se v transportních sítích existujících v přírodě objevují smyčky, které jsou současně klíčové pro stabilitu těchto sítí. Podle nové studie má cca platit, že když jedna větev sítě dosáhne hranice systému, interakce mezi větvemi se prudce změní. Dříve se odpuzující větve se začnou vzájemně přitahovat, což vede …
více »
S pomocí inovativních rozsáhlých simulací na různých superpočítačích se fyzikům z Johannes Gutenberg University v Mohuči podařilo získat nové poznatky o dosud neznámých aspektech fyziky silné interakce. Georg von Hippel a Konstantin Ottnad dokázali vypočítat interakci pionu s Higgsovým polem s dosud nevídanou přesností na základě kvantové chromodynamiky. Fyzika silných …
více »
Podle nové studie se vliv temné energie na vesmír – dlouho považovaný za konstantní – ve skutečnosti v průběhu kosmického času mění. Vědci ukazují, že stávající data lze chápat jako výsledek přeměny hmoty na temnou energii v černých dírách. A jak to souvisí s neutriny v titulku? Nové poznatky vycházejí …
více »
Vědcům se podařilo vyrobit nový izotop seaborgia. V experimentu provedeném na urychlovači GSI/FAIR v Darmstadtu detekovali 22 jader seaborgia-257. S nejnovějším přírůstkem je nyní známo 14 izotopů umělého supertěžkého prvku seaborgium (atomové číslo 106). Při výrobě seaborgia-257 dopadal intenzivní svazek chromu-52 z lineárního urychlovače GSI/FAIR UNILAC na terče z olova-206. …
více »
Sciencemag.cz
