V nové studii fyzikové z Brown University pozorovali novou třídu částic (kvazičástic). Tzv. frakční excitony se chovají v řadě ohledů nečekaným způsobem. Základem nového výzkumu je frakční kvantový Hallův jev. Klasický Hallův jev znamená, že magnetické pole vyvolává v (polo)vodiči, jímž protéká proud kolmý na směr magnetické pole, vznik „kolmého“ …
více »Novým kandidátem na temnou hmotu je gravitino
Temná hmota zůstává jednou z největších záhad základní fyziky. Mnoho teoretických návrhů (axiony, WIMP…) a 40 let rozsáhlého experimentálního výzkumu nepřineslo žádné vysvětlení její povahy. Před několika lety teorie sjednocující částicovou fyziku a gravitaci navrhly nové, radikálně odlišné kandidáty na temnou hmotu: supertěžká a elektricky nabitá gravitina. Vědci z Varšavské …
více »Neutrinový experiment JUNO zahájil sběr dat
Neutrinový experiment JUNO (Jiangmen Underground Neutrino Observatory) úspěšně dokončil plnění svého detektoru o bezprecedentní hmotnosti 20 000 tun kapalným scintilátorem a spustil sběr fyzikálních dat. Po více než dekádě příprav a konstrukce je JUNO prvním z nové generace velkých neutrinových experimentů, který dospěl do této fáze. Na projektu se od …
více »V galaxiích raného vesmíru převládala (převládá?) temná hmota
Mezinárodní tým vědců zjistil, že temná hmota dominuje (nebo dominovala; těžko se rozhodnout, jaký čas zvolit) v halo dvou supermasivních černých děr v galaxiích vzdálených zhruba 13 miliard světelných let. Studie má přinášet nový pohled na vztah mezi temnou hmotou a supermasivními černými dírami v době, kdy byl vesmír ještě …
více »Dosáhli rekordní přesnosti při měření poměru hmotnosti protonu a elektronu
Iont vodíku H₂⁺ je tou nejjednodušší molekulou. Jeho vlastnosti – například energetické hladiny – lze tudíž přesně vypočítat. To zase umožňuje porovnat teoretické předpovědi s experimentálními měřeními a určit, nakolik přesně teorie odrážejí realitu. Na Heinrich-Heine University Duesseldorf se pokusili najít eventuální nesrovnalosti, které by naznačovaly existenci nové fyziky za …
více »Temná hmota nemusí mít povahu částic
Za určitých podmínek v raném vesmíru se tyto temné baryony mohly stát natolik hustými a hmotnými, že by se vlastní gravitací zhroutily do velmi malých, stabilních černých děr. Dvě nedávné studie Stefana Profuma z Kalifornské univerzity v Santa Cruz navrhují teorie, které se snaží vysvětlit povahu temné hmoty. S. Profumo …
více »Nově vytvořený časový krystal lze přímo vidět
Vědci vyrobili časový krystal na bázi běžných tekutých krystalů. Lze se na něj přímo podívat a vidět ho „v chodu“ – jako by šlo o neustále běžící hodinový strojek (analogie), který nepotřebuje zvnějšku žádnou energii (vlnění na vodě není časový krystal atd.). Samozřejmě přitom nekoná práci. Jak praví základní teorie, …
více »Vědci zmapovali síly působící uvnitř protonu
Jaderní fyzikové dokázali zmapovali síly působící uvnitř protonu a ukázali, jak kvarky protonu reagují při zásahu vysokoenergetickými fotony. „Použili jsme výkonnou výpočetní techniku, mřížkovou kvantovou chromodynamiku, abychom zmapovali síly působící uvnitř protonu,“ uvedl spoluautor studie Ross Young z University of Adelaide. „Tento přístup rozděluje prostor a čas do jemné mřížky, …
více »Vědci posouvají hranice kvantové optimalizace. Vyvinou chytré korekční kódy pomocí AI
Výzkum se zaměřuje na řešení optimalizačních úloh pomocí Isingova modelu. Tyto problémy lze řešit pomocí moderních kvantových algoritmů… Vědci z národního superpočítačového centra IT4Innovations při VŠB – Technické univerzitě Ostrava zahájili tříletý výzkumný projekt, jehož cílem je vyvinout nový adaptivní systém kvantové korekce chyb pro řešení optimalizačních problémů. Projekt využívá …
více »S fyzikálním vysvětlením bruslení na ledu je to (zase) jinak
Další příspěvek k odpovědi na otázku, jak se to má s táním ledu pod bruslemi a souvisejícími jevy. Ve školách se praví, že led taje, když na něj působí tlak a tření. Když v zimě člověk vykročí na zledovatělý chodník, může uklouznout kvůli tlaku, který vyvíjí hmotnost těla přes podrážku …
více »
Sciencemag.cz
