Archiv článků: fyzika

Entanglement je fascinujícím rysem kvantové fyziky. V roce 2022 byla udělena Nobelova cena za fyziku Alainu Aspectovi, Johnu F. Clauserovi a Antonu Zeilingerovi za experimenty se zapletenými (provázanými) fotony. Tyto výsledky potvrdily předpovědi, které učinil zesnulý teoretik CERNu John Bell (Bellovy nerovnosti). Entanglement zůstává nicméně z velké části neprozkoumán při …

Projekt CMS v CERNu je nejnovějším z řady experimentů zjišťujících hmotnost bosonu W – elementární částice, která spolu s bosonem Z zprostředkovává slabou interakci. Vědci z kolaborace CMS (Compact Muon Solenoid) analyzovali data ze srážek protonů s protony z druhého běhu Velkého hadronového urychlovače LHC (CMS v užším slova smyslu …

Vznik supermasivních černých děr, jako je ta v centru Mléčné dráhy, trvá dlouho. I v případě hmotných a krátkověkých hvězd o hmotnosti 50 Sluncí zabere jejich vyhoření cca miliardu let a výsledkem pak bude černá díra o hmotnosti asi 10 Sluncí. Černá díra Sagittarius A* v centru Mléčné dráhy má …

Pozitronium je exotický „atom“ složený z jednoho záporného elektronu a kladně nabitého pozitronu antihmoty. Jeho životnost je přirozeně velmi krátká, ale vědci v rámci studia antihmoty nyní úspěšně ochladili a zpomalili vzorky pozitronia pomocí pečlivě vyladěných laserů. Protože pozitron a elektron mají stejnou hmotnost, systém nemá podobu jádra, kolem něhož …

Vedle temné energie, která vysvětluje zrychlující se rozpínání vesmíru, mohla v éře následující po velkém třesku působit i raná temná energie. Nová studie vědců z MITu a dalších institucí navrhuje, že tato síla by mohla vysvětlit dvě z největších hádanek v současné kosmologii. Jednou ze záhad je „Hubbleovo napětí“ (tension), …

Podařilo se pozorovat dvojici supermasivních černých děr, které se blíží fúzi. Nacházejí se přibližně 300 světelných let od sebe a byly detekovány pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu a rentgenové observatoře Chandra. Tyto černé díry, ukryté hluboko uvnitř dvojice srážejících se galaxií, jsou poháněny vnikajícím plynem a prachem, což způsobuje, že jasně …

Následující pohled je jistě krajně minoritní, nicméně autoři dosáhli jeho publikace v recenzovaném časopise. Lior Shamir z Kansas State University (poznámka PH: informatik, nikoliv fyzik/astronom) použil snímky více než 30 000 galaxií pořízené pomocí trojice dalekohledů k měření rudého posuvu galaxií v závislosti na jejich vzdálenosti od Země. Rudý posuv …

Tedy přesněji řečeno tvarovat Boseho–Einsteinův kondenzát. Tisíce světelných částic se mohou za určitých podmínek spojit do typu „superfotonů“. Vědci z Institutu aplikované fyziky (IAP) Bonnské univerzity nyní dokázali pomocí „nanoforem“ ovlivnit strukturu tohoto Boseho-Einsteinova (BEC) kondenzátu. To jim umožnilo vytvarovat světelnou skvrnu do jednoduché mřížkové struktury sestávající ze čtyř světelných …

Výzkum hydridů již umožňuje supravodiče fungující za téměř pokojové teploty, pro změnu ale vyžadují obří tlak. Jak tento požadavek omezit a ideálně se dostat k materiálu supravodivému za běžných podmínek? Výzkum, který vedl Xiaojia Chen z Houstonské univerzity, se soustředil na hydridy prvků vzácných zemin (skandium, yttrium a lanthanoidy). Průlomovým …

Výzkumníci z univerzity v Bayreuthu identifikovali nové sloučeniny yttria a vodíku, což je objev, který může mít významné důsledky pro vývoj vysokotlakých supravodičů. Již známe několik supravodivých hydridů vzácných zemin, o nichž se uvádí, že jsou supravodiči při vysokých tlacích blízko pokojové teplotě. Ve většině případů se jedná o produkty …