Když koncem roku 2023 Wojciech Brylinski analyzoval data kolaborace NA61/SHINE v CERNu, všiml si nečekané anomálie – nápadně velké nerovnováhy mezi nabitými a neutrálními kaony ve srážkách argonu se skandiem. Zjistil, že místo toho, aby vznikaly zhruba ve stejném počtu, nabité kaony se objevují o 18,4 % častěji než ty …
více »
Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) právě spouštějí zařízení kompletně vyvinuté v Česku – detektor ELT (European Laser Timing) navrhli a testovali odborníci z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT, výrobu „železa“ obstarala kroměřížská společností CSRC, nyní součást firmy BD Sensors. ELT je očima evropského experimentu ACES (Atomic Clock Ensemble in …
více »
Úvah o tom, zda žijeme v počítačové simulaci, jsme již asi všichni četli celou řadu. Nyní myšlenka trochu příbuzná: fyzikální realita má být tvořena strukturovanou informací a vesmír je v důsledku toho něco jako počítač. Melvin Vopson, fyzik z University of Portsmouth, přišel s tím, že gravitační síla je výsledkem …
více »
Pochopení vzniku těžkých prvků během evoluce vesmíru je jedním z otevřených problémů současné fyziky. Při hledání podmínek vhodných pro vznik těchto prvků prostřednictvím nukleosyntézy se tým pod vedením vědců z Los Alamos National Laboratory zaměřil na výtrysky gama záření a okolního kokonu vznikajícího ze zhroucených hvězd. Studie navrhuje, že vysokoenergetické …
více »
Jak se liší vnějšek bílé díry od vnějšku černé díry? Nacházíme-li se vně, jak vůbec můžeme rozeznat černou díru od bílé? Překvapivá odpověď zní, že nemůžeme. Nedostává-li se něco dovnitř anebo ven z horizontu, je zvenčí bílá díra od té černé v zásadě nerozeznatelná. Černá díra vše gravitačně přitahuje, stejně …
více »
Breakthrough Prize (Průlomová cena) v oblasti fundamentální fyziky byla udělena CERNským kolaboracím během slavnostního ceremoniálu 5. dubna v Los Angeles. Cenu obdržely experimenty ALICE, ATLAS, CMS a LHCb, které sdružují vědce z více než 70 zemí. „Udělení Breakthrough Prize je významným oceněním základního výzkumu, který provádíme v CERN. Česká republika …
více »
Vědcům z mezinárodního experimentu KATRIN se podařilo určit doposud nejnižší horní hranici hmotnosti neutrina – nejpočetnější částice, která je všude kolem nás, ale uniká běžné detekci. Nový výsledek ukazuje, že neutrino váží méně než 0,45 elektronvoltu, což je přibližně milionkrát méně než hmotnost elektronu. Na měření se zásadně podílel také …
více »
Richard Lieu z University of Alabama in Huntsville publikoval studii, která navrhuje vesmír postavený na za sebou jdoucích vícenásobných singularitách, nikoliv pouze na velkém třesku. Nový model se obejde bez temné hmoty nebo temné energie; pro vysvětlení zrychlování vesmíru a způsobu vzniku struktur, jako jsou galaxie, je nepotřebuje. Práce navazuje …
více »
Tým z laboratoře CAPADS na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze provedl průlomové měření v oblasti intenzitní optické interferometrie, která je zásadní pro přesné měření směrů a vzdáleností ve vesmíru. Zlepšení v přesnosti by mohlo dosáhnout až několika řádů a výrazně přispět k hlubšímu pochopení kosmických struktur a jevů. Výzkum týmu …
více »
Vědci zúčastnění v projektu CMS v CERNu pozorovali v datech získaných na Velkém hadronovém urychlovači (LHC) nečekaný vzor, který by mohl naznačovat existenci nejmenší dosud pozorované kompozitní částice. Výsledek naznačuje, že kvarky top (t, svrchní) – nejtěžší známé elementárních částice, navíc s nejkratší dobou života – se mohou na okamžik …
více »
Sciencemag.cz
