Archiv článků: fyzika

Fyzikové zveřejnili první výsledky z úplného souboru dat experimentu Daya Bay

Experiment Daya Bay přinesl doposud nejpřesnější měření směšovacího úhlu neutrin θ13, klíčového parametru pro porozumění, jak neutrino mění svou vůni. Mezinárodní neutrinový experiment Daya Bay se nachází v jižní Číně a skládá se z válcových detektorů částic ponořených do vodních bazénů ve třech podzemních halách. Osm detektorů sbírá světelné signály …

více »

Burel může fungovat jako účinný zásobník tepla

Burel (oxid manganičitý, MnO2), levná látka běžně používaná v chemických laboratořích, může podle nové studie dobře uchovávat a zase uvolňovat tepelnou energii. Výzkum by mohl vést k efektivnějšímu opětovnému využití průmyslového odpadního tepla, uvádějí vědci z japonské Tohoku University a firmy Rigaku Corporation. Výzkumníci použili vrstevnatý oxid manganičitý obsahující ionty …

více »

Za kolik antihmoty může běžná hmota? Zbývá něco na temnou?

Vědecká skupina kolem experimentu LHCb v CERNu představila analýzy srážek částic na Velkém hadronovém urychlovači (LHC). Tyto výsledky mohou pomoci určit, zda antihmota pozorovaná ve vesmíru pochází z temné hmoty. Různá měření prováděná ve vesmíru, jako je Alpha Magnetic Spectrometer na Mezinárodní vesmírné stanici, stanovila podíl antiprotonů ve vysokoenergetických částicích …

více »

Diamantová zrcadla zvládnou i výkonné lasery

Dnešní lasery jsou dostatečně výkonné, aby řezaly ocel. Z druhé strany to znamená, že mají takovou sílu, že jejich paprsky lze obtížně ovládat – tedy k manipulaci s laserovým světlem je obtížné vytvářet dostatečně odolné a trvanlivé komponenty. A to i když samotné zaměření paprsku je dostatečně přesné/předvídatelné i pro …

více »

Zpřesnili hodnotu Hubbleovy konstanty, problém trvá

Na základě analýz dat pořízených během 30 let fungování Hubbleova vesmírného dalekohledu se podařilo zpřesnit hodnotu Hubbleovy konstanty a spolu s tím i rychlost rozpínání vesmíru. Metoda, kterou využívá Hubbleův dalekohled, je v principu stejná jako ta, na jejímž základě byla původně zformulována idea rozpínajícího se vesmíru. Je založena na …

více »

Symetrie a krása v moderní fyzice

Udivujícím rysem vesmíru je jeho jednoduchost – je mnohem méně komplikovaný, než se dříve myslelo. V jistém smyslu jsme uzavřeli kruh, či spíše oběhli závit spirály. Před Newtonem vědci věřili, že vesmír je dokonale uspořádaný a strukturovaný. Po bouři na konci 19. století, ze které se zrodila teorie relativity a …

více »

V CERNu změřili hmotnost kvarku c a kužel partonové spršky

Vědci z projektu ALICE na urychlovači LHC v CERNu poprvé přímo pozorovali tzv. mrtvý kužel (dead-cone effect), který patří k základním předpovědím teorie silné interakce. Kromě toho také získali přímý experimentální přístup k měření kvarku c (půvabný, charm) v jeho izolované podobě, tedy předtím, než ho silná interakce slepila do …

více »

Další teorie postuluje neexistenci času

Když fyzikové hovoří o neexistenci času, mohou se tím myslet různé věci: neexistence šipky času nebo neexistence času jako takového. První možnost vychází prostě z toho, že fundamentální fyzikální zákony jsou časově symetrické. Mnohé související modely jsou celkem bezproblémové (míněno: na pochopení). Třeba: protože informační stroje, ať už jde o …

více »

Magnetické pole si může převrátit i černá díra

Zemské magnetické pole se překlápí řádově po stovkách tisíc let. Slunce to provádí dokonce každých 11 let, což pak představuje základ celého „slunečního cyklu“. U černých děr dosud nikdo nic podobného nepozoroval, až teď. Technicky vzato nejde o magnetické pole samotné černé díry (tu lze charakterizovat pouhými třemi čísly, hmotností, …

více »