Archiv článků: fyzika

Fonoritony umožní převádět informaci mezi fotony a mikrovlnnými qubity v kvantových počítačích. Vědci z berlínského Paul-Drude-Institutu a argentinského Instituto Balseiro prokázali, že světlo lze míchat se zvukem v GHz frekvencích. Výsledkem jsou pak krajně exotické kvazičástice fonoritony (phonoritons), které v sobě kombinují vlastnosti fotonů, fononů a navíc ještě excitonů (páry …

Dosud se většina experimentů se silovými účinky světla dělala v kapalině, zde však zachycený objekt intenzivně interaguje s molekulami okolní kapaliny. Další technologický růst lidstva budou s vysokou pravděpodobností určovat kvantové technologie. Jeden z jejích směrů využívá unikátních vlastností vzájemně interagujících kvantových objektů, které však jsou maximálně izolované od okolního …

Aktuálně předpokládáme, že magnetické monopóly mohly být přítomny v raném vesmíru, ale během rané exponenciální fáze jeho rozpínání (inflace) se rozředily na dnešní neznatelně malou hustotu. Vědci z experimentu ATLAS v CERNu nyní pátrali po dvojicích bodových magnetických monopólů s hmotnostmi až kolem 4 teraelektronvoltů (TeV). Tyto páry by mohly …

Výzkum vědců z Hokkaido University má vést k závěru, že neutrina mohou interagovat s fotony, alespoň za speciálních okolností. „Naše výsledky jsou důležité pro pochopení kvantově mechanických interakcí některých nejzákladnějších částic hmoty,“ říká spoluautor studie Kenzo Ishikawa. „Mohou také pomoci odhalit podrobnosti v současnosti málo pochopených jevů probíhajících ve Slunci …

Cambridgeské krystalografické datové centrum (CCDC) oznámilo, že struktura ibuprofenu určená elektronovou difrakcí v rámci práce publikované ve FZU skupinou Lukáše Palatinuse získala pořadové číslo 1,25 milionu ve světově největší krystalografické databázi – Cambridgeské databázi struktur (CSD), která je mj. jedním z nejvýznamnějších zdrojů dat pro výzkum léčiv. Počet publikovaných struktur …

Na otázku v titulku se přímo nabízí odpověď, že nejspíš nijak. Nový výzkum má ale ukazovat, že při fotosyntéze vzniká něco jako kondenzáty excitonů. To odpovídá situaci, kdy lze energii v materiálu přenášet prakticky bez ztrát, takže celá záležitost má vztah třeba i k budoucí elektronice. Autory příslušné studie jsou …

Vědci pozorovali nový, dosud neznámý typ radioaktivního rozpadu. Lehčí forma kyslíku (O-13, s 8 protony a 5 neutrony) se při něm rozpadá na tři jádra helia (alfa částice) a proton. Již dříve se podařilo zaznamenat zajímavé způsoby radioaktivního rozpadu následujícího po procesu beta-plus. Při něm se proton mění na neutron …

Temná hmota by se mohla hromadit v neutronových hvězdách a přeměňovat je na černé díry. A jak to souvisí s gravitačními vlnami? Tým teoretických fyziků z Tata Institute of Fundamental Research v Bombaji, Indian Institute for Science v Bengalúru a Kalifornské univerzity v Berkeley navrhl novou metodu zkoumání temné hmoty. …

Už asi 15 let známe skyrmiony, tedy struktury spinů vytvářející v nanoměřítku smyčky, „magnetické víry“. V důsledku této topologie mají skyrmiony vlastnosti podobné částicím (často se označují jako kvazičástice). Je obtížné je vytvořit nebo zničit, mohou se pohybovat a dokonce se od sebe odrážet. Skyrmion má také dynamické režimy – …

Mnohokrát zkoumaný Mpembův jev aneb otázka Může teplá voda za určitých podmínek zmrznout dřív? Celá kauza má velice dlouhou historii (zmiňuje již Aristoteles), protichůdné výsledky, uvádějí se i různé zcela praktické případy využití (výroby zmrzliny, příprava ledového kluziště – vodu nejdříve zahřejte atd.). I když u samotné vody jsou výsledky …