Archiv článků: fyzika

Jak by vypadal svět pro (hypotetické) pozorovatele pohybující se nadsvětelnými rychlostmi. V jednom z modelů vychází časoprostor jako čtyřrozměrný, ovšem 3 rozměry má čas. „Měli bychom očekávat, že uvidíme nejen jevy, které se dějí spontánně, bez deterministické příčiny, ale také částice pohybující se současně po více drahách,“ tvrdí autoři nové …

Médii v posledních dnech proběhly titulky o významném pokroku na poli jaderné fúze – z reakce se podařilo získat více energie, než do ní bylo vloženo. Jedná se tedy o tzv. zážeh (ignition). Úspěchu dosáhli vědci z americké Lawrence Livermore National Laboratory na zařízení National Ignition Facility. Administrátorka amerického Národního …

Supravodivé detektory, atomové hodiny u Slunce, změna fyzikálních konstant, temné fotony a částice s nábojem oproti elektronu setinovým. Přehlídka exotické fyziky. Na americkém NISTu přišli hned se třemi nápady, jak detekovat temnou hmotu. První metoda je založena na použití supravodičů. Vědci zvolili nanodrátky ze silicidu wolframu; tato sloučenina je za …

Jako materiály s tvarovou pamětí, tedy pevné látky, které v reakci na změnu vnějších podmínek (nejčastěji teplota, ale třeba i mechanické namáhání, elektrické nebo magnetické pole) mění vratně svůj tvar (nejčastěji prostě objem), využíváme dnes především kovy. Má to dobrý důvod, protože kovy jsou ohebné a nelámou se. Ani tak …

Magnetický skyrmion je spirála překlápějících se spinů, jakýsi spinový vír. Pro jeho stabilitu můžeme tento útvar chápat i jako kvazičástici („topologickou kvazičástici“). Se skyrmiony dokážeme různě manipulovat, třeba je i posouvat bez změny jejich tvaru. Ve feromagnetických tenkých vrstvách je umíme vytvořit elektrickým proudovým pulzem nebo ještě rychleji laserovým pulzem …

Klouzání dvou kovových povrchů po sobě způsobuje řadu jevů, které vedou ke tření a opotřebení: malé krystalické oblasti, z nichž se kovy obvykle skládají, se přitom mohou deformovat, zkroutit, zlomit, ale třeba i naopak spojovat. Tření a opotřebení kovů hraje samozřejmě klíčovou roli v průmyslových procesech, především ve strojírenství. Obvykle …

Na pozadí událostí první poloviny 20. století došlo v jaderné fyzice k řadě průlomových objevů, které odstartovaly závod o sestrojení první atomové bomby a získání rozhodující převahy v druhé světové válce. V prosinci roku 1942 byl na chicagském fotbalovém stadionu postaven první experimentální jaderný reaktor Chicago Pile-1. Pod vedením italského …

Některé rampouchy vznikají s rovných povrchem, jiným na na něm v průběhu růstu vytvářejí vlnky, nejčastěji vodorovné nebo ve tvaru písmene V. Experimentální fyzikové z Torontské univerzity nyní došli k závěru, že za to mohou ve vodě rozpouštěné látky a mechanické nečistoty. Ty se při tvorbě rampouchů zachycují uvnitř a …

Základním prvkem je světově unikátní částicový urychlovač SIS100 s obvodem 1100 m, který bude na některých místech až 17 metrů pod zemí. Česká republika se podílí na výstavbě jednoho z největších urychlovačů na světě. Projekt FAIR (Facility for Antiproton and Ion Research) se zaměří na výzkum antiprotonů a iontů. Na mezinárodním …

Hypotetické červí díry jsme dosud nikdy nedetekovali, i když, jak se uvádí, např. teorie relativity jejich existenci nezakazuje (ovšem ani k ničemu nepotřebuje a nevyžaduje; hodily by se spíše nám, protože by představovaly zkratku mezi jinak vzdálenými částmi vesmíru). Nová studie tvrdí, že červí díry by mohly připomínat ty černé, …