Archiv článků: fyzika

Kvarky v protonu k sobě lepí silná interakce, která přitom v rámci atomů přesahuje rozměr protonu a drží pohromadě i celé jádro. Z kvantové chromodynamiky ovšem vyplývá zajímavá věc: pokud by se kvarky v protonu podařilo stlačit k sobě dostatečně blízko, interakce by se „zapouzdřila“. Proton by v ten okamžik …

V pondělí 5. dubna 2021 publikovala Asociace univerzit pro výzkum vesmíru NASA jako prestižní Geovědecký snímek dne fotografii s názvem „Obarvené Einsteinovo zatmění“, jehož spoluautory jsou Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě a prof. Miloslav Druckmüller z Vysokého učení technického v Brně. S využitím moderních výpočetních metod zpracování obrazu …

Vědci z projektu Alpha v CERNu udělali významný pokrok při výzkumu antihmoty. Neobjevili sice žádnou její dosud neznámou vlastnost, ale dokázali vzorek antihmoty ochladit pomocí speciálního laserového systému vyvinutého na University of British Columbia až téměř k absolutní nule. Manipulace antihmoty laserem se podařila vůbec poprvé. Ne snad, že by …

Temnou energii, neboli kosmologickou konstantu, respektive neznámou sílu odpudivé povahy, nedokážeme detekovat přímo. Vlastně jde jen o matematickou veličinu, která má vysvětlit pozorované zrychlující se rozpínání vesmíru. Na Kodaňské univerzitě přišli s modelem, který umožňuje se bez temné energie zcela obejít – stačí prý, když (taktéž neznámé) temné hmotě přiřadíme …

Nerovnováha mezi elektrony a miony, leptokvarky a částice Z prime. Experimenty LHCb na velkém hadronovém urychlovači v CERNu posilují možnost, že existují dosud neznámé částice, s nimiž standardní model nepočítá. Samotný výsledek experimentů je založen na rozpadu kvarků b (bottom/beauty, spodní/krásný). Podle teorie by výsledkem měly být stejně často elektrony …

Magnetické monopóly by se do některých fyzikálních teorií hodily, protože by jejich důsledkem byla symetrie mezi elektřinou a magnetismem. S existencí magnetických monopólů počítá teorie strun, také by se tímto způsobem dalo vysvětlit, proč je elektrický náboj kvantován na určité konkrétní hodnoty; nikdo ovšem monopóly dosud nepozoroval. Vědce nyní napadlo, …

Modelování černých děr pomocí proudící vody padající do různých vodopádů a vírů je populární. Dokonce se tímto způsobem, dokazuje i existence Hawkingova záření. Jak moc to brát vážně, toť otázka, ale řekněme, že Physical Review Letters nevycházejí nesmysly. Takže věřme, že i následující příspěvek k hypotetickému fungování černých děr je …

Fermiho-Hubbardův model hraje roli ve fyzice pevných látek, popisuje tzv. silně korelované materiály a má vztah i k hledání vysokoteplotní supravodivosti. V rámci souvisejících výpočtů je často potřeba najít tzv. základní stav modelu. Nová studie ukazuje, že tento výpočet dokáže lépe provést kvantový než klasický algoritmus. Jedná o již o …

Aplikace používá kameru chytrého telefonu k hledání jasných pixelů způsobených dopadem vysoce energetické částice na CCD detektor ve fotoaparátu. Už od konce srpna roku 2016 probíhá mezinárodní projekt CREDO (Cosmic-Ray Extremely Distributed Observatory), na jehož realizaci se mimo jiných podílejí také vědci z Fyzikálního ústavu v Opavě. Projekt je zaměřený …

Vznik vln mohla způsobit fázová změna nebo temná hmota v podobě velmi lehkých axionů. V rámci projektu NANOGrav (North American Nanohertz Observatory for Gravitational Waves) se údajně poprvé podařilo detekovat gravitační vlny o velmi nízké frekvenci/vysoké vlnové délce. Pedro Schwaller a Wolfram Ratzinger z Univerzity v Mohuči se domnívají, že …