Archiv článků: fyzika

Za černou dírou není vidět nic, protože procházející světlo samozřejmě pohltí. Jenže objekty s gravitací současně deformují časoprostor, ty s velkou gravitací o to víc. V důsledku těchto fyzikálních zákonů se tak lze podívat i za černou díru. Astrofyzik Dan Wilkins ze Stanfordovy univerzity si při sledování rentgenového záření, které …

Začátkem března 2021 ohlásil experiment TOTEM z cernského rychlovače LHC dohromady s experimentem D0 z bývalého urychlovače Tevatron v laboratoři Fermilab objev Odderonu [1] – zvláštní formy hmoty, která je tvořená stavy složenými z (alespoň) tří gluonů a která byla předpovězena před více než 50 lety. Experimentální objev na sebe …

Exotické chování a zřejmě i nové (kvazi)částice se podařilo objevit v čipu z antiferomagnetické látky. Podle autorů studie by se mohlo jednat o topologický axionový izolátor, tedy stav, po němž vědci pátrali již dlouho. Označení axiony odkazuje samozřejmě k hypotetickým částicím tvořícím (možná) temnou hmotu. Zde ovšem nejde o tento …

Příčina periodických rentgenových záblesků v blízkosti černých děr zůstává záhadou. Černé díry patří mezi nejznámější a zároveň nejméně prostudované objekty ve vesmíru. Jejich existence již byla prokázána, ale jejich skutečná podstata je stále předmětem bádání. Fyzikální ústav v Opavě patří mezi světovou špičku ve výzkumu právě (a nejen) těchto exotických …

Uhlík není vhodný pro fúzní energetické reaktory ani pro ITER, protože snadno absorbuje vodíkové izotopy a akumuloval by příliš mnoho radioaktivního tritia. Proto je v současnosti preferován wolfram. Více než půl století trvající výzkum jaderné fúze zaměřený na její energetické využití lze s nadsázkou rozdělit na dvě fáze – dosažení …

Obří černé díry v centrech galaxií se zformovaly již několik set milionů let po velkém třesku, tedy vlastně souběžně se vznikem samotných galaxií. V době, kdy měl vesmír pouhých 6 % svého nynějšího věku, už existovaly objekty s hmotností řádově miliard Sluncí. Podle názoru řady astrofyziků prostě nebyl dostatek času, …

Opustí-li částice experimentální oblast, počítač (démon), který řídí experiment, počká, až se vlivem rotačního Brownova pohybu vhodně natočí. Fyzici z Univerzity v Lipsku a Univerzity Karlovy přinesli nové informace o chování umělých aktivních částic. Za pomoci speciální experimentální metody se jim jako vůbec prvním podařilo získat spolehlivá data o změnách …

V poslední době bylo u několika sloučenin s exotickými chemickými vzorci (hydridy ThH10, UH10, LaH10, H3S…) dosaženo supravodivosti už málem za pokojové teploty, nicméně pro změnu zase vyžadovala obří tlaky. Nový výzkum sám o sobě žádný rekord nepřináší, nicméně ukazuje, že vysoký tlak by u některých látek mohl jít aplikovat …

Temná energie je obecně považována za hnací mechanismus zrychlujícího se rozpínání vesmíru. Prozatím bylo navrženo několik teorií, které se pokoušejí povahu temné energie popsat nějak podrobněji, než že jde pouze o „sílu rozhánějící prázdný prostor“. Jenže tyto teorie předpovídají, že vliv temné energie na kvantových škálách (poznámka PH: respektive nejspíš …

Wignerovy, respektive elektronové krystaly, znamenají pravidelné a stabilní uspořádání elektronů v materiálu. Tedy míněno „volných“ elektronů, které nejsou součástí slupek atomů. Již v roce 1934 fyzik a nositel Nobelovy ceny Eugene Wigner ukázal, že elektrony v materiálu se mohou teoreticky uspořádat do pravidelných krystalických obrazců díky jejich vzájemnému elektrickému odpuzování. …