Langasit s holmiem ukazuje dosud neznámou reakci elektrické polarizace na změnu směru vnějšího magnetického pole. Magnetoelektrický jev může mj. obnášet situaci, kdy se vnějším magnetickým polem mění elektrické vlastnosti krystalu. Tento mechanismus hraje roli u některých typů senzorů a uvažuje se i o jeho využití při ukládání dat. Jak uvádí …
více »SIDM: verze temné hmoty, která interaguje sama se sebou
S temnou hmotou je to složité. Kromě převládající, starší teorie CDM (chladná temná hmota, která neinteraguje jinak než gravitací) existuje i novější model SIDM, která podle nové studie umožňuje lépe vysvětlit některá pozorování. SIDM (self-interacting dark matter) předpokládá, že temná a běžná hmota interagují gravitačně, temná navíc sama se sebou …
více »V CERNu vytvořili z fotonů hmotu – bosony W
Při anihilaci vzniká z hmoty energie, opačný proces nastává při zrození částice a antičástice z energie vakua. Ty však obvykle (pomiňme okolí černých děr) zase vzápětí anihilují. Kdy tedy z energie nevratně vzniká hmota? Na velkém hadronovém urychlovači v CERNu většinou také přeměňují hmotu na energii, maximálně tuto energii poté …
více »Černé díry by měly bránit ohřívání plynu mezi galaxiemi
V rámci kup galaxií mezi jednotlivými galaxiemi není prázdno, ale vyskytuje se zde plyn. Proč z něj pak nevznikají nové hvězdy? Předpokládáme, že za tím stojí černí díry uprostřed jednotlivých galaxií v kupě. Radioastronomové nyní detekovali paprsky horkého plynu vystřeleného černou dírou v centru kupy galaxií Fénix, která je od …
více »Analogy černých děr mají vysvětlit temnou energii
Zrychlující se expanze vesmíru má vycházet z obrovského moře kompaktních objektů šířících se mezi galaxiemi. Tak alespoň praví tisková zpráva Havajské univerzity v Manoa. Nemluvíme o temné hmotě, ale o temné energii, která funguje cca opačně (řekněme jako antigravitace, prostě hmotu, respektive prázdný prostor a v důsledku toho i hmotu, …
více »Plazma ve fúzních reaktorech snad udrží wolfram
Plazma ve fúzním reaktoru bude vytvářet tepelné toky srovnatelné s tím, co v zemské atmosféře prováděly raketoplány; teplota zde může být v určitých okamžicích i vyšší než v jádru Slunce. Jaký materiál dokáže takové prostředí vůbec vydržet? Zeke Unterberg a jeho tým Oak Ridge National Laboratory, která spadá pod Ministerstvo …
více »Životnost kvantových počítačů omezuje kosmické záření
Praktické využití kvantových počítačů závisí nejen na počtu qubitů, které dokážeme provázat, ale i na tom, jak dlouho dokážeme zapletený stav udržet, než dojde ke kolapsu vlnové funkce (dekoherenci). V současnosti nejstabilnější kvantové počítače (qubity na bázi supravodičů) dokáží výpočty provádět v řádu stovek mikrosekund. Viz také o novém experimentu: …
více »Výtrysk záření z centra Mléčné dráhy nejspíš nezpůsobila temná hmota
Nebo alespoň prostor, který zde zbývá pro temnou hmotu, nová studie výrazně omezuje. Před více než 10 lety zachytil dalekohled Fermi Gamma Ray Space Telescope intenzivní výtrysk vysokoenergetického záření z nitra Mléčné dráhy. Někteří (astro)fyzikové předpokládali, že před sebou máme doklad o zničení temné hmoty. Nová studie z University of …
více »Hallův jev v antiferomagnetech: Český objev urychlí vývoj spintroniky
Antiferomagnetický Hallův jev přidává ke spintronice perspektivu nanoelektroniky s nízkými ztrátami energie. V článku publikovaném v časopise Science Advances1 přináší Libor Šmejkal s kolegy z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky zprávu o svém objevu Hallova jevu v antiferomagnetech. Jedná se o další mimořádnou práci výjimečného českého talentu, který se jako …
více »Rozpad reality a pozorování: další kvantový paradox zachází hodně daleko
Může umělá inteligence na kvantovém počítači řešit problém vztahu fyzikálního světa a vědomí? Nový experiment má dokazovat, že naše intuitivní představy o okolním světě, nebo alespoň kvantovém mikrosvětě, musejí být špatně. Přesněji řešení, mezinárodní tým včetně vědců z australské Griffith University v Nature Physics dospívá k závěru, že alespoň jeden …
více »