Kvalita čokolády silně závisí na způsobu její přípravy. Kakaové máslo, jako její důležitá součást, je směsí různých triacylglycerolů a mastných kyselin, která při tuhnutí vykazuje polymorfismus. Může existovat v pěti různých strukturách, přitom jedině přítomnost fáze β zaručuje tu nejchutnější čokoládu. Dokonalou čokoládu definuje hned několik vlastností. Při rozlomení krásně …
více »Diamant odolal rekordnímu tlaku
Ze známých modifikací uhlíku je diamant z hlediska tlaku tou nejstabilnější, nicméně předpokládáme, že při zvyšování tlaku nakonec uhlík vytvoří ještě jiné struktury. Problém samozřejmě je takový tlak v pozemských podmínkách vůbec realizovat, respektive potom použít analytické metody. Na Lawrence Livermore National Laboratory za účasti vědců z University of Oxford, …
více »Ďatlovovu výpravu prý zničila netypická lavina
Je to sice trochu bulvár, ale publikovaný ve vědeckém časopisu. U uralské Mrtvé hory zahynula v roce 1959 skupina studentů na zimní turistické/horolezecké výpravě. Kolem události se nakupila celá řada záhadologických výkladů, kde hrálo roli např. UFO, sněžný muž nebo tajný vojenský experiment. Dnes tak jde málem o součást ruského …
více »Od supermřížek k superkrystalům
Odezva těchto doménových struktur na působení vnějšího elektrického pole je často velmi citlivá, což by mohlo vést k šetření elektrické energie u tranzistorů. Vědci z FZU v rámci široké mezinárodní spolupráce s Dr. Pavlo Zubkem z University College London objevili, že v supermřížkách tvořených vrstvami feroelektrického materiálu a tenkých kovových …
více »Kolem flerovia nenašli žádný ostrov stability
Flerovium, Fl, je prvek s protonovým číslem 114 objevený, respektive připravený v Dubně. V 60. letech 20. století Sven-Gösta Nilsson z Lund University (i jiní fyzikové) přišel s tím, že zrovna kolem tohoto (tehdy ještě neznámého a nepojmenovaného) prvku by se mohl nalézat hypotetický ostrov stability. 114 je pro protony …
více »Už zase nenašli axiony
Podle Primakoffova jevu by se v silných magnetických polích mohly axiony, hypotetické částice tvořící temnou hmotu, přeměňovat na fotony (a zase zpět). Řada projektů pro detekci temné hmoty je proto navržena právě takhle, snaží se zachytit příslušné fotony. Připočteme-li k tomu, že by se axiony měly ve zvýšené míře tvořit …
více »S hodnotou rychlosti světla je to překvapivě složité
Nemůže být rychlost světla anizotropní? Základní předpoklady je někdy obtížné dokázat, dokonce i změřit. Hodnota rychlosti světla byla změřena dávno před vznikem teorie relativity. Z té ve skutečnosti nevyplývá, jak rychle se pohybuje světlo, pouze to, že existuje určitá maximální rychlost, kterou se pohybují částice s nulovou klidovou hmotností. Konkrétní …
více »Ledový dárek z nebe: Odborníci rozlišují 121 tříd sněhových částic
Mezi hlavní skupiny tvarů ledových částic patří jehlice, hexagonální sloupek, destička, pyramida, projektil, šesticípá hvězdice a dendrit. Ty nejkrásnější vločky hvězdicovitých tvarů se nejčastěji objevují při teplotách kolem -10 až -15 °C. Krásu miniaturních ledových krystalů, které se v zimě elegantně snášejí na zem, obdivují lidé od nepaměti. Sněhové vločky …
více »Alternativní teorie gravitace mají mít problém
Respektive – dostupná data jako celek mají na různé teorie typu modifikované newtonovské dynamiky klást velké množství omezení. Stávající modely MOND jim podle všeho nevyhovují. Temná hmota ve smyslu existence nějakých dosud neznámých částic se aktuálně zdá být lepším vysvětlením dat. Jak totiž data přibývají, jsou „nekonzistentní“ – v tom …
více »Hubbleovu konstantu pomohou určit i standardní sirény
Standardní sirény představují nový způsob měření vzdáleností ve vesmíru – jde o obdobu standardních svíček (cefeidy nebo supernovy typu Ia, u nichž předpokládáme, že známe jejich jasnost u zdroje, takže podle poklesu dokážeme určit vzdálenost). Nedaly by se použít i při určování/měření/počítání Hubbleovy konstanty? Jak známo, Hubbleova konstanta, která odpovídá …
více »