Archiv článků: fyzika

Mechanismům, jimiž vznikají supermasivní černé díry v centrech galaxií, prozatím plně nerozumíme. Může se jednat o gravitační zhroucení obřích oblaků mezihvězdného plynu, do hry snad nějak vstupují i fúze více černých děr. Problém je, že těmito procesy by možná černé díry nestačily narůst dostatečně rychle – a přitom víme, že …

Magnety mají na rozdíl od elektricky nabitých částic vždy oba póly, nikoliv jednotlivý náboj. Magnetické monopóly jsou hypotetické částice s nenulovým magnetickým nábojem. Podle některých názorů se mohly vyskytovat v raném vesmíru. V roce 2009 měly být připraveny, ale spíše šlo o jakousi analogii (dnes asi převládající názor). Také nový …

Ačkoliv futuristické, nikoliv fyzikálně nereálné: Největším zásobníkem k těžbě čisté energie ve vesmíru by mohly být supermasivní černé díry, které se nacházejí ve středu galaxií. Jak známo, ze samotných černých děr sice neunikne ani světlo, ale v těsném okolí těchto mimořádně hmotných kosmických těles by se energie dala těžit díky jejich rotaci. …

Základem využití supravodičů v řadě zařízení je tzv. Josephsonův přechod – dva supravodiče oddělené tenkým izolátorem. Tento princip je znám od 60. let a dnes se uplatňuje např. i v kvantových počítačích založených na supravodičích, nicméně má rovněž i mnohé nevýhody (Josephsonův přechod se např. obtížně propojuje s klasickou elektronikou, …

Laserový systém L3-HAPLS představuje novou generaci laserových systémů čerpaných diodami. V Centru ELI Beamlines byl 5. února 2021 demonstrován provoz laserového systému L3-HAPLS na úrovni 0.5 PW při opakovací frekvenci 3.3 Hz. V provedených zkouškách byly pulsy generované laserovým řetězcem komprimovány ve vakuovém PW kompresoru pomocí čtyř velkoplošných difrakčních mřížek. …

ISR za 13 let svého provozu vyšlapal cestu budoucím urychlovačům. Svazky protonů se střetly vůbec poprvé 27. ledna 1971 na kruhovém urychlovači ISR ve švýcarském CERNu. Odstartovaly tak zcela novou epochu experimentální částicové fyziky. Právě srážky nabitých částic na kruhových urychlovačích přinesly během posledního půlstoletí nejdůležitější objevy v oblasti částicové …

Již před několika lety se podařilo dosáhnout tzv. indukované a časově omezené supravodivosti pomocí intenzivního laserového pulzu. Tento stav ovšem nebyl stabilní (jde o excitovaný stav možný jen díky dodání energie) a udržel se pouze v řádu pikosekund. Taková supravodivost byla sotva k nějakému praktickému využití a navíc šla velmi …

Událost poblíž obří černé díry. Výbuch supernov Iax je méně silný, produkuje jiné poměry prvků. Pomocí dat z rentgenové observatoře Chandra, kterou provozuje NASA, se zřejmě podařilo objevit pozůstatky neobvyklého typu hvězdné exploze. V blízkosti centra Mléčné dráhy směrem ve Střelci se nachází zajímavý objekt Sagittarius A East (Sgr A …

Kvalita čokolády silně závisí na způsobu její přípravy. Kakaové máslo, jako její důležitá součást, je směsí různých triacylglycerolů a mastných kyselin, která při tuhnutí vykazuje polymorfismus. Může existovat v pěti různých strukturách, přitom jedině přítomnost fáze β zaručuje tu nejchutnější čokoládu. Dokonalou čokoládu definuje hned několik vlastností. Při rozlomení krásně …

Ze známých modifikací uhlíku je diamant z hlediska tlaku tou nejstabilnější, nicméně předpokládáme, že při zvyšování tlaku nakonec uhlík vytvoří ještě jiné struktury. Problém samozřejmě je takový tlak v pozemských podmínkách vůbec realizovat, respektive potom použít analytické metody. Na Lawrence Livermore National Laboratory za účasti vědců z University of Oxford, …