Archiv článků: fyzika

Laserový systém L3-HAPLS představuje novou generaci laserových systémů čerpaných diodami. V Centru ELI Beamlines byl 5. února 2021 demonstrován provoz laserového systému L3-HAPLS na úrovni 0.5 PW při opakovací frekvenci 3.3 Hz. V provedených zkouškách byly pulsy generované laserovým řetězcem komprimovány ve vakuovém PW kompresoru pomocí čtyř velkoplošných difrakčních mřížek. …

ISR za 13 let svého provozu vyšlapal cestu budoucím urychlovačům. Svazky protonů se střetly vůbec poprvé 27. ledna 1971 na kruhovém urychlovači ISR ve švýcarském CERNu. Odstartovaly tak zcela novou epochu experimentální částicové fyziky. Právě srážky nabitých částic na kruhových urychlovačích přinesly během posledního půlstoletí nejdůležitější objevy v oblasti částicové …

Již před několika lety se podařilo dosáhnout tzv. indukované a časově omezené supravodivosti pomocí intenzivního laserového pulzu. Tento stav ovšem nebyl stabilní (jde o excitovaný stav možný jen díky dodání energie) a udržel se pouze v řádu pikosekund. Taková supravodivost byla sotva k nějakému praktickému využití a navíc šla velmi …

Událost poblíž obří černé díry. Výbuch supernov Iax je méně silný, produkuje jiné poměry prvků. Pomocí dat z rentgenové observatoře Chandra, kterou provozuje NASA, se zřejmě podařilo objevit pozůstatky neobvyklého typu hvězdné exploze. V blízkosti centra Mléčné dráhy směrem ve Střelci se nachází zajímavý objekt Sagittarius A East (Sgr A …

Kvalita čokolády silně závisí na způsobu její přípravy. Kakaové máslo, jako její důležitá součást, je směsí různých triacylglycerolů a mastných kyselin, která při tuhnutí vykazuje polymorfismus. Může existovat v pěti různých strukturách, přitom jedině přítomnost fáze β zaručuje tu nejchutnější čokoládu. Dokonalou čokoládu definuje hned několik vlastností. Při rozlomení krásně …

Ze známých modifikací uhlíku je diamant z hlediska tlaku tou nejstabilnější, nicméně předpokládáme, že při zvyšování tlaku nakonec uhlík vytvoří ještě jiné struktury. Problém samozřejmě je takový tlak v pozemských podmínkách vůbec realizovat, respektive potom použít analytické metody. Na Lawrence Livermore National Laboratory za účasti vědců z University of Oxford, …

Je to sice trochu bulvár, ale publikovaný ve vědeckém časopisu. U uralské Mrtvé hory zahynula v roce 1959 skupina studentů na zimní turistické/horolezecké výpravě. Kolem události se nakupila celá řada záhadologických výkladů, kde hrálo roli např. UFO, sněžný muž nebo tajný vojenský experiment. Dnes tak jde málem o součást ruského …

Odezva těchto doménových struktur na působení vnějšího elektrického pole je často velmi citlivá, což by mohlo vést k šetření elektrické energie u tranzistorů. Vědci z FZU v rámci široké mezinárodní spolupráce s Dr. Pavlo Zubkem z University College London objevili, že v supermřížkách tvořených vrstvami feroelektrického materiálu a tenkých kovových …

Flerovium, Fl, je prvek s protonovým číslem 114 objevený, respektive připravený v Dubně. V 60. letech 20. století Sven-Gösta Nilsson z Lund University (i jiní fyzikové) přišel s tím, že zrovna kolem tohoto (tehdy ještě neznámého a nepojmenovaného) prvku by se mohl nalézat hypotetický ostrov stability. 114 je pro protony …

Podle Primakoffova jevu by se v silných magnetických polích mohly axiony, hypotetické částice tvořící temnou hmotu, přeměňovat na fotony (a zase zpět). Řada projektů pro detekci temné hmoty je proto navržena právě takhle, snaží se zachytit příslušné fotony. Připočteme-li k tomu, že by se axiony měly ve zvýšené míře tvořit …