Archiv článků: fyzika

Jednoduché teorie gravitace prý nevycházejí

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Modely vysvětlí zrychlující se rozpínání vesmíru, ale naráží na černé díry. Fyzička z Uralské federální univerzity (UrFU, Jekatěrinburg) podrobila zkoumání nejmodernější úpravy gravitačních teorií. Podle článku publikovaného v Classical and Quantum Gravity ani nejoblíbenější úpravy obecné teorie relativity na gravitaci zatím nestačí. Hlavní problémy jsou prý následující: temná hmota, zrychlená …

více »

Vědci poprvé zachytili gravitační vlny i gama záření

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Astronomové si připisují jeden z největších vědeckých objevů této dekády. Minulý týden oznámili, že se jim podařilo detekovat nejen gravitační vlny, ale spolu s nimi i gama záření vzniklé při spojování dvou neutronových hvězd. K detekci došlo 17. srpna. Gravitační vlny zachytila soustava teleskopů LIGO – Virgo a gama záření …

více »

Příběh modré LEDky

Královská švédská akademie věd oznámila, že Nobelovu cenu za fyziku 2014 získali tři japonští vědci Isamu Akasaki, Hiroši Amano a Šudži Nakamura za vývoj modrých světelných diod na bázi GaN (nitridu gallia) umožňujících vytvoření nového ekologického světelného zdroje. Letos tedy byla Nobelova cena udělena za objev, jehož výsledky každý den …

více »

Asymetrie u antiprotonu se nekoná

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Fyzikové v rámci projektu BASE přesně měřili některé vlastnosti protonu a antiprotonu. Závěr studie publikované v Nature zní – žádná asymetrie mezi hmotou a antihmotou stále nebyla zjištěna. Nadnárodní projekt BASE se tentokrát soustředil na měření magnetických vlastnosti protonu a antiprotonu, konkrétně tzv. faktoru g. Hodnota této veličiny pro antiproton …

více »

Jak atomy difundují plynem

Základem experimentu bylo vystřelování cesiových atomů, jednoho po druhém, do rubidiového plynu. Vědcům se podařilo vůbec poprvé pozorovat jednotlivé atomy difundující plynem. Němečtí fyzici z Technische Universität Kaiserslautern zjistili, jak jednotlivé kolize mezi částicemi difuzi ovlivňují. Nová studie by mohla pomoci modelovat difuzi ve zvláštních prostředích, například v mezihvězdném prostoru …

více »

Pozorován optický protějšek zdroje gravitačních vln

Díky celosvětovému úsilí a rychlé reakci nejen observatoří ESO, ale i dalších pozemních i kosmických zařízení, se poprvé v historii astronomům podařilo pozorovat gravitační vlny a elektromagnetické záření z téhož zdroje. Dne 17. srpna 2017 se dvojici detektorů LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory, NSF, USA) spolupracující s interferometrem Virgo (Itálie) …

více »

Kde se bere nejenergičtější kosmické záření? Z cizích galaxií

Fyzikové studovali více než 30 tisíc částic kosmického záření a odhalili anizotropii jejich směru. Vědecké sdružení provozující astročásticovou Observatoř Pierra Augera v Argentině zveřejnilo 22. září 2017 zásadní vědeckou publikaci v prestižním časopise Science. V této práci jsou prezentovány experimentální důkazy toho, že částice kosmického záření s extrémně vysokými energiemi …

více »

Ozářené sklo připomíná kapalinu

Jak se mění vlastnosti materiálů, které jsou vystaveny radioaktivnímu záření? Tuto otázku si nedávno položili američtí fyzici a na základě provedených experimentů zjistili, že ozářený materiál má atomovou strukturu, která se více podobá kapalině, a nikoli sklu, jak se dosud předpokládalo. V pevných látkách, které jsou vystaveny radioaktivnímu záření, dochází …

více »

Jak sledovat objekty zahalené v mlze

Nová technika využívá ke sledování pohybujících se objektů zahalených rozptylujícím médiem náhodný („šumový“) světelný signál. Američtí fyzici vyvinuli jednoduchou optickou metodu pro sledování objektů zahalených v mlze. K detekci objektů pohybujících se v rozptylujícím médiu, jakým je právě mlha nebo mraky, využívají náhodných (šumových) světelných signálů. Tato metoda by mohla …

více »

Kvark-gluonové plazma je nejrychleji rotující kapalina

Experiment STAR změřil vířivost kvark-gluonového plazmatu. Srážky dvou těžkých atomových jader na urychlovačích Relativistic Heavy Ion Collider (RHIC) v Brookhavenské Národní Laboratoři (BNL) v New Yorku a Large Hadron Collider (LHC) v Evropském středisku jaderného výzkumu (CERN) v Ženevě umožňují vytvořit v laboratoři podmínky panující ve vesmíru pouhých několik mikrosekund po velkém třesku. Objev …

více »