Archiv článků: galaxie

Při pozorování nově vznikající galaxie SDSS J1448+1010 pomocí soustavy dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST) vědci zjistili, že galaxie přestala tvořit hvězdy ne proto, že by spotřebovala všechen plyn, ale proto, že většina jejího paliva byla vyvržena ze systému při splynutí s jinou galaxií. Tento …

Dalekohled VLT Evropské jižní observatoře vyfotografoval následek mohutné kosmické kolize – obří galaxii NGC 7727, která vznikla spojením dvou menších galaxií. Proces jejich sloučení započal asi před miliardou let a uprostřed nově utvořené galaxie se stále nachází nejbližší známý pár superhmotných černých děr. Ten je rovněž předurčen k splynutí do …

Astronomové sestavili seznam 88 vzdálených galaxií, které chtějí pozorovat pomocí dalekohledu JWST. Některé jsou staré méně než 200 milionů let. Poznámka: Tedy abychom se v tom vyznali, co je staré/mladé – prostě galaxie, které jsou od nás natolik vzdálené, že je vidíme ve stavu méně než 200 milionů let po …

Standardní kosmologický model předpokládá, že většinu galaxií obklopuje neviditelné halo tvořené temnou hmotou. Podle nové studie, která vyšla v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, trpasličí galaxie v souhvězdí Pece taková hala nemají. Trpasličí galaxie se zpravidla nacházejí v kupách galaxií nebo poblíž větších galaxií. Mohou proto být ovlivňovány …

Tvar galaxií a jejich vývoj závisí na síti „kosmologických“ vláken, která se táhnou napříč vesmírem. Podle nedávné studie vedené vědci z Ecole Polytechnique Federale de Lausanne hraje tato kosmická síť mnohem větší roli, než se dosud předpokládalo. Kosmickou pavučinu tvoří vlákna vodíku a snad i temné hmoty. Jedná se o …

Tedy míněno samozřejmě statisticky – mezi hvězdami ve vzdálených galaxiích je zřejmě větší podíl těch s vyšší hmotností, alespoň podle nové studie. Dosud se předpokládalo, že populace hvězd v ostatních galaxiích vesmíru jsou podobné stovkám miliard hvězd známých v Mléčné dráhy – s určitou frekvencí zde jsou zastoupeny hvězdy různých …

Zemské magnetické pole se překlápí řádově po stovkách tisíc let. Slunce to provádí dokonce každých 11 let, což pak představuje základ celého „slunečního cyklu“. U černých děr dosud nikdo nic podobného nepozoroval, až teď. Technicky vzato nejde o magnetické pole samotné černé díry (tu lze charakterizovat pouhými třemi čísly, hmotností, …

Obsahuje první hvězdy (populace III) nebo bleskově vzniklou obří černou díru? Mezinárodní tým astronomů objevil nejvzdálenější astronomický objekt všech dob. Galaxie HD1 se nachází ve vzdálenosti asi 13,5 miliardy světelných let; její popis byl publikován v Astrophysical Journal. V doprovodné studii publikované v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society …

Astronomové objevili rádiovou galaxii o délce nejméně 16 milionů světelných let. Jedná se o dosud největší známou strukturu vytvořenou galaxií. Objev zpochybňuje některé z našich modelů, které popisují růst galaxií. V centru mnoha galaxií se nachází superhmotná černá díra, která zpomaluje zrod nových hvězd, a silně tak ovlivňuje životní cyklus …

Rozdíly ve vzhledu aktivních jader galaxií vznikají díky různé orientaci, ve které ze Země pozorujeme černou díru a její prstenec. Pomocí interferometru VLTI pracujícího na Evropské jižní observatoři astronomové zkoumali oblak prachu v centru galaxie M77, který ukrývá superhmotnou černou díru. Pozorování přispěla k potvrzení 30 let staré předpovědi a …