Archiv článků: genetika

Počátky genetického kódu jsou předmětem řady sporů. Předpokládáme, že některé aminokyseliny jsou evolučně starší, jiné byly do kódu zařazeny až později. To tedy v období předcházejícím poslednímu společnému předkovi všech dnes žijících organismů (LUCA). Dnešní život má genetický kód prakticky totožný, takový, jaký měla už LUCA. Ale co předtím? Viz …

Spolupráce Boston Children’s Hospital, Broad Clinical Labs a Roche Sequencing Solution prokázala, že sekvenování a interpretaci celého lidského genomu lze provést během několika hodin. Jedná se nejenom o rekord (poznámka: vzpomeňte, jak dlouho trvalo před čtvrt stoletím sekvenování v rámci Projektu lidského genomu), ale výsledek má také pomoci při léčbě …

Studie zveřejněná v časopise Nature Communications představuje zásadní posun v mikrobiologii: vědcům se podařilo poprvé přenést do kultury rozsáhlou kolekci sladkovodních bakterií, které se dosud nedařilo kultivovat. Přestože jsou tyto organismy v přírodě velmi rozšířené, ve veřejných sbírkách kmenů se objevují jen výjimečně. Až dosud se většina pokusů o pěstování …

Sekvenování nové generace umožňuje odhalit konkrétní změny v genech, které představují terapeutické cíle. Jako každý rok, i letos bylo v kalendáři datum 24. září vyhrazeno Světovému dni výzkumu rakoviny (World Cancer Research Day). Na tomto poli věda v uplynulých letech dosáhla dosud nevídaných pokroků, zejména v identifikaci procesů probíhajících uvnitř nádorové buňky i …

Dnes zveřejněné vědecké studie v časopisech Nature a Genome Biology spojují na základě genetiky staré Slovany s migrační vlnou, která zásadním způsobem změnila Evropu. K tomuto procesu docházelo v jednotlivých evropských regionech různými cestami. Detailní pohled na dosud málo zmapovanou dobu tzv. stěhování národů nabízí výzkumy mezinárodního týmu badatelů, který …

Jako vůbec první v Evropské unii zahájili vědci z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) polní pokus s ječmenem, při jehož vývoji použili metodu editace genomu CRISPR. Jarní ječmen se zkráceným stéblem získali pomocí nových šlechtitelských technik (NGT). Na výzkumu pracovali odborníci z Laboratoře růstových regulátorů (LRR), společného pracoviště Přírodovědecké fakulty …

Klíčem k objevu byla jedna z tzv. „zelených myší“ – speciální genetický model, ve kterém lze vidět imunitní orgány pod fluorescenčním mikroskopem. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s kolegy z Laboratoře gnotobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR a Univerzitního lékařského centra v Utrechtu odhalili, že i geneticky téměř identické …

K pohřbu došlo ještě předtím, než se umělá mumifikace stala běžnou praxí, což mohlo přispět k uchování DNA. Čtyřicet let po průkopnických pokusech nositele Nobelovy ceny Svanteho Pääba o extrakci DNA z lidských ostatků ze starověkého Egypta nyní zdokonalení technologie umožnilo průlomový úspěch: známe nejstarší a zároveň první kompletní genom …

Nová analýza pozůstatků dvou štěňat starých více než 14 000 lety ukázala, že se s největší pravděpodobností jedná o vlky, a nikoli o příbuzné domácích psů, jak se dříve předpokládalo. Genetické i další analýzy vedly dále k závěru, že mláďata byla stará přibližně dva měsíců a šlo o sestry. Podobně …

Mezinárodní tým vědců objasnil původ uralské jazykové rodiny a jenisejské jazykové rodiny. Odborníci na genetiku, archeologii a lingvistiku z Harvardovy univerzity, Ostravské univerzity a dalších evropských, asijských i amerických institucí odhalili ve starověkých vzorcích DNA dosud neznámé genetické vazby mezi pravěkými populacemi a dnešními mluvčími uralských jazyků – Finů, Estonců, …