Archiv článků: genetika

Proč některým lidem připadá káva více hořká? Výzkumníci z Leibnizova ústavu na Technické univerzitě v Mnichově identifikovali novou skupinu hořkých sloučenin v pražené kávě arabica a zkoumali, jak ovlivňují její chuť. Nepřekvapivě se ukázalo, že při vnímání hořké chuti těchto pražených látek hrají roli i individuální genetické predispozice. Kofein je …

Vzdálené regulační prvky přicházejí do kontaktu se svými geny vytvářením smyček DNA. Jak ječmen řídí aktivaci svých genů prostřednictvím vzdálených regulačních DNA sekvencí v dědičné informaci? Způsob popsal tým z Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci vedený Hanou Šimkovou. Jde o první komplexní mapu míst v DNA u tohoto …

Počátky genetického kódu jsou předmětem řady sporů. Předpokládáme, že některé aminokyseliny jsou evolučně starší, jiné byly do kódu zařazeny až později. To tedy v období předcházejícím poslednímu společnému předkovi všech dnes žijících organismů (LUCA). Dnešní život má genetický kód prakticky totožný, takový, jaký měla už LUCA. Ale co předtím? Viz …

Spolupráce Boston Children’s Hospital, Broad Clinical Labs a Roche Sequencing Solution prokázala, že sekvenování a interpretaci celého lidského genomu lze provést během několika hodin. Jedná se nejenom o rekord (poznámka: vzpomeňte, jak dlouho trvalo před čtvrt stoletím sekvenování v rámci Projektu lidského genomu), ale výsledek má také pomoci při léčbě …

Studie zveřejněná v časopise Nature Communications představuje zásadní posun v mikrobiologii: vědcům se podařilo poprvé přenést do kultury rozsáhlou kolekci sladkovodních bakterií, které se dosud nedařilo kultivovat. Přestože jsou tyto organismy v přírodě velmi rozšířené, ve veřejných sbírkách kmenů se objevují jen výjimečně. Až dosud se většina pokusů o pěstování …

Sekvenování nové generace umožňuje odhalit konkrétní změny v genech, které představují terapeutické cíle. Jako každý rok, i letos bylo v kalendáři datum 24. září vyhrazeno Světovému dni výzkumu rakoviny (World Cancer Research Day). Na tomto poli věda v uplynulých letech dosáhla dosud nevídaných pokroků, zejména v identifikaci procesů probíhajících uvnitř nádorové buňky i …

Dnes zveřejněné vědecké studie v časopisech Nature a Genome Biology spojují na základě genetiky staré Slovany s migrační vlnou, která zásadním způsobem změnila Evropu. K tomuto procesu docházelo v jednotlivých evropských regionech různými cestami. Detailní pohled na dosud málo zmapovanou dobu tzv. stěhování národů nabízí výzkumy mezinárodního týmu badatelů, který …

Jako vůbec první v Evropské unii zahájili vědci z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) polní pokus s ječmenem, při jehož vývoji použili metodu editace genomu CRISPR. Jarní ječmen se zkráceným stéblem získali pomocí nových šlechtitelských technik (NGT). Na výzkumu pracovali odborníci z Laboratoře růstových regulátorů (LRR), společného pracoviště Přírodovědecké fakulty …

Klíčem k objevu byla jedna z tzv. „zelených myší“ – speciální genetický model, ve kterém lze vidět imunitní orgány pod fluorescenčním mikroskopem. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s kolegy z Laboratoře gnotobiologie Mikrobiologického ústavu AV ČR a Univerzitního lékařského centra v Utrechtu odhalili, že i geneticky téměř identické …

K pohřbu došlo ještě předtím, než se umělá mumifikace stala běžnou praxí, což mohlo přispět k uchování DNA. Čtyřicet let po průkopnických pokusech nositele Nobelovy ceny Svanteho Pääba o extrakci DNA z lidských ostatků ze starověkého Egypta nyní zdokonalení technologie umožnilo průlomový úspěch: známe nejstarší a zároveň první kompletní genom …