DNA chromozomu Y u silenky širolisté, kvetoucí rostliny, která má podobně jako lidé oddělená pohlaví, rozluštil mezinárodní tým s významnou účastí českých vědců. V aktuálním vydání časopisu Science badatelé popsali vznik a další evoluci chromozomu Y, který je u této rostliny nebývale velký. Identifikovali také možné geny zodpovědné za určení …
více »Vědci objevili možný klíč k původu indoevropských jazyků
Zástupci nově objevené populace z oblasti severního Kavkazu a Dolní Volhy mohli hovořit tzv. indo-anatolštinou – tedy společným předchůdcem chetitštiny i dalších indoevropských jazyků. Mezinárodní tým vědců, jehož součástí jsou i zástupci Ostravské univerzity, odhalil dosud neznámý díl skládanky týkající se původu indoevropských jazyků. Ve vzorcích staré DNA identifikovali novou …
více »Vědci vytvořili unikátní genovou databázi, která může pomoci se šlechtěním včel
Výsledky výzkumu zaměřeného na genetickou diverzitu v populaci včely medonosné představili po mnohaleté práci genetici z Agronomické fakulty. Při bádání se zaměřili především na hledání polymorfismů v DNA vhodných k selekci včel podle jejich odolnosti vůči chorobám. Vznikla tak ojedinělá genová databáze. Získaná data by jednou mohla posloužit při šlechtění …
více »Třicátník a infarkt? Vědci pomáhají odhalit skrytou genetickou hrozbu
Přestože lze nadměrné množství škodlivého cholesterolu (LDL) v krvi snadno a účinně regulovat, většina pacientů o své diagnóze vůbec neví. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity se připojila k celoevropskému projektu zaměřenému na včasnou diagnostiku familiární hypercholesterolemie. Dědičná porucha způsobující vysokou hladinu cholesterolu v krvi násobně zvyšuje riziko infarktu už v mladém …
více »Analýza DNA odhalila dosud neznámou migraci v raném středověku
Aneb – cesta vedla také na sever, do Skandinávie. Analýzy DNA při zkoumání lidských migrací narážejí na své meze v případě, že studované populace si jsou geneticky velmi podobné. Nová metoda, tzv. Twigstats, má ale umožňovat přesněji měřit i tyto situace. Ve výzkumu vedeném Institutem Francise Cricka vědci analyzovali 1 …
více »V junk DNA objevili novou třídu mutací podporujících rakovinu
Pokud se kotvy stanou vadnými, může to narušit normální 3D uspořádání genomu. Vědci z australského Garvan Institute našli pomocí umělé inteligence potenciální původce rakoviny skryté v oblastech junk („odpadní“, nekódující) DNA, což otevírá možnosti nového přístupu k diagnostice a léčbě. Junk DNA tvoří asi 98 % lidského genomu. Podle nových …
více »Jak na léčbu nemocí způsobených nesmyslnými kodony
Přestože přenos genetické výbavy mezi buňkami je přísně regulovaný, i „buněčný tesař se někdy utne“ a udělá fatální chybu, která vede ke vzniku genetických onemocnění. Takovou chybou je například vytvoření signálu pro předčasné ukončení syntézy životně důležitého proteinu – jako by se nechtěně vloudila tečka doprostřed věty. Vědci z Mikrobiologického …
více »V oblasti dnešní Vídně byly v raném středověku geneticky vzdálené skupiny, které se integrovaly do jedné společnosti
Kulturní integrace zřejmě fungovala i přes velké genetické rozdíly a tito lidé se asi považovali za Avary. Vědci z Masarykovy univerzity společně s mezinárodním týmem provedli archeogenetickou analýzu více než 700 lidských koster z raného středověku. Dvě velká pohřebiště, Mödling a Leobersdorf, byla geneticky analyzována v celém svém rozsahu. Překvapivým …
více »Psi z elektrárny v Černobylu nemají mutace
Vědci porovnávali genomy dvou populací psů – těch z Černobylu ve smyslu města a těch obývajících okolí jaderné elektrárny, tedy asi 16 km od sebe. Obě populace jsou od sebe geneticky odlišné, podle všeho to ale není mutacemi v důsledku radioaktivity nebo třeba kvůli znečištění olovem a dalšími těžkými kovy …
více »Nejstarší moderní Středoevropané byli přímí příbuzní
Poté, co moderní lidé opustili Afriku, setkali se a mísili se i s neandertálci, což vedlo k tomu, že dnes všichni lidé mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 % neandertálské DNA. O genetice prvních migrantů v Evropě a o načasování jejich mísení s neandertálci se však ví jen málo. …
více »
Sciencemag.cz
