Archiv článků: genetika

Dávná virová DNA v lidském genomu asi souvisí s psychiatrickými poruchami

Nový výzkum King’s College London a dalších institucí došel k závěru, že v lidském mozku se projevují tisíce sekvencí DNA pocházejících z dávných virových infekcí, přičemž některé z nich přispívají k náchylnosti k psychiatrickým poruchám, jako je schizofrenie, bipolární porucha a deprese. Přibližně 8 % našeho genomu tvoří lidské endogenní …

více »

Ve Skandinávii nově příchozí původní obyvatele vybíjeli

Otázka evropského neolitu se intenzivně řeší již několik desetiletí. Šlo spíše o migraci, nebo nový životní styl přejímali původní obyvatelé? Koho jsou tedy současní Evropané spíše potomky (samozřejmě odpověď nemusí být univerzální, v různých oblastech to může být různě)? Podobná otázka pak platí i pro migraci lidí hovořících indoevropskými jazyky …

více »

Aplikace PredictONCO umí napovědět, jak léčit onkologická onemocnění

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Výsledkem onkologického výzkumu nemusí být nutně pilulka. PredictONCO je webová stránka s funkcemi, které umožňují číst genetické informace v nádoru a doporučit, jaká léčba by na něj mohla fungovat. Vyvinula jej výzkumná skupina Davida Bednáře zapojená do Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR). Tým působící na Přírodovědecké fakultě Masarykovy Univerzity …

více »

Genomy starověkých Mayů ukazují rituální obětování mužských dvojčat v Chichén Itzá

Chichén Itzá bylo jedním z hlavních center Mayů na Yucatánu. Město existovalo již v klasickém období („Stará říše Mayů“), velký vliv mělo i v období postklasickém („Nová říše Mayů“). Mnoho o politické struktuře tohoto města nebo místním náboženství ale samozřejmě stále nevíme. Nová studie popisuje praxi rituálního obětování dětí výhradně …

více »

Mutace podporující reprodukci opravdu zkracují lidský život

Přírodní výběr se jen málo stará o to, jak dlouho žijeme po dokončení reprodukce… Studie provedená Michiganskou univerzitou na základě analýzy genetických a zdravotních informací od více než 276 000 lidí silně podporuje desítky let starou evoluční teorii, která se snažila vysvětlit stárnutí. (Stárnutí takto definované znamená především to, že …

více »

Vědci z ÚOCHB rozvíjejí možnosti využití RNA v genové medicíně

Buňka má několik možností, jak regulovat translaci (překlad) genů. Jedním ze způsobů je umlčet gen pomocí siRNA (small interfering RNA). Dr. Petr Cígler a jeho spolupracovníci pracují na zdokonalení molekulárních přepravních systémů ribonukleové kyseliny (RNA) do buněk. Otázka, jak ji efektivně dopravit na určené místo v těle, aby tam cíleně umlčela …

více »

Studie DNA: Avaři praktikovali levirátní svazky

Mužští příbuzní – sourozenci nebo otec a syn – mají potomka se stejnou, jim biologicky nepříbuznou ženou… Prestižní časopis Nature dnes publikoval studii, kterou vedla Zuzana Hofmanová, vědkyně z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, jež díky detailním genetickým a archeologickým analýzám odhalila podrobnosti ze života dávno zmizelé …

více »

Nový pohled do embryonálního vývoje a na protein CKD13

Vědci studovali vývojové vady v obličejové oblasti na myších modelech, které mají mutaci v genu Cdk13. Výsledky vědců z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR prokázaly klíčovou roli genu Cdk13 ve formování obličeje a vývoji obličejových nervů. Práce odhalila širší význam stejnojmenného proteinu, který obecně ovlivňuje „přepis“ genů podstatných …

více »

Genetické dědictví po denisovanech může přispívat i k duševním chorobám

Různé genetické varianty mohou být současně prospěšné i škodlivé, navíc v závislosti na konkrétních okolnostech. Má to platit i pro nově identifikovanou variantu genu SLC30A9, kterou moderní lidé zřejmě získali křížením s denisovany. Má jít o jednu vůbec nejrozšířenějších stop po jinak zmizelých denisovanech. Příslušná genetická adaptace denisovanů pomohla pak …

více »

Další druh skokana s unikátním klonálním rozmnožováním: skokan Grafův

Pozoruhodný způsob rozmnožování skokana zeleného, který vytváří pohlavní buňky jako své vlastní klony, popsali vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR u dalšího druhu skokana z jižní Evropy. Unikátní reprodukce bez míchání genetické informace od obou rodičů bude pravděpodobně rozšířená i u dalších druhů s hybridním původem. Obojživelníci, …

více »