Archiv článků: geologie

Některá jezera na Titanu mají skalnaté okraje vysoké stovky metrů. To příliš neodpovídá tomu, jak chemie/geologie na povrchu Titanu funguje (respektive jak si představujeme, že by měla fungovat) – z atmosféry prší kapaný metan a rozpouští další organické látky přítomné původně v pevném skupenství. Asi jako na Zemi kapalina vyhlodává …

Celé je to poněkud záhadné. Magnetické pole chrání Zemi před nabitými částicemi z kosmu. Pokud si občas póly vyměňují a nějakou dobu to trvá, měli bychom to dokázat zaznamenat nejen v geologickém záznamu, ale i jinak – vyšší rychlost mutací by měla ovlivnit fungování evoluce a projevit se třeba vyšší …

Metan na Marsu se kdovíproč dává často do souvislosti s možnou existencí zdejšího života, i když k tomu žádný zvláštní důvod není (na Zemi sice metan vytvářejí příslušné mikroorganismy, ale může vznikat i řadou jiných způsobů). Na metanu na Rudé planetě je zajímavé každopádně kolísání jeho koncentrací, alespoň nakolik tyto …

Život na Marsu možná neumíme hledat, ať už jde o život aktuální nebo zbytky něčeho dávno minulého. Tak se třeba uvádí, že na Zemi známe fosílie hlavně z usazených hornin, na Marsu bychom je ovšem měli hledat v horninách vyvřelých či metamorfovaných. Nový výzkum (tisková zpráva University of Illinois, Urbana-Champaign, …

Houby rodu Fusarium oxysporum na svém povrchu vylučují zlato. Podle všeho se nejedná pouze o detoxikaci, ale reakce zlata mají pro houbu nějaký význam, protože v přítomnosti zlata roste rychleji. Australská vědecká agentura CSIRO a vědci z několika australských univerzit publikovali na toto téma studii v Nature. Uvádějí, že zlaté …

Vltavíny jsou odvozovány jako produkt šokové metamorfózy, k níž dochází účinkem extrémních tlaků při dopadu meteoritů. V době mezi 70 a zhruba 65 miliony let se v dnešním českobudějovickém prostoru rozkládalo jezero o délce 30 kilometrů a až 14 kilometrů široké, postupně se zmenšující. Nebylo sice tak rozsáhlé jako dále …

Tedy ne že by se dosud předpokládalo, že vodopády vytvářejí mimozemšťané nebo inteligentní designér, ale nemá jít primárně o dílo samotného vodního toku. Joel Scheingross z University of Nevada (Reno) a jeho dva kolegové zkoumal laboratorně proudění vody. Doteď převládal názor, že vodopády na řece se objevují v důsledku vnějších …

Ve sbírkách Mineralogického a geologického muzea Harvardovy univerzity se nachází zajímavý zlatý útvar, tzv. Beraní roh (Ram´s horn). Předmět ze zlatých drátků je 12 centimetrů dlouhý a má hmotnost 263 gramů. Unikátní na něm je právě to, že nejde o žádný nuget, ale o jakési rovnoběžné/„spečené“ drátky (viz obrázek u …

Zirkoniové krystaly z Jack Hills v západní Austrálii se datují do doby před 3,3 až 4,2 miliardami let. Tyto krystaly jsou přitom magnetické, přičemž k jejich magnetizaci zřejmě došlo účinkem magnetického pole planety. To tedy existovalo už v době vzniku života, což do sebe dobře zapadá – vzhledem k tomu, …

Na pískovcových stěnách se často vyskytují větší či menší jamky, které jsou v některých případech odděleny tenkými přepážkami, a připomínají tak včelí plástve. Jak však tyto tzv. voštiny vznikají? Stejnou otázky si položil tým vědců z Ústavu hydrogeologie a experimentálně ověřil dvě nejčastější teorie. Voštiny se obvykle popisují jako četné …