Archiv článků: geologie

Curiosity navštívila geologicky atraktivní oblast

Velkou pozornost na sebe v posledních měsících poutá vozítko Perseverance, ale neměli bychom zapomínat ani na jeho staršího sourozence, tedy vozítko Curiosity, které již povrch Marsu brázdí devět let. Vozítko stále stoupá na horu Mount Sharp (Aeolis Mons) uprostřed kráteru Gale, který má průměr 154 kilometrů. Při své cestě vozítko …

více »

Pokrok ve vrtání na Měsíci

Měsíc, zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

26. července 1971, tedy před padesáti lety se k Měsíci vypravila mise Apollo 15, kterou tvořili velitel David R. Scott, pilot velitelského modulu Alfred M. Worden a pilot lunárního modulu James B. Irwin. Jejich mise byla první z fáze misí Apollo J. Tyto mise daly astronautům možnost studovat měsíc po …

více »

Jezera pod povrchem Marsu budou ve skutečnosti spíš jíl

Hned tři studie publikované v posledním měsíci zpochybňují možnou existenci podpovrchových jezer pod jižním pólem Marsu. S touto možností přišel v roce 2018 tým, který vedl Roberto Orosei z italského Istituto Nazionale di Astrofisica. Na to, že ledovou čepičkou by mohla být kapalná voda, měla ukazovat data z radarů sondy …

více »

Geologický cyklus může mít 27,5 milionu let

Jsou hlavní geologické událostí, včetně mohutných sopečných erupcí (a s nimi souvisejících velkých vymírání) v čase rozptýleny spíše náhodně, nebo zde najdeme nějaký vzor? Na již dlouho diskutovanou otázku se názory různí, stejně jako na délku případného cyklu (cca mezi 26 a 36 miliony let). V poslední době ale došlo …

více »

Nejstarší trilobiti měli mláďata s velkou hlavou a dlouhými trny

Trilobiti jsou nejznámějšími obyvateli prvohorních moří. Tito členovci měli tvrdou vnější kostru, která byla zpevněna uhličitanem vápenatým krátce po vylíhnutí z vajíčka, a díky tomu se nám jejich vývojová stádia často zachovávají jako zkameněliny. Ve své nové práci popsali Lukáš Laibl společně s kolegy z Freie Universität Berlin vývoj trilobita …

více »

Částice slunečního větru chycené v jádru Země

Před 4,5 miliardami let pronikly do jádra Země přes vznikající zemský plášť částice tehdejšího slunečního větru a mohli bychom je zde najít i dnes,tvrdí studie vědců z Heidelberg University. Odvození je ovšem poměrně komplikované. Celá teorie se zakládá na přesném stanovení obsahu vzácných plynů v jednom železném meteoritu. Jde o …

více »

Nový minerál maletoyvayamit

Maletoyvayamit s chemickým vzorcem Au3Se4Te6 byl nalezen v koncentrátech těžkých minerálů Au rud. Ne každý den se vědcům při provádění geologických studií podaří v přírodě nalézt nový minerál. Jeden takový se při výzkumech v odlehlých oblastech Kamčatky podařilo popsat skupině ruských a českých vědců za přispění pracovníka Přírodovědecké fakulty Univerzity …

více »

Kdo nemá zlato, musí vzít zavděk mosazí – aneb jak surtarbrandur zahřál Islanďany. Několikrát…

Island vstupuje do 20. století. Ostrov ležící na severozápadním okraji Evropy, mezi běžnými Evropany známý jako země mýtů a legend, již po staletí pod nadvládou Dánska. Ekonomika Islandu stojí z velké části pouze na rybolovu a zpracování ryb. Jejich export tvoří 77% veškerého vyváženého zboží; hrubý domácí produkt na obyvatele …

více »

Kyslík v atmosféře život nedokazuje, ani na planetách podobných Zemi

Na Zemi se kyslíková atmosféra objevila téměř jistě až v souvislosti s životem. Nicméně na kamenných planetách podobných Zemi může nastat několik scénářů, které povedou ke kyslíkové atmosféře i anorganickými procesy. Joshua Krissansen-Totton z University of California (Santa Cruz) a jeho kolegové modelovali vývoj skalních planet, které začínají s rozžhaveným …

více »

Dávná Země byla celá pod vodou

V archeanu, období před 4–3,2 miliardami let, kdy na Zemi začínal život, mohla být naše planeta vodním světem. Množství vody na povrchu bylo větší než dnes ne v důsledku toho, že by Země mezitím o tolik vody přišla, ale kvůli vyšší teplotě zemského pláště. I když většina vody na Zemi …

více »