Archiv článků: geologie

Žulové krajiny nejen středních Čech

Za žulové krajiny považujeme oblasti, které jsou tvořené žulami a příbuznými horninami zahrnovanými pod souborné označení granitoid. Rámcově je můžeme rozdělit na (1) horské či podhorské oblasti, kde se zvýšenou měrou uplatňuje čtvrtohorní zmlazený reliéf; a (2) žulové krajiny českého vnitrozemí. Mezi významné horské oblasti patří například jádro Krkonoš a …

více »

Aragonitové jeskyně vs. houby

Vědci po více než čtvrtstoletí ukončili výzkum nejcennější a nejobdivovanější části Zbrašovských aragonitových jeskyní, takzvané Opony, jejíž výzdobu léta napadají mikroskopické houby. Problém způsobuje vysoká návštěvnost jeskyní a s tím související prašnost. Odborníci proto budou muset mimo turistickou sezónu i v dalších letech pokračovat v chemickém postřiku aragonitových stěn, který …

více »

Kapalná voda v zemském plášti

V diamantech z hlubin Země byl objeven led modifikace VII, který vzniká za obrovských tlaků. Mezinárodní tým vědců publikoval v Science (první autor O. Tschauner) výsledky studia inkluzí z diamantů vzniklých v zemském plášti. Diamanty, které se na povrch dostaly především sopečnou činností, podle autorů výzkumu ukazují na existenci kapalné …

více »

Brněnský start-up hledá ložiska metodou DMT

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

UP21 a Opifer co-investovali do startupu Geo Applications. Ten zefektivní a zlevní hledání světových ložisek nerostného bohatství. Milníky Geo Applications: • 2011: Profesor Vatrt byl za objev konstanty W0 oceněn titulem Česká hlava. Konstanta byla přijata v roce 2012 jako výškový systém např. Spojenými státy americkými či Kanadou • 2015: …

více »

Oxidované železo v hlubinách Země

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

V hloubce 550 km pod povrchem vznikly diamanty, v nichž se podařilo objevit sloučeniny trojmocného železa víceméně odpovídající běžné rzi. V prostředí kyslíkové atmosféry na zemském povrchu je taková forma železa nejčastější, ale tak hluboko v zemském plášti bychom očekávali železo kovové, maximálně ještě dvojmocné. Přitom nález zřejmě není ojedinělý. …

více »

Hledání nerostných ložisek pouze od počítače?

Foto: © Dollar Photo Club

Nástroje pro zpracování velkých objemů dat, které se využívají např. pro analýzu příspěvků Facebooku, by se mohly uplatnit i při pátrání po ložiscích nerostů. Tvrdí to alespoň Shaunna Morrison (Carnegie Institution for Science) a její kolega Ahmed Eleish (Rensselaer Polytechnic Institute) v článku publikovaném v časopisu American Mineralogist. V tuto …

více »

S lékařským softwarem na podmořská naleziště zemního plynu

Zobrazování lidského těla pomocí ultrazvukových vln a následná softwarová konstrukce 3D modelů je v medicíně dobře známou a hojně využívanou technikou. Dosud ale nikoho nenapadlo použít ji k detekci podmořských ložisek ropy a zemního plynu. Společnost Siemens v tomto roce představila nový prototyp softwaru s názvem Marine Image Processing, s jehož pomocí lze z dat získaných …

více »

Staročeskéit, co je to? Nový minerál

Foto: © Dollar Photo Club

Na haldách historických dolů na Kaňku v kutnohorském rudním revíru byly Richardem Pažoutem z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze nalezeny úlomky křemenné žiloviny s neznámým minerálem. Po systematických chemických analýzách bylo mineralogy z Národního muzea zjištěno, že se jedná o zcela nový minerální druh. Následně byl zpracován podrobný návrh a předložen k odbornému posouzení více než …

více »

Ideální místo pro život? Nedávná sopečná činnost v oblasti Valles Marineris na Marsu

(c) NASA, licence obrázku public domain

V oblasti mohlo docházet k hydrotermálním procesům, během kterých proudila k povrchu Marsu směs horké vody a rozpuštěných chemických látek. Jedním z nejvýraznějších útvarů na povrchu Marsu je obrovská štítová sopka Olympus Mons tyčící se 26 kilometrů nad okolní pláně v oblasti Tharsis – v rozsáhlé sopečně-tektonické provincii dosahující svými rozměry velikosti …

více »

Doba ledová: byly horské ledovce v Jizerských horách?

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Území České republiky bylo během čtvrtohor součástí převážně nezaledněné oblasti mezi pevninským ledovcem na severu a rozsáhle zaledněnými Alpami na jihu. Nicméně se ukazuje, že zalednění Českého masívu mohlo mít větší rozsah, než se předpokládalo. Indicie o zalednění Jizerských hor přinášejí geomorfologové Katedry fyzické geografie a geoekologie PřF UK společně …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close