Slovensko dalo svetu ďalší nový minerál – argentopolybazit. Jeho typovou lokalitou je Kremnica. Vytvára čierne tabuľkovité kryštály až do veľkosti 5 milimetrov. Komisia pre nové minerály, nomenklatúru a klasifikáciu pri Medzinárodnej mineralogickej asociácii ho jednohlasne schválila 2. apríla 2022. Argentopolybazit je novým členom skupiny polybazitu. Pre geológov a mineralógov je …
více »Metan může být primární biosignatura na exoplanetách, alespoň některých
I když metan může vznikat a také vzniká i nebiologickými procesy, na kamenných planetách podobných Zemi ho přesto můžeme v závislosti na dalších okolnostech pokládat za faktor, který zvyšuje pravděpodobnost života. Uvádí to alespoň studie vědců z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Doporučení soustředit se na metan vyplývá i z …
více »Odkud se bere voda na Měsíci a kde je uložena
V roce 2020 objevila observatoř NASA na Měsíci vodu. Nyní se mezinárodnímu týmu geologů a astronomů podařilo zjistit, jak se voda na Měsíc dostává a kde a jak je tam uložena. Prvním autorem této studie je doc. Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty UK …
více »Unikající helium-3 má dokazovat, že Země vznikla uvnitř sluneční mlhoviny
Podle nové studie uniká ze zemského jádra helium-3 – tedy vzácný izotop helia s jediným neutronem v jádře, na rozdíl od běžného He-4. Téměř všechno helium-3 pochází z doby krátce po velkém třesku. Z úniku plynu má dále vyplývat odpověď na dosud celkem diskutovanou otázku: zda se Země formovala uvnitř …
více »Mars má spoustu vody uzavřenou v jílech
Kam zmizela voda z Marsu? Otázka se řeší poměrně často, nejčastější odpovědí je její odpaření/únik do mezihvězdného prostoru (s mezikrokem v podobě rozkladu na vodík). Něco vody obsahuje Mars v podobě ledových čepiček na pólech, dále je zde (těsně) podpovrchový led. Nová studie newyorské Binghamton University ovšem tvrdí, že ještě …
více »Willendorfská venuše pochází nejspíš z Itálie
Téměř 11 cm vysoká figurka Venuše byla nalezena v rakouském Willendorfu. Jedná se o jeden z příkladů nejstaršího umění v Evropě. Soška je vyrobena z oolitu, horniny, která se ve Willendorfu ani v jeho okolí nevyskytuje (ooloit je hornina složená z ooidů, tedy vejčitých nebo kulovitých součástek; chemicky jde v …
více »Za deskovou tektoniku prý může nestabilita Země vzhledem k Měsíci a Slunci
Nerovnovážné síly a momenty hybnosti v systému Země s Měsícem a Sluncem mají způsobovat celkové pohyby v zemském plášti a spolu s tím i pohyb tektonických desek. Dost nečekaná je myšlenka, s níž přichází studie vedená geofyzičkou Anne M. Hofmeisterovou z Washington University in St. Louis. Nová analýza poskytuje alternativu …
více »Starověká mosaz z Česka odhaluje intenzivní vztahy mezi Římany a Germány
Mosaz – slitina mědi a zinku – byla ve starověku ceněným materiálem, zejména kvůli vzhledu podobnému zlatu. Velmi rychle se rozšířila i do zaalpské Evropy, dosud však nebylo jasné odkud. Vědci v čele s badateli z pražského Archeologického ústavu AV ČR a České geologické služby během nejnovějšího výzkumu zjistili, že …
více »Vysvětlili záhadu magnetického pole Měsíce
Vzorky přivezené z Měsíce zpět na Zemi při misích Apollo jsou spojeny s jednou záhadou. Některé z hornin totiž vznikly v přítomnosti silného magnetického pole, svou intenzitou srovnatelného s pozemským. Měsíc dnes ale magnetické pole nemá a těleso o velikosti Měsíce by obecně mělo být schopné vytvořit jen slabé magnetické …
více »Pozemský život ovlivňovaly výbuchy supernov
Nová data mají ukazovat na úzkou souvislost mezi podílem organické hmoty pohřbené v sedimentech a změnami ve výskytu supernov. Tato souvislost je patrná v průběhu posledních 3,5 miliardy let a podrobněji zdokumentovaná během předchozích 500 milionů let. Spojitost má být podle nové studie výsledkem toho, že supernovy ovlivňují pozemské klima. …
více »