Archiv článků: geologie

Po dobšináite má Slovensko opäť nový minerál

Slovensko dalo svetu ďalší nový minerál – argentopolybazit. Jeho typovou lokalitou je Kremnica. Vytvára čierne tabuľkovité kryštály až do veľkosti 5 milimetrov. Komisia pre nové minerály, nomenklatúru a klasifikáciu pri Medzinárodnej mineralogickej asociácii ho jednohlasne schválila 2. apríla 2022. Argentopolybazit je novým členom skupiny polybazitu. Pre geológov a mineralógov je …

více »

Odkud se bere voda na Měsíci a kde je uložena

V roce 2020 objevila observatoř NASA na Měsíci vodu. Nyní se mezinárodnímu týmu geologů a astronomů podařilo zjistit, jak se voda na Měsíc dostává a kde a jak je tam uložena. Prvním autorem této studie je doc. Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty UK …

více »

Mars má spoustu vody uzavřenou v jílech

Kam zmizela voda z Marsu? Otázka se řeší poměrně často, nejčastější odpovědí je její odpaření/únik do mezihvězdného prostoru (s mezikrokem v podobě rozkladu na vodík). Něco vody obsahuje Mars v podobě ledových čepiček na pólech, dále je zde (těsně) podpovrchový led. Nová studie newyorské Binghamton University ovšem tvrdí, že ještě …

více »

Willendorfská venuše pochází nejspíš z Itálie

Téměř 11 cm vysoká figurka Venuše byla nalezena v rakouském Willendorfu. Jedná se o jeden z příkladů nejstaršího umění v Evropě. Soška je vyrobena z oolitu, horniny, která se ve Willendorfu ani v jeho okolí nevyskytuje (ooloit je hornina složená z ooidů, tedy vejčitých nebo kulovitých součástek; chemicky jde v …

více »

Vysvětlili záhadu magnetického pole Měsíce

Vzorky přivezené z Měsíce zpět na Zemi při misích Apollo jsou spojeny s jednou záhadou. Některé z hornin totiž vznikly v přítomnosti silného magnetického pole, svou intenzitou srovnatelného s pozemským. Měsíc dnes ale magnetické pole nemá a těleso o velikosti Měsíce by obecně mělo být schopné vytvořit jen slabé magnetické …

více »

Pozemský život ovlivňovaly výbuchy supernov

Nová data mají ukazovat na úzkou souvislost mezi podílem organické hmoty pohřbené v sedimentech a změnami ve výskytu supernov. Tato souvislost je patrná v průběhu posledních 3,5 miliardy let a podrobněji zdokumentovaná během předchozích 500 milionů let. Spojitost má být podle nové studie výsledkem toho, že supernovy ovlivňují pozemské klima. …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close