Kde ve Sluneční soustavě je největší pravděpodobnost existence života? Europa představuje v tomto ohledu nadějného kandidáta, ovšem její oceán se nachází pod vrstvou ledu silnou kilometry nebo možná i desítky kilometrů. Nový výzkum naznačuje možnost, že tento krunýř by ale nemusel být zdaleka tak neprostupný a život by dokonce mohl …
více »Hornina stará asi 4 miliardy let má obsahovat fosilie dávných bakterií
Podle nové studie existoval na Zemi rozvinutý a rozmanitý mikrobiální život již minimálně před 3,75 miliardami let. To se zdá být přece jen trochu brzo, i kdybychom připustili samotný vznik života už před 4 miliardami let; navíc řada vědců předpokládá, že k tomu došlo později (spodní limit je asi 3,5 …
více »Po dobšináite má Slovensko opäť nový minerál
Slovensko dalo svetu ďalší nový minerál – argentopolybazit. Jeho typovou lokalitou je Kremnica. Vytvára čierne tabuľkovité kryštály až do veľkosti 5 milimetrov. Komisia pre nové minerály, nomenklatúru a klasifikáciu pri Medzinárodnej mineralogickej asociácii ho jednohlasne schválila 2. apríla 2022. Argentopolybazit je novým členom skupiny polybazitu. Pre geológov a mineralógov je …
více »Metan může být primární biosignatura na exoplanetách, alespoň některých
I když metan může vznikat a také vzniká i nebiologickými procesy, na kamenných planetách podobných Zemi ho přesto můžeme v závislosti na dalších okolnostech pokládat za faktor, který zvyšuje pravděpodobnost života. Uvádí to alespoň studie vědců z Kalifornské univerzity v Santa Cruz. Doporučení soustředit se na metan vyplývá i z …
více »Odkud se bere voda na Měsíci a kde je uložena
V roce 2020 objevila observatoř NASA na Měsíci vodu. Nyní se mezinárodnímu týmu geologů a astronomů podařilo zjistit, jak se voda na Měsíc dostává a kde a jak je tam uložena. Prvním autorem této studie je doc. Günther Kletetschka z Ústavu hydrogeologie, inženýrské geologie a užité geofyziky Přírodovědecké fakulty UK …
více »Unikající helium-3 má dokazovat, že Země vznikla uvnitř sluneční mlhoviny
Podle nové studie uniká ze zemského jádra helium-3 – tedy vzácný izotop helia s jediným neutronem v jádře, na rozdíl od běžného He-4. Téměř všechno helium-3 pochází z doby krátce po velkém třesku. Z úniku plynu má dále vyplývat odpověď na dosud celkem diskutovanou otázku: zda se Země formovala uvnitř …
více »Mars má spoustu vody uzavřenou v jílech
Kam zmizela voda z Marsu? Otázka se řeší poměrně často, nejčastější odpovědí je její odpaření/únik do mezihvězdného prostoru (s mezikrokem v podobě rozkladu na vodík). Něco vody obsahuje Mars v podobě ledových čepiček na pólech, dále je zde (těsně) podpovrchový led. Nová studie newyorské Binghamton University ovšem tvrdí, že ještě …
více »Willendorfská venuše pochází nejspíš z Itálie
Téměř 11 cm vysoká figurka Venuše byla nalezena v rakouském Willendorfu. Jedná se o jeden z příkladů nejstaršího umění v Evropě. Soška je vyrobena z oolitu, horniny, která se ve Willendorfu ani v jeho okolí nevyskytuje (ooloit je hornina složená z ooidů, tedy vejčitých nebo kulovitých součástek; chemicky jde v …
více »Za deskovou tektoniku prý může nestabilita Země vzhledem k Měsíci a Slunci
Nerovnovážné síly a momenty hybnosti v systému Země s Měsícem a Sluncem mají způsobovat celkové pohyby v zemském plášti a spolu s tím i pohyb tektonických desek. Dost nečekaná je myšlenka, s níž přichází studie vedená geofyzičkou Anne M. Hofmeisterovou z Washington University in St. Louis. Nová analýza poskytuje alternativu …
více »Starověká mosaz z Česka odhaluje intenzivní vztahy mezi Římany a Germány
Mosaz – slitina mědi a zinku – byla ve starověku ceněným materiálem, zejména kvůli vzhledu podobnému zlatu. Velmi rychle se rozšířila i do zaalpské Evropy, dosud však nebylo jasné odkud. Vědci v čele s badateli z pražského Archeologického ústavu AV ČR a České geologické služby během nejnovějšího výzkumu zjistili, že …
více »