Ve sci-fi filmech je to oblíbená situace: na Zem se řídí asteroid a hrdinové ho musí vyhodit do povětří, eventuálně rozstřílet či nějak změnit jeho dráhu jiným objektem. O tom, jak by tyto metody fungovaly v praxi, nevíme pochopitelně prakticky nic, jsme odkázáni na simulace. Charles El Mir z John …
více »Měříme rychlost rozpínání vesmíru – pomocí gravitačních vln
Aktuálně se prakticky nepochybuje o tom, že rychlost rozpínání vesmíru se zvyšuje, ale jaká jsou konkrétní čísla? Změnu rychlosti rozpínání vyjadřuje Hubbleova konstanta. Dokážeme ji změřit poměrně přesně, problém však spočívá v tom, že výsledky získané dvěma různými metodami se od sebe liší až o 10 %. Není to rozdíl …
více »Největší impaktní kráter na Zemi je asi pod ledem Antarktidy
„Studovali jsme Antarktidu pomocí moderních gravitačních dat už déle a již dříve jsme navrhli kandidátky na subglaciální sopky a jezera. Naše nynější výsledky podporují hypotézu o tom, že Wilkesova země obsahuje obří kráter/maskon. Tím jsme přispěli do celosvětové, asi 12 let trvající diskuse na toto téma. Objekt ve Wilkesově zemi …
více »Fyzika bez času
Čas si nesmíme představovat jako nějaké obrovské kosmické hodiny odměřující existenci celého vesmíru. Už více než století víme, že čas musíme chápat jako lokální jev: každý objekt ve vesmíru má svůj vlastní čas, který plyne rychlosti, jež je určena gravitačním polem v daném místě. Ale i tato představa lokalizovaného času …
více »Teorie MOND temné hmotě konkuruje dál
Trpasličí galaxie NGC1052-DF2 podle studie publikované v Nature neměla obsahovat temnou hmotu. Pohybovala se proto také jinak, než předpovídala teorie MOND – modifikovaná newtononská mechanika. Nyní ale zastánci MOND na kritiku opět v Nature odpověděli vlastními údaji, podle nichž zde žádný problém nevzniká a modifikace MOND (přidání dalších členů do …
více »Budeme hledat exoplanety prostřednictvím gravitačních vln?
Podle vědců bychom mohli zachytit gravitační vlny z binárních systémů s exoplanetou. Znělo to jako sci-fi, ale už tři roky je to realita všedních dní. Vědcům se podařilo zachytit gravitační vlny. Ty úplně první zaznamenal systém LIGO v roce 2015. Zdrojem byla srážka dvou černých děr. Vědci se dnech zaměřují …
více »Rudý posun a relativita u černé díry
Předpovědi Einsteinovy obecné teorie relativity poprvé potvrzeny v blízkosti superhmotné černé díry. Pozorování pohybů hvězd v extrémním gravitačním poli superhmotné černé díry v centru naší Galaxie, která získal dalekohled ESO/VLT, poprvé odhalila efekty předpovězené Einsteinovou obecnou teorií relativity. Tento dlouho očekávaný výsledek představuje vyvrcholení pozorovací kampaně s teleskopy ESO v …
více »Gravitace se ve velkém měřítku chová stejně
Pomocí dalekohledu VLT vědci provedli dosud nejpřesnější test Einsteinovy obecné teorie relativity mimo naši Galaxii. Astronomové využili přístroj MUSE pracující ve spojení s dalekohledem ESO/VLT v Chile a kosmický teleskop HST k provedení dosud nejpřesnějšího testu Einsteinovy obecné teorie relativity za hranicemi naší Galaxie. Blízká galaxie s označením ESO 325-G004 …
více »Český objev nových jezer pod ledem Antarktidy
Rozborem nejnovějších gravitačních dat z družic (zejména GOCE) a topografických dat z radarů pronikajících ledem Antarktidy byla objevena tři možná subglaciální jezera, která zatím žádný katalog takových objektů neuvádí. Jezera se nacházejí mezi Gamburtsevovým subglaciálním pohořím (GSM) a obřím jezerem Vostok (LV) ve východní Antarktidě. Přesnost a rozlišovací schopnost takových …
více »Černé díry a předpovědi smyčkové gravitace
Italský teoretický fyzik Carlo Rovelli patří k autorům teorie smyčkové kvantové gravitace – jednoho z návrhů na propojení kvantové mechaniky a obecné relativity. Smyčková kvantová gravitace se někdy považuje za konkurenci pro superstruny, je každopádně sympaticky uměřená. Neoperuje žádnými dodatečnými dimenzemi, nepotřebuje struny, brány, krajiny mnoha světů ani dosud neznámé …
více »