Hrob prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic vydává svoje tajemství. Experti Fakulty filozofické Univerzity Pardubice historik František Šebek a archeolog Jan Frolík díky pokročilé technice poprvé nahlédli do prostoru hrobky v polském Kladsku. „Zkoumat místo posledního odpočinku Arnošta z Pardubic pro nás byla výjimečná příležitost, během které jsme udělali mimořádný …
více »Obyvatelé tepe jedli hodně masa a pšenice: svědectví o Hedvábné cestě
Způsob obživy místních komunit a přírodní prostředí v průběhu více než dvou tisíciletí v Kyrgyzstánu zkoumali pracovníci a studenti katedry archeologie FF ZČU ve spolupráci s Ošskou státní univerzitou. Pozůstatky osídlení odhalili v dříve neprobádané oblasti, kudy procházela jedna z větví Hedvábné cesty. Stepní oblast v dnešním Kyrgyzstánu byla po …
více »Slovenští egyptologové našli hrob z doby Hyksósů
Uplynulé týždne priniesli slovenským egyptológom na egyptskej lokalite Tell el-Retábí zásadné objavy. Výskum slovenskej časti misie obohatil poznanie pevnostnej architektúry 20. dynastie, sídliska z 18. dynastie a pohrebiska z Druhého prechodného obdobia. Pri pokračovaní prác, ktoré započali počas uplynulých sezón, dokopali hrobovú jamu veľkého hyksóskeho hrobu, objaveného už v roku …
více »Středověká Praha
Praha se od říšských i polských velkoměst lišila tím, že nebyla multifunkční. Pražská řemeslná produkce byla jednostranná, neboť s výjimkou několika speciálních komodit byla orientována na místní nebo v menší míře i oblastní trh. Rozvoj Prahy se opíral o výjimečnou geografickou pozici, jež umožňovala dlouhodobou existenci zemského centra s kontinuitou …
více »Genom myší ukazuje vystřídání Germánů Slovany
Úzký vztah mezi myší domácí a člověkem je pro vědce jedinečnou příležitostí k výzkumu historických migrací lidské populace. Tým expertů ze dvou ústavů Akademie věd ČR zveřejnil studii, která přináší nové poznatky o evoluci a šíření myši domácí (Mus musculus) v Evropě. Rozsáhlý výzkum zahrnoval více než 8000 myší z …
více »Pět podivných symbolů: Asyrolog tvrdí, že vyřešil dlouholetou záhadu
Podivný sled symbolů na zdech více chrámů ve starověkém městě Dīr-Šarrukīn (dnešní Irák) z doby vlády asyrského krále Sargon II (721-704 př. n. l.) mátl archeology více než 100 let. Asyrolog Martin Worthington z dublinské Trinity College nyní tvrdí, že hádance přišel na kloub. Celkem působivá sekvence pěti symbolů – …
více »Datace dřevěných kostelů na Ukrajině
Ústav nauky o dřevě a dřevařských technologií Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU (LDF MENDELU) spolupracuje s kolegy v muzeích v Užhorodě a Ivano-Frankivsku na dataci dřevěných kostelů nacházejících se v oblasti Zakarpatské Ukrajiny. Díky sestavení standardní chronologie pro tuto oblast budou moct ukrajinští kolegové přesněji určit dobu vzniku kostelů, stáří …
více »Byli bojovníci v bitvě u Tollense místní, nebo přišli zdaleka?
Bitva u řeky Tollense (severovýchodní Německa, spolková země Meklenbursko-Přední Pomořansko) byla na svou dobu obrovským střetem. Kolem roku 1250 př. n. l. se zde utkalo asi 2 000 bojovníků a archeologové prozkoumali ostatky více než 150 jedinců, kteří zde zahynuli (nebo ještě vyšší čísla, Wikipedia.cz, viz odkaz níže, uvádí 5 …
více »Římské víno mohlo být chutné
Z moderního vědeckého pohledu je víno, které pili starověcí Římané, často považováno za špatně vyrobený nápoj nevalné a nekonzistentní chuti. Tvrdí se, že římští vinaři museli maskovat nedostatky svých produktů přidáváním koření, bylin a dalších přísad do čerstvě vylisované hroznové šťávy. Nová studie hliněných nádob používaných při kvašení vína – …
více »Kde se vzalo kakao
Kakaovník (Theobroma cacao), jehož boby (kakao) se používají k výrobě čokolády, pochází z předkolumbovské Ameriky. A co se týče konkrétnějšího místa původu? Podle nové studie se se mohl rozšířit z povodí Amazonky do ostatních oblastí Jižní a Střední Ameriky nejméně před 5 000 lety prostřednictvím obchodních cest. Tato zjištění, založená …
více »