Od neandrtálců se podstatně lišíme také ledvinami. V jižní Africe žila skupina lidí po stovky tisíc let v částečné izolaci. Ukazuje to nová studie založená na analýzách genomů 28 lidí z doby před 10 200 až 150 lety. Vědci také objevili genetické adaptace, které pravděpodobně formovaly druh Homo sapiens. Homo …
více »Neolitičtí lidé v Arábii se před 7000 lety živili lovem žraloků
Tým z pražského Archeologického ústavu Akademie věd ČR objevil v Ománu nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii. Mimořádně rozsáhlé rituální místo přináší dosud nejpodrobnější důkazy o stravě a mobilitě neolitických komunit v regionu, včetně faktu, že lidé se tehdy specializovali na lov mořských predátorů. Nově analyzované lidské pozůstatky z …
více »Pravěké studny u Kojetína
Pravěká vodohospodářská zařízení odkryli odborníci z Archeologického centra Olomouc na závěr záchranného výzkumu u Kojetína. Nálezy dokládají dlouhodobé osídlení této oblasti od pravěku po raný středověk. Odborníci z Archeologického centra Olomouc ukončili záchranný archeologický výzkum na jižním obchvatu Kojetína, který probíhal od září loňského roku na ploše dlouhé přibližně 200 …
více »Genomická mapa Evropy od gravettienu po neolit
Gravettští lovci a sběrači tedy byli z převážné většiny příslušníky dvou genetických linií: věstonické, s afinitou k aurignacienským populacím Kostěnki a Sungir, a fournolské, asociované s jedinci z belgické lokality Goyet (Q116-1 a Q376-3). V tomto kontextu je zajímavá pozice mladší goyetské populace, datované mezi 28 tisíci až 26 tisíci …
více »Pozdní paleolit v českých zemích
Je paradoxní, že magdalénien jako integrovaný ekonomický, sídelní a symbolický systém se nakonec rozložil pod vlivem oteplení, zvlhčení klimatu a šíření lesních porostů během pozdního glaciálu. Srovnáme-li tento proces se zánikem gravettienu, k němuž došlo naopak pod tlakem extrémního ochlazení a vysychání, neubráníme se úvahám o relativitě pojmů příznivý a …
více »Archeologové odkrývají pevnostní systém Pohanska
Dobu zničení požárem předpokládáme v turbulentním období počátku 10. století. Archeologové postupně odkrývají rozsah pevnostní linie jednoho z nejznámějších sídel velké Moravy – Pohanska na dnešním Břeclavsku. Hradba byla široká úctyhodných 6 až 6,5 metrů a část z ní se dochovala. Nyní archeologové patrně identifikovali polohu jedné z bran, která stála hned vedle …
více »Peníze mohly vzniknout kvůli dálkovému obchodu
Existuje několik hlavních teorií vzniku peněz: mohly hrát (primárně) roli při místní směně stejně jako pomáhat státům s efektivnějším výběrem daní. Ne snad, že by se jednotlivé možnosti vylučovaly, na různých místech se peníze mohly objevit z různých příčin atp. Archeolog Mikael Fauvelle ze švédské Lund University se ve své …
více »Vikingové nebyli zrovna zdraví
Obyvatelé Švédska vikingského období trpěli mnoha zdravotními neduhy, ukázaly skeny pomocí výpočetní tomografie. Studie vědců z Göteborské univerzity ukazuje, že Vikingové trpěli závažnými onemocněními ústní dutiny a čelistí, infekcemi dutin a uší, osteoartritidou a mnoha dalšími chorobami. A to se přitom zkoumaly pouze lebky. (Poznámka: Vikingové zde použito ve smyslu …
více »Pravěké genomy upřesňují dělení indoevropských jazyků
Kultura zvoncových pohárů v západní Evropě je zde chápána tak, že vznikla smíšením nově příchozích ze stepi s místními zemědělci. Mezinárodní tým 91 vědců analyzoval genomy z doby bronzové, kdy se do Středomoří (jižní a jihozápadní Evropy) rozšířili lidé mluvící indoevropskými jazyky. Tento proces odpovídal migraci lidí z východoevropských stepí. …
více »Původ Maďarů je na jižním Uralu
Část těchto komunit přežívala ještě ve 13. století v oblasti dolního toku řeky Kamy. Mezinárodní tým vědců z Ostravské univerzity, Harvardu,Eötvös Loránd University a dalších institucí objasnil genetický původ Maďarů. V prestižním vědeckém časopise Cell publikoval průlomovou studii, která potvrzuje, že jejich předci pocházeli z oblasti jižního Uralu na území …
více »
Sciencemag.cz
