Třicetiletá válka (1618–1648) se odehrála v období mimořádného ochlazení. Stále více vědeckých studií potvrzuje souvislost mezi klimatickými extrémy a následnými konflikty. Rostoucí variabilita klimatu a s ní spojené extrémní události, jako jsou sucho, vlny veder, povodně, aj., v současnosti zvyšují riziko napětí a násilí, zejména v regionech typických pro svou …
více »Česká věda za Protektorátu
Vzestup zbrojního průmyslu je zřejmý i ve světle oficiálních statistik: Do června 1944 vzrostla zaměstnanost v celém průmyslu o 10,9 %. V ještě delší retrospektivě od března 1939 do konce roku 1943 došlo v oblasti zpracování železa a kovů, do níž spadalo i klíčové strojírenství, k enormnímu nárůstu 40 % …
více »Sekvenovali dosud nejstarší genom starověkých Egypťanů
K pohřbu došlo ještě předtím, než se umělá mumifikace stala běžnou praxí, což mohlo přispět k uchování DNA. Čtyřicet let po průkopnických pokusech nositele Nobelovy ceny Svanteho Pääba o extrakci DNA z lidských ostatků ze starověkého Egypta nyní zdokonalení technologie umožnilo průlomový úspěch: známe nejstarší a zároveň první kompletní genom …
více »Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před počátkem Velkomoravské říše
Počátky sídelní aktivity na území dnešního Uherského Hradiště spadají už do přelomu 7. a 8. století našeho letopočtu. Vyplývá to z analýzy sedimentů a pohřbených půd odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy. Četné artefakty, z nichž některé dokládají dálkový obchod, dokazují význam místa ležícího na obchodní cestě. …
více »Germánské společnosti střední Evropy rozvrátilo ochlazení na konci 3. století
Na přelomu 4. a 5. století už byla většina germánských sídel opuštěná a celé oblasti středního Podunají se vylidnily. Společný výzkum vědců z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ukazuje, jak klimatické podmínky a také vztahy s Římskou říší formovaly v prvních …
více »Úpadek vědy a konec civilizací
Máme občas tendenci si myslet, že žijeme ve zlatém věku vědy i jejích aplikací do praxe, alespoň v porovnání s minulostí. Díky kvantové fyzice máme lasery i DVD, teorie relativity umožnila GPS, medicína zase prodloužila lidský život. To všechno je pravda, jenže efektivita současné vědy je možná nevelká a nadto …
více »Unikátní nález laténského sídliště
Sídliště bylo nadregionálním obchodním a výrobním centrem. Archeologové z Muzea východních Čech v Hradci Králové, Univerzity Hradec Králové spolu s kolegy z Archaia Praha, z.ú. objevili v trase budoucí dálnice D35 zcela výjimečné sídliště z doby laténské, která bývá tradičně spojována s Kelty. Celá lokalita nemá svým rozsahem a charakterem …
více »Chemická analýza potvrdila, že starověcí Egypťané používali halucinogeny
Na keramice ze starověkého Egypta zdobené motivy boha Bese se podařilo prokázat stopy halucinogenů. Písemné záznamy sice uváděly, že podobné prostředky se při některých staroegyptských rituálech používaly, přímý důkaz dosud ovšem chyběl. „Poprvé se nám podařilo identifikovat všechny chemické složky tekutého odvaru obsaženého v nádobě z Muzea umění v Tampě,“ …
více »Počátky zemědělství: Proč zrniny dominovaly nad hlízami
Přestože všechna tradiční zemědělství pěstovala různé obiloviny, olejniny, textilní a krmné plodiny, popsaný postup běžných polních prací byl nejčastěji používán při pěstování obilovin. Kromě orby byla dominance zrnin v roční sklizni jistě dalším nejzřejmějším společným rysem všech zemědělských společenstev Starého světa. Mezoamerická zemědělská společenstva, která orbu nevyužívala, sdílela tento znak …
více »Nová genetická studie odhaluje pravěké kořeny Finů, Estonců a Maďarů
Mezinárodní tým vědců objasnil původ uralské jazykové rodiny a jenisejské jazykové rodiny. Odborníci na genetiku, archeologii a lingvistiku z Harvardovy univerzity, Ostravské univerzity a dalších evropských, asijských i amerických institucí odhalili ve starověkých vzorcích DNA dosud neznámé genetické vazby mezi pravěkými populacemi a dnešními mluvčími uralských jazyků – Finů, Estonců, …
více »