„Umělá inteligence začala kalendářem a počitadlem,“ píše inženýr a autor o technice Jeff Krimmel. „Umělá inteligence je jakákoli technologie, která pomáhá člověku vykonávat kognitivní úkol. V tomto světle je kalendář prvkem umělé inteligence – doplňuje nebo nahrazuje naši paměť. Stejně tak je umělou inteligencí i počitadlo. […] Nemusíme provádět složité …
více »Rok 536 nemusel být nejhorší, alespoň v Byzanci
Rok 536 se někdy považoval za krizový moment, „ten nejhorší rok“, alespoň pro Středomoří a západní Evropu. Sopečná erupce měla vést k ochlazení a hladomoru, v letech 541-546 se pak přidala epidemie moru („Justiniánův mor“). Byzantská říše byla v úpadku – alespoň z určitého pohledu. (Na druhé straně dokázali Justiniánovi …
více »Záhada nejstaršího papyrového svitku
Nejstarší egyptský papyrový svitek pochází z 30. stol. př. n. l. Objeven byl v hrobce, nikoliv královské, ale náležející vysokému hodnostáři. Co je opravdu zajímavé, tento svitek je nepopsaný. Viz také: Počátky egyptských hieroglyfů Možná nám zde něco uniká. Dejme tomu, že v té době se psalo (vedle monumentálních nápisů, …
více »Utajovaná keltská lokalita na Plzeňsku
Co Keltové poztráceli. Stovky zlatých a stříbrných mincí, ale i bronzové spony nebo figurku koníka našli archeologové v utajované keltské lokalitě na severním Plzeňsku. Unikátní předměty roztroušené v oblasti, kde se žádné keltské centrum nepředpokládalo, teď veřejnosti zpřístupní Muzeum a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici na výstavě Nejasná zpráva …
více »Nové analýzy DNA z kostí odhalují, jak slovanská migrace proměnila střední a východní Evropu
Dnes zveřejněné vědecké studie v časopisech Nature a Genome Biology spojují na základě genetiky staré Slovany s migrační vlnou, která zásadním způsobem změnila Evropu. K tomuto procesu docházelo v jednotlivých evropských regionech různými cestami. Detailní pohled na dosud málo zmapovanou dobu tzv. stěhování národů nabízí výzkumy mezinárodního týmu badatelů, který …
více »Výzkum odhaluje spojitost mezi klimatickými extrémy a konflikty v minulosti
Třicetiletá válka (1618–1648) se odehrála v období mimořádného ochlazení. Stále více vědeckých studií potvrzuje souvislost mezi klimatickými extrémy a následnými konflikty. Rostoucí variabilita klimatu a s ní spojené extrémní události, jako jsou sucho, vlny veder, povodně, aj., v současnosti zvyšují riziko napětí a násilí, zejména v regionech typických pro svou …
více »Česká věda za Protektorátu
Vzestup zbrojního průmyslu je zřejmý i ve světle oficiálních statistik: Do června 1944 vzrostla zaměstnanost v celém průmyslu o 10,9 %. V ještě delší retrospektivě od března 1939 do konce roku 1943 došlo v oblasti zpracování železa a kovů, do níž spadalo i klíčové strojírenství, k enormnímu nárůstu 40 % …
více »Sekvenovali dosud nejstarší genom starověkých Egypťanů
K pohřbu došlo ještě předtím, než se umělá mumifikace stala běžnou praxí, což mohlo přispět k uchování DNA. Čtyřicet let po průkopnických pokusech nositele Nobelovy ceny Svanteho Pääba o extrakci DNA z lidských ostatků ze starověkého Egypta nyní zdokonalení technologie umožnilo průlomový úspěch: známe nejstarší a zároveň první kompletní genom …
více »Uherské Hradiště bylo rušnou obchodní křižovatkou už před počátkem Velkomoravské říše
Počátky sídelní aktivity na území dnešního Uherského Hradiště spadají už do přelomu 7. a 8. století našeho letopočtu. Vyplývá to z analýzy sedimentů a pohřbených půd odkrytých v městské zástavbě nedaleko původních břehů řeky Moravy. Četné artefakty, z nichž některé dokládají dálkový obchod, dokazují význam místa ležícího na obchodní cestě. …
více »Germánské společnosti střední Evropy rozvrátilo ochlazení na konci 3. století
Na přelomu 4. a 5. století už byla většina germánských sídel opuštěná a celé oblasti středního Podunají se vylidnily. Společný výzkum vědců z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, a CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR ukazuje, jak klimatické podmínky a také vztahy s Římskou říší formovaly v prvních …
více »