Archiv článků: historie

Pravěké studny součástí u Kojetína

Pravěká vodohospodářská zařízení odkryli odborníci z Archeologického centra Olomouc na závěr záchranného výzkumu u Kojetína. Nálezy dokládají dlouhodobé osídlení této oblasti od pravěku po raný středověk. Odborníci z Archeologického centra Olomouc ukončili záchranný archeologický výzkum na jižním obchvatu Kojetína, který probíhal od září loňského roku na ploše dlouhé přibližně 200 …

více »

Genomická mapa Evropy od gravettienu po neolit

Gravettští lovci a sběrači tedy byli z převážné většiny příslušníky dvou genetických linií: věstonické, s afinitou k aurignacienským populacím Kostěnki a Sungir, a fournolské, asociované s jedinci z belgické lokality Goyet (Q116-1 a Q376-3). V tomto kontextu je zajímavá pozice mladší goyetské populace, datované mezi 28 tisíci až 26 tisíci …

více »

Pozdní paleolit v českých zemích

Je paradoxní, že magdalénien jako integrovaný ekonomický, sídelní a symbolický systém se nakonec rozložil pod vlivem oteplení, zvlhčení klimatu a šíření lesních porostů během pozdního glaciálu. Srovnáme-li tento proces se zánikem gravettienu, k němuž došlo naopak pod tlakem extrémního ochlazení a vysychání, neubráníme se úvahám o relativitě pojmů příznivý a …

více »

Archeologové odkrývají pevnostní systém Pohanska

Dobu zničení požárem předpokládáme v turbulentním období počátku 10. století. Archeologové postupně odkrývají rozsah pevnostní linie jednoho z nejznámějších sídel velké Moravy – Pohanska na dnešním Břeclavsku. Hradba byla široká úctyhodných 6 až 6,5 metrů a část z ní se dochovala. Nyní archeologové patrně identifikovali polohu jedné z bran, která stála hned vedle …

více »

Peníze mohly vzniknout kvůli dálkovému obchodu

Existuje několik hlavních teorií vzniku peněz: mohly hrát (primárně) roli při místní směně stejně jako pomáhat státům s efektivnějším výběrem daní. Ne snad, že by se jednotlivé možnosti vylučovaly, na různých místech se peníze mohly objevit z různých příčin atp. Archeolog Mikael Fauvelle ze švédské Lund University se ve své …

více »

Vikingové nebyli zrovna zdraví

Obyvatelé Švédska vikingského období trpěli mnoha zdravotními neduhy, ukázaly skeny pomocí výpočetní tomografie. Studie vědců z Göteborské univerzity ukazuje, že Vikingové trpěli závažnými onemocněními ústní dutiny a čelistí, infekcemi dutin a uší, osteoartritidou a mnoha dalšími chorobami. A to se přitom zkoumaly pouze lebky. (Poznámka: Vikingové zde použito ve smyslu …

více »

Pravěké genomy upřesňují dělení indoevropských jazyků

Kultura zvoncových pohárů v západní Evropě je zde chápána tak, že vznikla smíšením nově příchozích ze stepi s místními zemědělci. Mezinárodní tým 91 vědců analyzoval genomy z doby bronzové, kdy se do Středomoří (jižní a jihozápadní Evropy) rozšířili lidé mluvící indoevropskými jazyky. Tento proces odpovídal migraci lidí z východoevropských stepí. …

více »

Původ Maďarů je na jižním Uralu

Část těchto komunit přežívala ještě ve 13. století v oblasti dolního toku řeky Kamy. Mezinárodní tým vědců z Ostravské univerzity, Harvardu,Eötvös Loránd University a dalších institucí objasnil genetický původ Maďarů. V prestižním vědeckém časopise Cell publikoval průlomovou studii, která potvrzuje, že jejich předci pocházeli z oblasti jižního Uralu na území …

více »

Doba bronzová, jeden z vrcholů střední Evropy

Koncem doby bronzové u nás fungovalo víc vesnic a žilo víc lidí než v raném středověku. Doba bronzová již přináší závan moderního věku. Zachází s kovy, je globalizovaná, propojená se středomořskou oblastí, potrpí si na účelné a honosné zbraně a také v kulturách mohylových a popelnicových polí její mladší poloviny …

více »

Da Vinciho robotický rytíř

„Da Vinciho robotický rytíř v brnění dokázal sedět, rozevřít náruč a zase ji zavřít, možná aby nějaký objekt sevřel v náručí. Mohl hýbat hlavou pomocí ohebného krku a dokázal zvednout hledí, snad aby ukázal svůj děsivý výraz,“ píše inženýr robotiky Mark Rosheim. „Vyroben byl ze dřeva, mosazi nebo bronzu a …

více »