Přechod od lovu a sběru potravy k výrobní ekonomice (pěstování plodin a chovu zvířat) představoval celosvětově zlom v lidských dějinách. Nové výsledky archeologického a antropologického výzkumu v povodí středního Nilu dokazují, že tato inovace byla do této oblasti přinesena novými lidskými skupinami, které sem přišly v 6. a 5. tisíciletí př. Kr. Studie, na níž …
více »Kov v evropském pravěku fungoval jako moderní peníze
Váhové hodnoty kovových peněz v pravěku měly stejné statistické rozložení denních výdajů jako moderní západní domácnost. Archeologové z univerzit v německém Göttingenu a italském Salentu analyzovali více než 20 000 kovových předmětů z více než 1 000 hrobů v Itálii, Švýcarsku, Rakousku, Slovinsku a Německu v období přibližně od roku …
více »Knihtisk navazoval na starší technologie
Knihtisk jako nová technologie stavěl na dosavadním technologickém vývoji, a to jak na materiálové základně, tak na technických znalostech a schopnostech tehdejších řemeslníků. Nová technologie knihtisku vznikla jako průnik technické úrovně některých řemesel, zejména provozujících mechanickou sériovou výrobu, jako byly kovolijectví nebo mincovnictví, spolu se zlevněním psací látky a poptávkou …
více »Nakolik jsme Slované (geneticky)?
Od školních let jsem žila s vědomím, že my Češi jsme slovanského původu, ale ono to není tak úplně pravda. Genetička Lucie Benešová mi před časem vysvětlila, že slovanský původ má jen 37 procent Čechů. 29 procent z nás je germánského a keltského původu a zbytek jsou menšiny z Blízkého …
více »Norsko bylo v době Vikingů násilnější než Dánsko
V době Vikingů panovala v severní Evropě relativně vysoká míra násilí, proč by ale měla být někde větší než jinde? Podle nové studie bylo nicméně Norsko mnohem konfliktnější než Dánsko. Alespoň pokud jde o „interpersonal violence“, kam se nezapočítávají „tresty udělené shora“ – popravy apod. (tedy řekněme „soukromé násilí“). Má …
více »Nejstarší odrůdy kosatců
Kosatce se pěstovaly od nepaměti. Zmínky o nich nalezneme v egyptských nápisech i řeckých a římských literárních památkách. Během středověku jsou zmiňovány především jako léčivé rostliny v klášterních zahradách. Starověká a středověká literatura se ale nezmiňuje o jejich původu, přitom dnes víme, že s velkou pravděpodobností se již v tomto …
více »Vědci zkoumali staroegyptskou metalurgii
Slovenský a poľský archeologický tím skúmajúci staroegyptské nálezisko Tell el-Retábí preskúmal zvyšky sídliskovej metalurgie, najmä z obdobia Novej ríše a Tretieho prechodného obdobia (zhruba 1550–664 pred Kr.). Zatiaľ čo Tutanchamonova zlatá maska a poklady z kráľovských hrobiek v Tanise z rovnakej doby sú všeobecne známe, bežné používanie kovov v každodennom …
více »Nová studie odhaluje populační historii největší pastevecké skupiny v Africe
Fulbové jsou pastevci obývající západní oblasti Afriky od Čadského jezera až po pobřeží Atlantiku. Navzdory jejich širokému rozšíření ale zůstával původ této populace nejasný. Tito lidé totiž vedou především kočovný způsob života, který nezanechává mnoho dohledatelných archeologických stop. Mezinárodní tým vědců s výraznou českou účastí proto analyzoval genomická data této …
více »Chemická analýza objevila v laboratoři Tychona Braheho wolfram
Ve středověku a raném novověku bývali alchymisté obvykle tajnůstkáři a o své znalosti se s ostatními nedělili (poznámka: opravdu nebyli tlačení k co nejvyššímu množství publikací :-)). Tycho Brahe nebyl výjimkou. Proto přesně nevíme, co dělal v alchymistické laboratoři, která se nacházela pod jeho sídlem kombinovaným s observatoří v Uraniborgu …
více »Vědci objevili možný klíč k původu indoevropských jazyků
Zástupci nově objevené populace z oblasti severního Kavkazu a Dolní Volhy mohli hovořit tzv. indo-anatolštinou – tedy společným předchůdcem chetitštiny i dalších indoevropských jazyků. Mezinárodní tým vědců, jehož součástí jsou i zástupci Ostravské univerzity, odhalil dosud neznámý díl skládanky týkající se původu indoevropských jazyků. Ve vzorcích staré DNA identifikovali novou …
více »