Provedená bioarcheologická studie vede k závěru, že před usazením Vikingů se v Anglii maso konzumovalo jen málo. Ani králové a další příslušníci elity se v tom – údajně – příliš nelišili od prostých rolníků. Nový výzkum tvrdí, že občas, při zvláštních příležitostech, se ovšem masa snědlo hodně. Rolníci totiž občas …
více »Evropští psi vyrostli…
Podle nové studie se velikost evropských (balkánských) psů během posledních 6 tisíciletí př. n. l. zdvojnásobila. Zřejmě na tom měli lidé zájem kvůli tomu, aby psi mohli lépe chránit stáda před medvědy a vlky. Poznámka: Takto řečeno to pochopitelně příliš smysl nedává (podobný zájem měli přece lidé vždycky), ale třeba …
více »Sin-ťiang byl opravdu tavicí kotel národů
Sin-ťiang (Ujgursko, Východní Turkestán, Xinjiang) byl od pravěku křižovatkou mezi Blízkým východem, Čínou a dalšími oblastmi i dějištěm častých migrací. Indoevropské, respektive „západoeuroasijské“ osídlení zasahovalo v minulosti mnohem dále na východ než dnes. Íránského původu byli Skythové a Sakové, v Sin-ťiangu se mluvilo sogdsky, respektive chotanštinou. Daleko na východ zasahovalo …
více »Archeologické nálezy jantaru
Zhruba ze stejné doby jako v Anglii jsou i z Moravského krasu známy nečetné nálezy jantaru. Jantar byl nalezen v magdalénienských tábořištích v jeskyních Žitného, Kůlna a Pekárna. Jedná se o neopracované a neprovrtané kousky jantaru, u kterých je sporné, zda vůbec mohly být využity jako šperky. Pravděpodobně byly do …
více »Genetická data z orknejské doby bronzové jsou divná
Až dosud se předpokládalo, že Orkneje se od migrací doby bronzové nacházely víceméně stranou a ostrovy byly dále osídleny místní populací, potomky zdejších neolitiků/eneolitiků. Ve zbytku Evropy v té době naopak došlo k rozsáhlým migracím z východu, které byly spojeny s rozšířením indoevropských jazyků (ve střední Evropě toto spadá již …
více »Bronzové dýky byly nože na maso
K čemu se v době bronzové používaly dýky? Podobně jako v případě mečů se zvažují dvě hlavní vysvětlení: mohlo jít o předměty statusové (doklad prestiže a moci, předmět směny, uchovatel hodnoty, věc do hrobu…) nebo primárně funkční. Zatímco u meče uvažujeme o zbrani vs. symbolu, v případě dýky (poznámka: tedy …
více »Lužní lesy jsou historicky mladé
Pokud bychom chtěli někde hledat opravdové pralesy s velmi dlouhou kontinuitou až někam do středního holocénu, byly by to nejspíše suťové lesy na prudkých, nedostupných svazích. Období mezi kolapsem keltské (laténské) civilizace na přelomu starého a nového letopočtu a vznikem prvních historických státních útvarů na našem území v 9. a …
více »Proč známe z Čech tak málo římských věcí?
Za Augusta římské legie táhly proti Marobudovi a nejspíš dospěly až někam do středních Čech. Posléze Římané měli předsunuté základny na jižní Moravě (Mušov), římský tábor se našel u Olomouce. Přesto ale v samotných Čechách máme především ze starší doby římské římských památek jen minimum, vlastně římská kultura se na …
více »Nejstarší písemná zmínka o polární záři má být ze starověké Číny
Kultury existující v oblastech, kde bývá polární záře běžně k vidění, nepatřily zrovna k průkopníkům písma. Kdy tedy někdo poprvé napsal o polární záři? Takovou zmínkou má být pozorování jednoho nebeského jevu zmíněné ve starověkém čínském textu; další záznam dosud považovaný za nejstarší je mladší o přibližně tři století. Uvádějí …
více »Civilizace prý vznikaly na obilninách, ne na hlízách
Nejstarší města, státy i „civilizace“ známe v oblastech s předchozím intenzivním zemědělstvím. Podle nové teorie to ale nestačilo, protože není plodina jako plodina. Přesněji řečeno, obilniny (zrna) měla v tomto ohledu fungovat jinak než okopaniny (hlízy). Tolik alespoň dle výzkumu z University of Warwick, Hebrew University of Jerusalem, Reichman University, …
více »