Podle převládající představy dorazili lidé mluvící indoevropskými jazyky do Hispánie někdy kolem roku 2200 př. n. l. Víceméně vyhubili mužskou populaci a smísili se s místními ženami. Alespoň dle analýzy genomů. Tento model ale nemusí být správný. Podle nově nevrženého scénáře předtím došlo na území k populačnímu kolapsu. Lidé mluvící …
více »Produktivní války: Běh na dlouhou trať
Ve 3. tisíciletí př. n. l. bylo údolí řeky Indus druhou oblastí světa, kde se objevila města, vlády, opevnění a bronzové zbraně, a to několik století po oblasti Úrodného půlměsíce, ale zároveň několik století před východní Asií. V 1. tisíciletí př. n. l. se však jižní Asie propadla na třetí …
více »Skvrny na středověkých lékařských knihách mohou vědcům poskytnout informace o složení tehdejších medikamentů
Vědci pomocí moderních analytických metod prozkoumají tajemné skvrny na stránkách vzácných lékařských rukopisů a tištěné knihy (prvotisku), jejichž chemický rozbor může odhalit ingredience, ze kterých středověcí lékaři připravovali léčivé směsi. Díky tomu by odborníci prohloubili své znalosti o pozdně středověké a raně novověké medicíně na území České republiky i ve …
více »Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR na Pražském hradě
Archeologický ústav AV ČR, Praha, letos slaví sto let systematického výzkumu Pražského hradu, největšího souvislého hradního komplexu na světě a jedné z nejvýznamnějších historických památek České republiky. Výročí připomíná nejen vědecký význam samotného výzkumu, ale i mimořádnou spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky, církví, památkáři a dalšími institucemi. Archeologové se podíleli …
více »Praváctví/leváctví ovlivňuje chemii kostí
Nová studie lidských kosterních pozůstatků z vraku anglické válečné lodi Mary Rose ze 16. století naznačuje, že to, zda je člověk pravák nebo levák, může mít vliv na to, jak se s věkem mění chemismus jeho klíční kosti. Loď Mary Rose byla za vlády Jindřicha VIII. součástí tudorovského námořnictva. Dne …
více »Výrobní hospodářství bylo do údolí Nilu přineseno novými populacemi
Přechod od lovu a sběru potravy k výrobní ekonomice (pěstování plodin a chovu zvířat) představoval celosvětově zlom v lidských dějinách. Nové výsledky archeologického a antropologického výzkumu v povodí středního Nilu dokazují, že tato inovace byla do této oblasti přinesena novými lidskými skupinami, které sem přišly v 6. a 5. tisíciletí př. Kr. Studie, na níž …
více »Kov v evropském pravěku fungoval jako moderní peníze
Váhové hodnoty kovových peněz v pravěku měly stejné statistické rozložení denních výdajů jako moderní západní domácnost. Archeologové z univerzit v německém Göttingenu a italském Salentu analyzovali více než 20 000 kovových předmětů z více než 1 000 hrobů v Itálii, Švýcarsku, Rakousku, Slovinsku a Německu v období přibližně od roku …
více »Knihtisk navazoval na starší technologie
Knihtisk jako nová technologie stavěl na dosavadním technologickém vývoji, a to jak na materiálové základně, tak na technických znalostech a schopnostech tehdejších řemeslníků. Nová technologie knihtisku vznikla jako průnik technické úrovně některých řemesel, zejména provozujících mechanickou sériovou výrobu, jako byly kovolijectví nebo mincovnictví, spolu se zlevněním psací látky a poptávkou …
více »Nakolik jsme Slované (geneticky)?
Od školních let jsem žila s vědomím, že my Češi jsme slovanského původu, ale ono to není tak úplně pravda. Genetička Lucie Benešová mi před časem vysvětlila, že slovanský původ má jen 37 procent Čechů. 29 procent z nás je germánského a keltského původu a zbytek jsou menšiny z Blízkého …
více »Norsko bylo v době Vikingů násilnější než Dánsko
V době Vikingů panovala v severní Evropě relativně vysoká míra násilí, proč by ale měla být někde větší než jinde? Podle nové studie bylo nicméně Norsko mnohem konfliktnější než Dánsko. Alespoň pokud jde o „interpersonal violence“, kam se nezapočítávají „tresty udělené shora“ – popravy apod. (tedy řekněme „soukromé násilí“). Má …
více »
Sciencemag.cz
