Spotřeba vody u plodin závisí na mnoha environmentálních, agronomických a genetických proměnných, ale celková sezonní potřeba je běžně asi 1 000krát větší než hmotnost sklizeného zrna. Na vypěstování jedné tuny pšenice je potřeba až 1 500 tun vody a na každou tunu rýže je potřeba dodat minimálně 900 tun vody. …
Read More »Železo nad zlato
Železo mělo být oproti bronzu levné. To je ale relativní, jak uvidíme dále. Ještě kolem roku 1100 (tedy nějakých 2 000 let od začátku doby železné ve střední Evropě) se železných nástrojů používalo celkem málo – a to dokonce kousek od Prahy, tedy v centru státu. Následující text vychází z …
Read More »Iberský poloostrov před příchodem Indoevropanů postihl populační kolaps
Podle převládající představy dorazili lidé mluvící indoevropskými jazyky do Hispánie někdy kolem roku 2200 př. n. l. Víceméně vyhubili mužskou populaci a smísili se s místními ženami. Alespoň dle analýzy genomů. Tento model ale nemusí být správný. Podle nově nevrženého scénáře předtím došlo na území k populačnímu kolapsu. Lidé mluvící …
Read More »Produktivní války: Běh na dlouhou trať
Ve 3. tisíciletí př. n. l. bylo údolí řeky Indus druhou oblastí světa, kde se objevila města, vlády, opevnění a bronzové zbraně, a to několik století po oblasti Úrodného půlměsíce, ale zároveň několik století před východní Asií. V 1. tisíciletí př. n. l. se však jižní Asie propadla na třetí …
Read More »Skvrny na středověkých lékařských knihách mohou vědcům poskytnout informace o složení tehdejších medikamentů
Vědci pomocí moderních analytických metod prozkoumají tajemné skvrny na stránkách vzácných lékařských rukopisů a tištěné knihy (prvotisku), jejichž chemický rozbor může odhalit ingredience, ze kterých středověcí lékaři připravovali léčivé směsi. Díky tomu by odborníci prohloubili své znalosti o pozdně středověké a raně novověké medicíně na území České republiky i ve …
Read More »Sto let působení Archeologického ústavu AV ČR na Pražském hradě
Archeologický ústav AV ČR, Praha, letos slaví sto let systematického výzkumu Pražského hradu, největšího souvislého hradního komplexu na světě a jedné z nejvýznamnějších historických památek České republiky. Výročí připomíná nejen vědecký význam samotného výzkumu, ale i mimořádnou spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky, církví, památkáři a dalšími institucemi. Archeologové se podíleli …
Read More »Praváctví/leváctví ovlivňuje chemii kostí
Nová studie lidských kosterních pozůstatků z vraku anglické válečné lodi Mary Rose ze 16. století naznačuje, že to, zda je člověk pravák nebo levák, může mít vliv na to, jak se s věkem mění chemismus jeho klíční kosti. Loď Mary Rose byla za vlády Jindřicha VIII. součástí tudorovského námořnictva. Dne …
Read More »Výrobní hospodářství bylo do údolí Nilu přineseno novými populacemi
Přechod od lovu a sběru potravy k výrobní ekonomice (pěstování plodin a chovu zvířat) představoval celosvětově zlom v lidských dějinách. Nové výsledky archeologického a antropologického výzkumu v povodí středního Nilu dokazují, že tato inovace byla do této oblasti přinesena novými lidskými skupinami, které sem přišly v 6. a 5. tisíciletí př. Kr. Studie, na níž …
Read More »Kov v evropském pravěku fungoval jako moderní peníze
Váhové hodnoty kovových peněz v pravěku měly stejné statistické rozložení denních výdajů jako moderní západní domácnost. Archeologové z univerzit v německém Göttingenu a italském Salentu analyzovali více než 20 000 kovových předmětů z více než 1 000 hrobů v Itálii, Švýcarsku, Rakousku, Slovinsku a Německu v období přibližně od roku …
Read More »Knihtisk navazoval na starší technologie
Knihtisk jako nová technologie stavěl na dosavadním technologickém vývoji, a to jak na materiálové základně, tak na technických znalostech a schopnostech tehdejších řemeslníků. Nová technologie knihtisku vznikla jako průnik technické úrovně některých řemesel, zejména provozujících mechanickou sériovou výrobu, jako byly kovolijectví nebo mincovnictví, spolu se zlevněním psací látky a poptávkou …
Read More »
Sciencemag.cz
