Tag Archives: historie

Proč se vědecká metoda objevila tak pozdě?

Existují dvě různá, zdánlivě protichůdná pozitivní hlediska, která kladou vědu před literaturu a umění. To první, jež není ze zřetele vnitřní souvislosti nutné, ale v dnešní době zcela jistě platí, je její perspektivnost pro budoucí rozvoj lidstva – zejména pro užitečnou práci, kterou může vykonat inteligentní student. Toto hledisko a …

Read More »

Býčí skála stále představuje záhadu

V roce 1995 vyšla konečně obsáhlá, téměř čtyřsetstránková kniha velkého formátu Die Býčí skála-Höhle, Ein hallstattzeitlicher Höhlenopferplatz in Mähren (Býčí skála, jeskynní obětní místo z doby halštatské na Moravě), jejímiž hlavními autory jsou archeologové H. Parzinger, J. Nekvasil a F. E. Barth. V knize jsou však zařazeny i oddíly specialistů …

Read More »

Málo známé dějiny monoteismu: Írán

Monoteismy, jež se v okrsku světa prostírajícím se od Atlantiku až po Střední Asii posléze vyvinou ve státní náboženství, měly starobylé a možná nečekané kořeny. Chceme-li je odkrýt, musíme nasvítit celé jeviště a zkoumat stav civilizace pozdního starověku v celé její šíři. Začneme u problému ústní hygieny zoroastrovců, probereme pohraniční …

Read More »

Adamité – konec husitských naháčů

Jestliže už na Příběnicích a v okolních lesích docházelo k prvním projevům adamitství a k nekontrolovanému smilstvu, na nežáreckém ostrově se tyto extrémy stupňovaly. Nazí chodili všichni, jak o tom svědčí Žižkův list, Sylvius i veršované letopisy. Žižkův dopis Pražanům říká, že sektáři „nazí po světě těkati se nadáli“ a …

Read More »

Anagramy v Kosmově kronice: důvodné pochybnosti

V 70. letech přišli František Borák a Antonín Patejdl s názorem, že jména českých knížat uváděná v Kosmově kronice jsou ve skutečnosti anagramem. Určitým způsobem seskupená jména českých knížat („mytologických“ i historických) měla být staročeskými větami Určitým způsobem seskupená jména českých knížat („mytologických“ i historických) měla být staročeskými větami (přičemž …

Read More »

Nejstarší opevnění Pražského hradu z 9. století

Archeologický ústav AV ČR, v. v. i., Praha prováděl od ledna záchranný archeologický výzkum při rekonstrukčních pracích v prostorách Informačního střediska v tzv. Středním křídle Pražského hradu. Nejvýznamnějším nálezem je fragment valového opevnění s kamennou plentou z 10. až 11. století a ještě staršího příkopu z 9. století. V souvislosti …

Read More »

Největší středoevropské pohřebiště z doby stěhování národů bylo odkryto v pražském Zličíně

Nejzajímavější kolekce zlatých předmětů byla v hrobě dítěte. Zlaté předměty doplňovala jantarová perla. V hrobech většinou odpočívaly ženy. Z bohaté pohřební výbavy lze vyvozovat, že šlo o pohřebiště vyšší společenské vrstvy. Na pražském Starém Zličíně dokončili archeologové odkrývání pohřebiště z doby stěhování národů – dosud největšího ve střední Evropě. V …

Read More »