Sciencemag.cz
Related Articles
Genomický výzkum vědců z Pensylvánské univerzity se zaměřuje na intimní kapitolu lidské historie. Podle výsledků studie dávné vzorce páření mezi moderními lidmi a neandrtálci ovlivnily to, proč neandrtálská DNA z velké části chybí v lidském chromozomu X.
„Podél chromozomů X máme tyto chybějící úseky neandrtálské DNA, které nazýváme ‚neandrtálské pouště‘,“ říká spoluautor studie Alexander Platt,.„Po léta jsme prostě předpokládali, že tyto pouště existují, protože určité neandrtálské geny byly pro člověka biologicky nevýhodné, ‚toxické‘ – kvůli odlišnosti obou druhů. Domnívali jsme se, že tyto geny mohly způsobovat zdravotní problémy a byly pravděpodobně odstraněny přirozeným výběrem.“
Nové vysvětlení praví: analýza genomů neandrtálců a moderních lidí naznačuje, že dlouhodobé preference při výběru partnera – spíše než genetická nekompatibilita – určovaly, které sekvence neandrtálské DNA přetrvaly v moderních lidech a které byly postupně ztraceny.
„Objevili jsme vzorec naznačující pohlavní nerovnováhu: genový tok probíhal převážně mezi neandrtálskými muži a ženami anatomicky moderních lidí,“ uvádí Platt, „což vedlo k absenci neandrtálské DNA v chromozomech X moderních lidí.
Aby zjistili, zda chromozomy X neandrtálců obsahují alely od moderních lidí, identifikoval tým DNA Homo sapiens zachovanou ve třech neandrtálcích (Altaj, Čagyrskaja a Vindija) a porovnal tento datový soubor s různorodými africkými genomy. Ty zde hrály roli kontrolní skupiny, v níž geny neandrtálců zcela scházejí.
Výsledek: Zatímco moderní lidé nemají neandrtálské chromozomy X, neandrtálci měli na svých chromozomech X o 62 % více moderní lidské DNA než na ostatních místech svého genomu.
Pokud by oba druhy byly biologicky nekompatibilní, měla by moderní lidská DNA chybět také v neandrtálských chromozomech X. Protože ale vědci našli v neandrtálských chromozomech X hojnost DNA Homo sapiens, mohli reprodukční nekompatibilitu nebo toxické genové interakce vyloučit.
Zbývající vysvětlení spočívá v křížení s preferencí jednoho pohlaví (sex-biased interbreeding).
Jiné možnosti (migrace, kde převládá jedno pohlaví apod.) jsou dost komplikované a tedy v rozporu s Occamovou břitvou. Autory studie dále zajímá, zda by podobnými metodami nemohli třeba zjistit, jak fungovala neandrtálská společnost sama o sobě – například zda ženy zůstávaly ve svých rodinách, zatímco muži se stěhovali do nových skupin.
Alexander Platt et al, Interbreeding between Neanderthals and modern humans was strongly sex biased, Science (2026). DOI: 10.1126/science.aea6774. www.science.org/doi/10.1126/science.aea6774
Zdroj: University of Pennsylvania / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Poznámky PH:
Ono v průvodní tiskové zprávě se hovoří o „přitažlivosti“, ovšem jakou povahu měl sex mezi neandrtálci a Homo sapiens? Mnohdy asi nedobrovolnou?
Navíc výše uvedená data nemusí ani tak odpovídat podobě sexu, ale spíše tomu, zda se hybrid ve zdraví mohl s větší pravděpodobností narodit neandrtálce nebo ženě Homo sapiens. Plus ve kterém případě mohlo pak dítě spíše přežít. Tady si lze vymyslet tolik různých výkladů a scénářů, které na pohled dávají smysl…
Představme si to třeba takto: když se neandrtálcům dostala do rukou žena Homo sapiens, byla nucena k sexu, ale pak včetně potomků začleněna do skupiny. V opačném scénáři – třeba Homo sapiens vnímali neandrtálce jako zvířata, dotyčná byla znásilněna a pak třeba snědena (respektive: tyto scénáře se odehrávaly s různou pravděpodobností podle toho, o jakou šlo kombinaci). Výsledkem bude výše popsaný stav, zde ovšem nejde o to, kdo byl pro koho přitažlivý / kdo se komu líbil.
Nebo ještě jinak – dítě bylo vychováváno ve skupině matky. Tedy v genomech Homo sapiens najdeme spíše mužskou linii neandrtálců (pak bychom ovšem zase v genomech neandrtálců měli najít relativně více zastoupenou mužskou linii Homo sapiens).
Opačný případ by byl, kdyby ženy byly unášeny a začleňovány do tlupy jiného druhu – což se tedy zřejmě nedělo.
Potíž (subjektivně) je ale prostě v tom, že empiricky zjištěné poměry genů odpovídají více různým scénářům.
