Archiv článků: historie

Nová analýza tvrdí, že indoevropské jazyky nevznikly ve stepi

Převažující názor dnes klade původ indoevropských jazyků do oblasti na sever a severovýchod od Černého moře, dává je do souvislosti především s jámovou kulturou pozdního eneolitu. Nositelé této kultury byli částečně kočovníci žijící ve stepi, i když kde to bylo možné, provozovali i usedlé zemědělství. Expanze Indoevropanů do Evropy pak …

více »

Moderní morová bakterie získala geny od původce cholery

Nejstarší nálezy původce moru, bakterie Yersinia pestis, pocházejí z lidských kostí starých asi 5 000 let. Samozřejmě ne všechny historické „mory“ musely být nutně způsobeny právě touto bakterií (na „mor“ v době epidemie měl zemřít např. Perikles), středověká černá smrt a mor v době císaře Justiniána v 6. století n. …

více »

Vyluštili dosud neznámé písmo starověkých Kušánů

Kušánská říše existovala v 1.-4. století n. l. ve Střední Asii a severozápadní Indii. Kušáni (Jüe-č) byli původně indoevropským národem sídlícím až v dnešní západní Číně, mohli souviset s Tochary i Saky. Každopádně především pod tlakem Hunů (Siungnuů) se přesunuli na západ, vytlačili Parthy a dorazili řecko-baktrijské království. Existence říše …

více »

Pražský hrad jako depozitář dobového oblečení

Vysokou úroveň textilní produkce ve středověku i raném novověku dokládají luxusní dovezené tkaniny a části odění, které během třicetiletého bádání popsaly expertky z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, a Správy Pražského hradu. Představují tak nejvýznamnější sbírku archeologických textilií v České republice, přičemž všechny oděvy a oděvní doplňky pocházejí z nálezů …

více »

Archeologové odkryli pod Pálavou hroby langobardské elity

Tým Archeologického ústavu AV ČR, Brno, pokračuje i v letošním roce v systematickém terénním výzkumu největší známé nekropole germánských Langobardů na našem území. Rozsáhlý odkryv odhalil dosud neznámou část pohřebního areálu v lokalitě Mušov-Roviny datovaného do první poloviny 6. století. Mezi nově prozkoumanými jsou i hroby příslušníků vládnoucí elity Langobardů. …

více »

Kolabovat prý mohou i jednoduché společnosti, spíš v důsledku válek než klimatu

Následující téma je na jednu stranu velmi populární, na druhou ovšem komplikované. Pod pojmy složitost společnosti nebo kolaps si lze představit leccos. Tradičně bráno: kolaps je třeba zánik Římské říše na západě. Nebo periodicky se opakující rozpady jednotného státu ve starověkém Egyptě. Zmizela politická organizace na větším území, vylidňovala se …

více »

Dostane jméno spíše lovecký nebo ovčácký pes?

Naše teorie o domestikaci psa jsou ovlivněny tím, jak se psy zacházíme dnes a jakou roli hráli psi v minulosti – ovšem především na Západě. Přitom psy měli lidé téměř univerzálně (i když několik kultur představujících výjimku by se také našlo). Vědci z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii se …

více »

Předchůdkyně Hedvábné cesty a její počátky

Centrální Eurasie byla známá již od starověku komunitami, kde se chovali koně, a pozemní Stepní cesta přes severní stepi centrální Eurasie byla používána dlouho před Hedvábnou cestou. Archeologická místa, jako je pohřebiště v Berelu ve východním Kazachstánu, potvrdila, že nomádští Arimaspové zmiňovaní v antických pramenech nebyli pouze chovateli koní pro …

více »

Inovace vs. vynález

Klíčové technologie jako vedlejší produkty? Náhoda vs. zákonitost vývoje. Genialita vs. drobná práce. I když mezi námi jistě chodí geniální vynálezci a mnozí z nich jsou (a jiní v minulosti byli) nedocenění, civilizace jim zase za tolik nevděčí, uvádí alespoň Matt Ridley, jehož jinak známe spíše jako popularizátora biologie (Původ …

více »

Války před neolitem

Skutečně větší míru násilných střetů mezi lidmi přinesl až neolit? Lze o tom pochybovat. Samozřejmě záleží na tom, jak si válku definujeme – nejspíš prostě tak, že se jedná o násilný střet, do něhož se zapojí větší množství lidí, eventuálně navíc nějak organizovaně a s cílem protivníka usmrtit (spontánně vzniklá …

více »