Lithium je jedním ze tří prvků, které byly vytvořeny už krátce po velkém třesku. Nová studie čínských vědců sledovala obsah lithia ve stovkách tisíc hvězd podobných Slunci. Výsledkem publikovaným v Nature Astronomy je tvrzení, že hvězdy slunečního typu lithium v průběhu svého života nejenom ničí, jak se dosud předpokládalo. Je …
více »Záhada zmizelé hmotné hvězdy
Zhroutila se hvězda do černé díry, aniž by došlo k explozi supernovy? Pomocí dalekohledu ESO/VLT astronomové zjistili, že v drobné trpasličí galaxii se ztratila nestabilní hmotná hvězda. Vědci se domnívají, že by se mohlo jednat o známku výrazného slábnutí spojeného s částečným stíněním světla prachem v okolí hvězdy. Mají však …
více »Obří planety a hnědí trpaslíci vznikají jinak
Jinak řečeno, je hnědý trpaslík spíše nedorostlá hvězda, nebo přerostlá planeta? Vědci prozkoumali na základě snímků z havajských dalekohledů W. M. Keck Observatory a Subaru Telescope (Maunakea) oběžné dráhy hnědých trpaslíků a obřích exoplanet ve 27 systémech. Výsledek: hnědý trpaslík vzniká „jako hvězda“, obří exoplaneta pořád jako planeta, mezi oběma …
více »Mohou černé díry vznikat i bez exploze supernovy?
Zdá se, že některé těžké hvězdy se mohou do podoby černé díry zhroutit zcela tiše, tvrdí alespoň Ariadna Murguia-Berthier z University of California v Santa Cruz, Ilya Mandel z Monash University a jejich kolegové. Hvězdy vytvářejí energii jadernou fúzí lehčích prvků na těžší až po železo. Tato energie udržuje hvězdu …
více »Žhavé hvězdy pokrývají obří magnetické skvrny
Hvězdy na extrémní horizontální větvi jsou na rozdíl od slunečních skvrn teplejší než okolní hmota. Díky přístrojům Evropské jižní observatoře (ESO) astronomové objevili obří skvrny na povrchu extrémně horkých hvězd ukrytých v nitrech hvězdokup. Kromě výskytu magnetických skvrn dochází u některých těchto hvězd také k supererupcím – explozivnímu uvolnění energie …
více »Sluneční soustava mohla vzniknout v důsledku srážky galaxií
Kolem Mléčné dráhy obíhá menší, trpasličí galaxie Střelec (respektive „galaxie ve Střelci“) a čas od času se její dráha přímo protne s diskem Mléčné dráhy. Některé studie uvádějí, že celý typický tvar naší Galaxie je důsledkem minimálně tří známých srážek s galaxií ve Střelci v posledních 6 miliardách let. Podle …
více »Svědci obří vesmírné katastrofy, která létajícím astronomům zamotala hlavu
Hvězdný systém BD +20 307 tvoří dvě hvězdy, které najdeme asi 390 světelných let od nás v souhvězdí Berana. Obě hvězdy obíhají okolo sebe s periodou 3,4 dní. Obě stálice jsou spektrální třídy F, což znamená, že jsou masivnější a jasnější než Slunce. V infračervené části spektra vyzařují více, než …
více »Astrofoto: Hvězdokupa Vánoční stromeček
Souhvězdí Jednorožce je poměrně novodobým označením části oblohy jižně od nebeského rovníku… Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze Měsíc a ještě dál než leží Slunce, ve vzdálenosti 2180 …
více »Oranžoví trpaslíci by mohli být ideální hvězdou pro obyvatelné planety
Pokud astronomové hledají exoplanety, obvykle se zaměřují na tři typy hvězd: M, G a K. Červení trpaslíci jsou dnes favority, protože jsou nejpočetnější skupinou hvězd v Galaxii a planety se u nich díky jejich nízké hmotnosti a velikosti hledají nejsnáze. Naše Slunce je žlutým trpaslíkem. Typem hvězdy, u kterého bychom …
více »Exopolární záře: Vědci poprvé zachytili rádiové emise z interakce mezi hvězdou a planetou
Astronomové objevili neobvyklé rádiové vlny přicházející od červeného trpaslíka GJ 1151, který se nachází 26 světelných let od nás v souhvězdí Velké Medvědice. Vědci využili projekt LOFAR (Low Frequency Array), což je síť radioteleskopů, které se nachází po celé Evropě a pozorovali několik blízkých hvězd. GJ 1151 je zaujala svým …
více »