Obsahuje první hvězdy (populace III) nebo bleskově vzniklou obří černou díru? Mezinárodní tým astronomů objevil nejvzdálenější astronomický objekt všech dob. Galaxie HD1 se nachází ve vzdálenosti asi 13,5 miliardy světelných let; její popis byl publikován v Astrophysical Journal. V doprovodné studii publikované v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society …
více »Skoro 100 nových čtyřhvězd: TESS nehledá jenom exoplanety
TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) našla od zahájení své mise na konci roku 2018 více než 5 000 kandidátů na exoplanety a 197 potvrzených exoplanet. Tato družice NASA ale dokázala udělat i další objevy. Podle nové studie se v datech TESS podařilo identifikovat až 97 (jednotnou metodikou) prověřených kandidátů na …
více »Našli podivné hvězdy s uhlíkem a kyslíkem na povrchu
Astronomové narazili na zvláštní, dosud neznámý typ hvězdy pokryté produkty jaderné fúze helia. Je možné, že takové hvězdy mohou vznikat při vzácném sloučení dvou hvězd. Zatímco normální hvězdy mají povrch složený z vodíku a helia, hvězdy objevené týmem německých astronomů pod vedením Klause Wernera z univerzity v Tübingenu jsou na …
více »Našli první exoplanetu v obyvatelné zóně mrtvé hvězdy
Co je na objevu tak zvláštního? Jde totiž o předcházející vývoj bílých trpaslíků. Hvězdy, jak alespoň předpokládáme v případě našeho Slunce, během fáze expanze obyvatelnou zónu vyčistí (i když samotná Země možná nebude pohlcena, protože se vzhledem ke klesající hmotnosti Slunce přesune na vzdálenější oběžnou dráhu). Jinak řečeno, nově objevená …
více »Jak to, že se velmi hmotné hvězdy dokážou přesouvat tak daleko?
Hvězdy výrazně hmotnější než Slunce mají velmi horká jádra a vysoká teplota znamená i vysokou rychlost jaderných reakcí. Velké hvězdy tak patří mezi nejjasnější objekty v naší galaxii, své palivo ale spotřebují rychle; jejich životnost je proto relativně krátká, řádově 10 milionů let ve srovnání s 10 miliardami let Slunce. …
více »Našli nový typ supernovy. Vzniká z velmi hmotných hvězd
Astronomové dosud předpokládali, že alespoň jeden typ obřích hvězd neskončí jako supernova. Tzv. Wolfovy-Rayetovy hvězdy se měly na konci svého života tiše zhroutit rovnou do černé díry. Nová studie ale ukazuje, že fáze supernovy nejspíš nastává i zde. Wolf-Rayetovy hvězdy patří mezi nejhmotnější známé hvězdy. Život mají krátký. Místo toho, …
více »Nejostřejší záběry pohybů hvězd kolem černé díry v centru Mléčné dráhy
Pomocí interferometru VLTI Evropské jižní observatoře astronomové pořídili nejhlubší a nejostřejší záběry okolí superhmotné černé díry v centru naší Galaxie, jaké jsou dnes k dispozici. Nové snímky přibližují střed Mléčné dráhy 20krát více, než bylo možné před VLTI, a umožnily odhalit v blízkosti černé díry dosud nezpozorovanou hvězdu. Precizním měřením …
více »Obří výbuch u hvězdy podobné Slunci je až znepokojující
Hvězda EK Draconis po obří sluneční bouři vyvrhla mohutný proud fotonů a nabitých částic, který byl mnohem silnější než cokoli, co vědci pozorovali v naší sluneční soustavě. Systém se od nás nachází ve vzdálenosti několika desítek světelných let. Podobný výrony by mohly představovat i přímé fyzické ohrožení. Ona by stačila …
více »Hvězdy odlétající z Mléčné dráhy pomáhají mapovat halo temné hmoty
Při sledování (hypotetické) temné hmoty v Mléčné dráze vycházíme z jejích gravitačních interakcí s hmotou běžnou – takže jsme víceméně omezeni na oblasti, kde se vyskytují hvězdy. Většina hvězd leží podél galaktické roviny, což ztěžuje mapování temné hmoty nad a pod touto rovinou. Nemáme tedy celkovou představu o tom, jak …
více »Rané galaxie fungovaly jinak
Nová studie ukazuje, že fungování některých galaxií v raném vesmíru zřejmě pořádně nerozumíme. Až dosud jsme předpokládali, že velmi staré (řekněme vzniklé do 3 miliard let po velkém třesku) galaxie měly obsahovat velké množství chladného plynného vodíku. Z něho vznikají hvězdy, tudíž v raných galaxiích by měla probíhat rychlá hvězdotvorba. …
více »