Ve hvězdě HD 222925 astronomové identifikovali 65 prvků, z toho 42 těžkých. Je to zatím největší počet „na jednom místě“ mimo Sluneční soustavu. Identifikace těchto prvků v jediné hvězdě má astronomům pomoci lépe pochopit proces rychlého záchytu neutronů (r proces) – jeden z hlavních způsobů vzniku těžkých prvků („za železem“) …
více »
Pulsar je neutronová hvězda, takže logicky se zde planetám moc dařit nebude. Přesto první objev exoplanety z r. 1992 se uskutečnil právě u pulsaru PSR B1257+12, vzdáleného od Slunce asi 2 300 světelných let. Postupně byly v tomto systému objeveny hned 3 planety. Nyní vědci z University of Manchester (první …
více »
V některých oblastech vesmíru možná černé díry právě trhají na kusy tisíce hvězd, jejich zbytky pak pohlcují a zvyšují tím svou hmotnost. Objev, učiněný pomocí rentgenové observatoře NASA Chandra, by mohl pomoci zodpovědět řadu otázek spojených s černými dírami střední velikosti; tato kategorie objektů pro nás byla dosud celkem záhadná. …
více »
K mikronovám dochází u některých bílých trpaslíků, kde silné magnetické pole dopravuje hmotu do blízkosti magnetických pólů. Tým astronomů pozoroval pomocí dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře nový typ relativně slabé hvězdné exploze, pro který použili označení mikronova. Ke zjasnění tohoto typu dochází na povrchu některých bílých trpaslíků. Při vzplanutí trvajícím …
více »
Obsahuje první hvězdy (populace III) nebo bleskově vzniklou obří černou díru? Mezinárodní tým astronomů objevil nejvzdálenější astronomický objekt všech dob. Galaxie HD1 se nachází ve vzdálenosti asi 13,5 miliardy světelných let; její popis byl publikován v Astrophysical Journal. V doprovodné studii publikované v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society …
více »
TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) našla od zahájení své mise na konci roku 2018 více než 5 000 kandidátů na exoplanety a 197 potvrzených exoplanet. Tato družice NASA ale dokázala udělat i další objevy. Podle nové studie se v datech TESS podařilo identifikovat až 97 (jednotnou metodikou) prověřených kandidátů na …
více »
Astronomové narazili na zvláštní, dosud neznámý typ hvězdy pokryté produkty jaderné fúze helia. Je možné, že takové hvězdy mohou vznikat při vzácném sloučení dvou hvězd. Zatímco normální hvězdy mají povrch složený z vodíku a helia, hvězdy objevené týmem německých astronomů pod vedením Klause Wernera z univerzity v Tübingenu jsou na …
více »
Co je na objevu tak zvláštního? Jde totiž o předcházející vývoj bílých trpaslíků. Hvězdy, jak alespoň předpokládáme v případě našeho Slunce, během fáze expanze obyvatelnou zónu vyčistí (i když samotná Země možná nebude pohlcena, protože se vzhledem ke klesající hmotnosti Slunce přesune na vzdálenější oběžnou dráhu). Jinak řečeno, nově objevená …
více »
Hvězdy výrazně hmotnější než Slunce mají velmi horká jádra a vysoká teplota znamená i vysokou rychlost jaderných reakcí. Velké hvězdy tak patří mezi nejjasnější objekty v naší galaxii, své palivo ale spotřebují rychle; jejich životnost je proto relativně krátká, řádově 10 milionů let ve srovnání s 10 miliardami let Slunce. …
více »
Astronomové dosud předpokládali, že alespoň jeden typ obřích hvězd neskončí jako supernova. Tzv. Wolfovy-Rayetovy hvězdy se měly na konci svého života tiše zhroutit rovnou do černé díry. Nová studie ale ukazuje, že fáze supernovy nejspíš nastává i zde. Wolf-Rayetovy hvězdy patří mezi nejhmotnější známé hvězdy. Život mají krátký. Místo toho, …
více »
Sciencemag.cz
