Archiv článků: klima

Okolo roku 2000 došlo v Arktidě ke změnám početnosti lumíků, predátoři se více soustřeďují na bahňáky. Aktuální číslo časopisu Science, jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa, obsahuje článek popisující vztahy mezi ptáky bahňáky a globální klimatickou změnou. Hlavním autorem článku, který se dostal dokonce na obálku vydání, je čerstvý absolvent …

Před nějakými 3,5 miliardami let dodávalo Slunce mnohem menší množství energie. Atmosféra Země proto musela obsahovat více skleníkových plynů, jinak by planeta zamrzla (poznámka PH: ještě je zde samozřejmě příspěvek vychládajícího jádra). Nakonec hlavním plynem (vedle dusíku) byl tehdy tehdy jistě oxid uhličitý, ale stačil na to? Jennifer Glass a …

Ničivé tajfuny se posouvají do nových oblastí. Takový je závěr studie, která dokumentuje posun areálu ovlivněného ničivými tajfuny v dlouhodobém měřítku. Publikoval ji mezinárodní tým vědců pod vedením Jana Altmana z Botanického ústavu AV ČR v časopise PNAS, vydávaném Národní akademií věd Spojených států amerických. Tropické cyklóny (tajfuny v Asii …

Díky „babímu létu“ došlo na území České republiky k opětovnému rozšíření sucha. To se díky zářijovým srážkám výrazně zmírnilo, ale opět vyšší teploty vzduchu a také výrazný deficit srážek během minulých týdnů vrátil výskyt sucha na 83 % území a sníženou zásobou vody v půdě trpí dokonce 92 % republiky. Extrémní či …

Lesy v mírném pásu se v důsledku klimatických změn zajímavým způsobem mění, v USA i ve střední a severní Evropě, praví studie. Hans Pretzsch z Technické univerzity v Mnichově a jeho kolegové publikovali v Forest Ecology and Management analýzu sledující růst stromů. V důsledku oteplování mají stromy v mírném pásu …

Zhruba před 15 lety se objevila teorie, podle které lidé začali radiálně měnit klima už v době počátků zemědělství. Především bez rýžových polí, které produkují metan, by se teplý holocén prý dávno vrátil do další doby ledové. Nová data a simulace tyto představy potvrzují a kromě metanu navíc zdůrazňují i …

Pluviál v západní Evropě trvá už téměř 100 let. Naopak střední Evropa zažila prudký obrat k podmínkám sušším. Tým vědců z České zemědělské univerzity v Praze zveřejnil studii zaměřenou na hydroklimatický vývoj Evropy v posledním tisíciletí. V článku uveřejněném v prestižním časopise Nature Communications vědci analyzovali data z nedávno publikované …

Cyklus dusíku v živé přírodě zahrnuje vstup nejenom z atmosféry. Nová studie ukazuje, že významný je i dusík z rozpadajících se hornin. Dusík představuje pro pozemské rostliny limitující prvek. Z atmosféry ho některé organismy dokáží získávat přímou fixací, rostliny se pak – alespoň podle současných učebnic – dále živí už …

Klimatické modely by se asi měly upravit. Až 10 % organismů fixujících vzdušný dusík má údajně genetický kód pro zvláštní variantu enzymu nitrogenázy, která obsahuje pouze železo. Obvyklá nitrogenáza využívá kromě železa pro přenos elektronů také molybden. Jak se ukazuje, i tento běžný enzym ovšem dokáže svým fungováním překvapit. Viz …

V České republice byla v minulém století vybudována na říční síti více než stovka víceúčelových přehradních nádrží. Za dobu své existence prošly nádrže celou řadou změn, ze kterých lze při seriózní analýze časových řad zjistit a doložit mnoho zajímavých informací nejen o lidských aktivitách v povodí, ale také o stavu znečišťování …