Archiv článků: klima

Cyklus dusíku v živé přírodě zahrnuje vstup nejenom z atmosféry. Nová studie ukazuje, že významný je i dusík z rozpadajících se hornin. Dusík představuje pro pozemské rostliny limitující prvek. Z atmosféry ho některé organismy dokáží získávat přímou fixací, rostliny se pak – alespoň podle současných učebnic – dále živí už …

Klimatické modely by se asi měly upravit. Až 10 % organismů fixujících vzdušný dusík má údajně genetický kód pro zvláštní variantu enzymu nitrogenázy, která obsahuje pouze železo. Obvyklá nitrogenáza využívá kromě železa pro přenos elektronů také molybden. Jak se ukazuje, i tento běžný enzym ovšem dokáže svým fungováním překvapit. Viz …

V České republice byla v minulém století vybudována na říční síti více než stovka víceúčelových přehradních nádrží. Za dobu své existence prošly nádrže celou řadou změn, ze kterých lze při seriózní analýze časových řad zjistit a doložit mnoho zajímavých informací nejen o lidských aktivitách v povodí, ale také o stavu znečišťování …

Topologické izolátory jsou látky, které vedou elektrický proud po svém obvodu, nikoliv však uvnitř. Jak to souvisí s mořskými proudy? Vědci z Brown University a dalších institucí nyní v časopisu Science tvrdí, že zemské klima (konkrétně proudění teplých vod v oblasti rovníku, které v rámci klimatu podstatně přispívají k výměně …

Podle celkem rozšířené představy se Venuše v minulosti více podobala Zemi – včetně toho, že měla vlastní oceány. Slunce v té době (třeba před 3 miliardami let) dodávalo méně tepla, a na Venuši proto mohlo být chladněji. Planetu později ohřál skleníkový efekt oxidu uhličitého a vody, které se dostávala do …

Proměna Sahary v poušť nemusela být pouze výsledkem vnějších faktorů, ale mohli se na ní podílet i lidé. Tvrdí to alespoň archeolog David Wright z univerzity v Soulu (Seoul National University) ve studii publikované v Frontiers in Earth Science. Wright uvádí, že třeba ve východní Asii způsobovali neolitici radikální změny …

Obecně očekávaná rizika z hlediska budoucnosti Golfského proudu jsou zhruba následující: Více sladké vody v polárních oblastech by toto proudění mohlo přerušit. Celý hypotetický mechanismus má fungovat zhruba následujícím způsobem. Oteplení by znamenalo více srážek na severu (cirkulací se sem mj. dostane i více vody odpařené v tropech) a také …

Během klimatických změn v pravěku sehrály lesy podle vědeckého týmu vedeného Janem Kolářem z Botanického ústavu AV ČR důležitou úlohu v adaptaci na nové podmínky životního prostředí. Na základě studia paleoekologických záznamů z vracovského jezera na jihovýchodní Moravě a archeologických dat z jeho širokého okolí vědci zjistili, že tehdejší lidské …

Skutečně kuriózní vlivy se zkoumají v souvislosti s vývojem klimatu. Článek o tom, že Arktidu může ochlazovat ptačí trus, není (alespoň prozatím) nominován na cenu Ig Nobel, ale vyšel v Nature Communications. Jak upozornil tým vědců z Kanady, Švédska a USA, během jara a léta míří do Arktidy miliony ptáků. …

Množství emisí v ovzduší nebude hrát do roku 2040 ve změně klimatu v Česku prakticky žádnou roli, bude však mít dramatický dopad na změnu směrem ke konci století. Uvedli to na základě modelů vědci z projektu CzechAdapt, který vznikl v brněnském Ústavu výzkumu globální změny. Podle vedoucího projektu Miroslava Trnky …