Podle celkem rozšířené představy se Venuše v minulosti více podobala Zemi – včetně toho, že měla vlastní oceány. Slunce v té době (třeba před 3 miliardami let) dodávalo méně tepla, a na Venuši proto mohlo být chladněji. Planetu později ohřál skleníkový efekt oxidu uhličitého a vody, které se dostávala do …
více »Za Saharu prý mohou i lidé
Proměna Sahary v poušť nemusela být pouze výsledkem vnějších faktorů, ale mohli se na ní podílet i lidé. Tvrdí to alespoň archeolog David Wright z univerzity v Soulu (Seoul National University) ve studii publikované v Frontiers in Earth Science. Wright uvádí, že třeba ve východní Asii způsobovali neolitici radikální změny …
více »Oteplování Golfský proud narušit nemusí
Obecně očekávaná rizika z hlediska budoucnosti Golfského proudu jsou zhruba následující: Více sladké vody v polárních oblastech by toto proudění mohlo přerušit. Celý hypotetický mechanismus má fungovat zhruba následujícím způsobem. Oteplení by znamenalo více srážek na severu (cirkulací se sem mj. dostane i více vody odpařené v tropech) a také …
více »Na konci neolitu zasáhlo sucho
Během klimatických změn v pravěku sehrály lesy podle vědeckého týmu vedeného Janem Kolářem z Botanického ústavu AV ČR důležitou úlohu v adaptaci na nové podmínky životního prostředí. Na základě studia paleoekologických záznamů z vracovského jezera na jihovýchodní Moravě a archeologických dat z jeho širokého okolí vědci zjistili, že tehdejší lidské …
více »Čpavek z ptačích výkalů vytváří mraky a ochlazuje
Skutečně kuriózní vlivy se zkoumají v souvislosti s vývojem klimatu. Článek o tom, že Arktidu může ochlazovat ptačí trus, není (alespoň prozatím) nominován na cenu Ig Nobel, ale vyšel v Nature Communications. Jak upozornil tým vědců z Kanady, Švédska a USA, během jara a léta míří do Arktidy miliony ptáků. …
více »Vývoj klimatu v ČR, různé scénáře
Množství emisí v ovzduší nebude hrát do roku 2040 ve změně klimatu v Česku prakticky žádnou roli, bude však mít dramatický dopad na změnu směrem ke konci století. Uvedli to na základě modelů vědci z projektu CzechAdapt, který vznikl v brněnském Ústavu výzkumu globální změny. Podle vedoucího projektu Miroslava Trnky …
více »Vyšší sebevražednost kvůli ekonomické krizi?
Silnějším vlivem je podnebí. Totéž místo v případě oteplení bude zřejmě mít nižší sebevražednost. Mezi veřejností panuje názor, že sebevražednost je úzce provázána s ekonomickou krizí a že v jejím důsledku sebevražd přibylo. Realita je však výrazně složitější. Ukazuje to nová, svým rozsahem a zaměřením unikátní mezinárodní studie, která zkoumala …
více »Nový software mapuje stav podzemních vod
Hrozí nám dlouhodobý nedostatek pitné vody? Otázka, na kterou hledají odpověď výzkumníci z několika tuzemských vědeckých pracovišť. Vzhledem k déletrvajícím suchům začínají klesat stavy podzemních vod na mnoha místech naší země. O tom, že jde o vážné téma, které není možné podcenit, svědčí i fakt, že samotný výzkum získal podporu ze státního …
více »Pšenice s většími kořeny bude odolnější proti suchu
Vědci se snaží ve čtyřletém projektu vyšlechtit linie pšenice, které umožní dále pěstovat odrůdy s lepší tolerancí především vůči suchu. Jednou z cest, kterou se vydali, je snaha zvětšit kořenový systém rostlin, díky kterému budou schopné více využít vodu a živiny v půdě. ČTK to řekl Tomáš Středa z Agronomické …
více »Jak na klimatické extrémy ve městech
Výsadba dřevin, budování nízkoenergetických budov, využívání obnovitelných zdrojů nebo zakládání zelených střech a zadržování odtoku přívalových srážek jsou podle odborníků možnými cestami, jak zmírnit klimatické extrémy ve městech. Vyplývá to z dvouletého průzkumu brněnských odborníků, na kterém se podílela Mendelova univerzita v Brně. Vědci vybrali tři objekty na hranicích různých …
více »