Archiv článků: klima

Zhruba před 15 lety se objevila teorie, podle které lidé začali radiálně měnit klima už v době počátků zemědělství. Především bez rýžových polí, které produkují metan, by se teplý holocén prý dávno vrátil do další doby ledové. Nová data a simulace tyto představy potvrzují a kromě metanu navíc zdůrazňují i …

Pluviál v západní Evropě trvá už téměř 100 let. Naopak střední Evropa zažila prudký obrat k podmínkám sušším. Tým vědců z České zemědělské univerzity v Praze zveřejnil studii zaměřenou na hydroklimatický vývoj Evropy v posledním tisíciletí. V článku uveřejněném v prestižním časopise Nature Communications vědci analyzovali data z nedávno publikované …

Cyklus dusíku v živé přírodě zahrnuje vstup nejenom z atmosféry. Nová studie ukazuje, že významný je i dusík z rozpadajících se hornin. Dusík představuje pro pozemské rostliny limitující prvek. Z atmosféry ho některé organismy dokáží získávat přímou fixací, rostliny se pak – alespoň podle současných učebnic – dále živí už …

Klimatické modely by se asi měly upravit. Až 10 % organismů fixujících vzdušný dusík má údajně genetický kód pro zvláštní variantu enzymu nitrogenázy, která obsahuje pouze železo. Obvyklá nitrogenáza využívá kromě železa pro přenos elektronů také molybden. Jak se ukazuje, i tento běžný enzym ovšem dokáže svým fungováním překvapit. Viz …

V České republice byla v minulém století vybudována na říční síti více než stovka víceúčelových přehradních nádrží. Za dobu své existence prošly nádrže celou řadou změn, ze kterých lze při seriózní analýze časových řad zjistit a doložit mnoho zajímavých informací nejen o lidských aktivitách v povodí, ale také o stavu znečišťování …

Topologické izolátory jsou látky, které vedou elektrický proud po svém obvodu, nikoliv však uvnitř. Jak to souvisí s mořskými proudy? Vědci z Brown University a dalších institucí nyní v časopisu Science tvrdí, že zemské klima (konkrétně proudění teplých vod v oblasti rovníku, které v rámci klimatu podstatně přispívají k výměně …

Podle celkem rozšířené představy se Venuše v minulosti více podobala Zemi – včetně toho, že měla vlastní oceány. Slunce v té době (třeba před 3 miliardami let) dodávalo méně tepla, a na Venuši proto mohlo být chladněji. Planetu později ohřál skleníkový efekt oxidu uhličitého a vody, které se dostávala do …

Proměna Sahary v poušť nemusela být pouze výsledkem vnějších faktorů, ale mohli se na ní podílet i lidé. Tvrdí to alespoň archeolog David Wright z univerzity v Soulu (Seoul National University) ve studii publikované v Frontiers in Earth Science. Wright uvádí, že třeba ve východní Asii způsobovali neolitici radikální změny …

Obecně očekávaná rizika z hlediska budoucnosti Golfského proudu jsou zhruba následující: Více sladké vody v polárních oblastech by toto proudění mohlo přerušit. Celý hypotetický mechanismus má fungovat zhruba následujícím způsobem. Oteplení by znamenalo více srážek na severu (cirkulací se sem mj. dostane i více vody odpařené v tropech) a také …

Během klimatických změn v pravěku sehrály lesy podle vědeckého týmu vedeného Janem Kolářem z Botanického ústavu AV ČR důležitou úlohu v adaptaci na nové podmínky životního prostředí. Na základě studia paleoekologických záznamů z vracovského jezera na jihovýchodní Moravě a archeologických dat z jeho širokého okolí vědci zjistili, že tehdejší lidské …