V roce 2023 došlo k řadě teplotních rekordů. Průměrná teplota oproti předindustriální éře se zvýšila o téměř 1,5 stupně Celsia. Jenže není moc jasné, co za tím vším stojí. Totiž: samozřejmě jsou zde antropogenní skleníkové plyny, jev El Niño nebo sopečné erupce (ve smyslu vodní páry coby skleníkového plynu, která …
více »
Geoinženýrských nápadů a projektů na ovlivnění klimatu existuje celá řada. Chceme-li snížit teplotu Země, můžeme dát mezi ní a Slunce zrcadlo. V atmosféře se dá rozprašovat prach (saze apod.). Často se v této souvislosti uvažuje o oxidu siřičitém; kapičky vznikající kyseliny sírové by pak odrážely sluneční světlo (ano, odsířování průmyslových …
více »
Dřeviny, které rostou v ovzduší bohatém na oxid uhličitý, obvykle mají vyšší přírůstky. Tomuto procesu se říká hnojení pomocí oxidu uhličitého (global carbon dioxide fertilization). Jedná se o proces, do něhož jsou vkládány velké naděje, protože by mohl kompenzovat každým rokem rostoucí či neklesající emise oxidu uhličitého. Pokud by tento proces …
více »
Nové objevy naznačují, že Země mohla mít systém prstenců. Zformovat se měl přibližně před 466 miliony let, na začátku období netypicky intenzivního bombardování meteority známého jako ordovický impaktní vrchol (spike). Překvapivá hypotéza vychází z rekonstrukcí deskové tektoniky pro období ordoviku, které si všímají polohy 21 kráterů po dopadech asteroidů. Všechny …
více »
Poslední léta se značně trápíme vedrem. Drtivá většina z čtenářů Sciencemagu ovšem žije v mírném pásu. Starověké (a další) civilizace ze subtropů na tom byly ještě mnohem hůře. Často se nešlo chladit vodou, protože do domů nebyla zavedena. Nepřekvapivě scházela klimatizace. Jaké techniky/technologie se zde volily, aby se v takovém …
více »
Riziko šíření požáru je v současnosti v Česku velké a na jižní Moravě velmi vysoké. Vyplývá to z předpovědi, která je několikrát denně aktualizovaná na webu FireRisk. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe je současná situace neobvyklá tím, jak dlouhé je nepřetržité období …
více »
Před počátkem kambria (i fauny ediakara) postihlo Zemi zřejmě několik obrovských zalednění. Nová studie australských geologů se konkrétně zaměřila na období před asi 700 miliony let. Země tehdy podle všeho zamrzla od pólů po rovník („teorie sněhové koule“, snowball – i když těžko říct, zda opravdu někde nezůstala volná hladina…). …
více »
Zhruba před 2 miliony let vypadala Země úplně jinak a naši předkové žili vedle šavlozubých tygrů nebo obrovských hlodavců. Země se ocitla chladném období a až do doby před 12 000 lety se zde střídaly doby ledové. Vědci předpokládají, že k dobám ledovým dochází z mnoha důvodů, včetně sklonu osy …
více »
V době ledové mohly hydrotermální prameny sehrát klíčovou roli pro přežívání teplotně náročných druhů ve vyšších zeměpisných šířkách. K tomuto zjištění dospěl mezinárodní tým vědců vedený pracovníky z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a České geologické služby, na studii se podíleli i vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky výzkumu, čerstvě publikované …
více »
Analýza klimatu doby ledové snižuje riziko nejhoršího možného scénář oteplení v důsledku růstu koncentrace CO₂. S hromaděním oxidu uhličitého v atmosféře se bude Země oteplovat. Jak velké oteplení ale způsobí určitý nárůst CO₂, to moc jasné není. Nový výzkum vedený vědci z University of Washington za účelem lepšího pochopení vztahu …
více »
Sciencemag.cz
