Modely vysvětlí zrychlující se rozpínání vesmíru, ale naráží na černé díry. Fyzička z Uralské federální univerzity (UrFU, Jekatěrinburg) podrobila zkoumání nejmodernější úpravy gravitačních teorií. Podle článku publikovaného v Classical and Quantum Gravity ani nejoblíbenější úpravy obecné teorie relativity na gravitaci zatím nestačí. Hlavní problémy jsou prý následující: temná hmota, zrychlená …
více »Asymetrie u antiprotonu se nekoná
Fyzikové v rámci projektu BASE přesně měřili některé vlastnosti protonu a antiprotonu. Závěr studie publikované v Nature zní – žádná asymetrie mezi hmotou a antihmotou stále nebyla zjištěna. Nadnárodní projekt BASE se tentokrát soustředil na měření magnetických vlastnosti protonu a antiprotonu, konkrétně tzv. faktoru g. Hodnota této veličiny pro antiproton …
více »Kvark-gluonové plazma je nejrychleji rotující kapalina
Experiment STAR změřil vířivost kvark-gluonového plazmatu. Srážky dvou těžkých atomových jader na urychlovačích Relativistic Heavy Ion Collider (RHIC) v Brookhavenské Národní Laboratoři (BNL) v New Yorku a Large Hadron Collider (LHC) v Evropském středisku jaderného výzkumu (CERN) v Ženevě umožňují vytvořit v laboratoři podmínky panující ve vesmíru pouhých několik mikrosekund po velkém třesku. Objev …
více »Proč hmota převládá nad antihmotou
Neutrina a antineutrina se prý nechovají tak docela stejně. Mohlo by to nějak vysvětlit, proč kolem nás nepozorujeme stejně hmoty a antihmoty a neustále neanihilují? Nové experimenty prý naznačují, že vlastnosti neutrin a antineutrin nemusejí být úplně zrcadlové. Laik tomu samozřejmě může těžko rozumět (Jsou to pak vůbec antineutrina? Navíc …
více »Největší simulovaný vesmír
V Čínské akademii věd zprovoznili dosud největší simulovaný vesmír – a překonali tak pouhý měsíc starý rekord z Curyšské univerzity. Oznámení nebylo dosud zveřejněno v recenzované vědecké publikaci, ale v čínských oficiálních novinách Science and Technology Daily. „Simulací vesmíru“ se zde míní studium systému o počtu N modelovaných částic a …
více »Gravitační vlny potřetí
Událost začala, když se dvě černé díry začaly vzájemně přibližovat ve spirále smrti. Americkým fyzikům, kteří pracují na detektoru LIGO, se podařilo už potřetí zaregistrovat gravitační vlny. Vznikly spojením dvou černých děr o hmotnosti 31 a 19 Sluncí ve vzdálenosti tří miliard světelných let od Země. Podle vědců jde o …
více »Mladý vesmír byl bouřlivější, než si vědci mysleli
Většina železa vznikla a rozšířila se po mezigalaktickém prostoru před vytvořením prvních kup galaxií. Na měření koncentrace železa v horkém plynu, který vyplňuje prostor mezi galaxiemi, se zaměřili odborníci z Masarykovy univerzity a americké Stanfordovy univerzity. Díky sledování kup galaxií, což jsou skupiny stovek galaxií, zjistili překvapivou skutečnost, že tento …
více »Kosmologická konstanta a porušení zákona zachování energie
Zákon zachování energie patří k těm, které si fyzici nejvíce hýčkají. Jeho porušení by však mohlo vyřešit největší fyzikální hádanku současnosti – proč se rozpínání vesmíru zrychluje. To je pozoruhodné tvrzení francouzských a mexických teoretiků, kteří došli k závěru, že temná energie může mít při účinném vysávání energie z rozpínajícího …
více »Stephen Hawking o informaci v černé díře
Podle Feynmana neexistuje jen jediná historie, ale mnoho různých možných historií; každá má svou pravděpodobnost. David Shukman: Nobelova cena za fyziku se uděluje, pokud se teorie „osvědčí“, což v praxi znamená, že je potvrzena nezvratným důkazem. Například už v šedesátých letech předpověděl Peter Higgs a další vědci existenci částice, která …
více »Holografická gravitace prošla testem
Viditelná hmota prý stačí. Test teorie Erica Verlindea, která vysvětluje současná měření gravitace bez předpokladu temné hmoty, dopadl uspokojivě. Měření a analýzu dat provedli Margot Brouwer a její kolegové z observatoře v Leidenu. O Verlindeově práci, která operuje s holografickým principem, jsme podrobněji psali zde: Temná energie vs. holografický princip …
více »