Kosmologie se dříve považovala za pseudovědu a útočiště fyziků, kteří sice mohou mít za sebou řadu užitečných výsledků, ale ve své senilitě se stali mystiky. Příčiny byly dvě. První byla skoro úplná absence věrohodných pozorování. Vždyť až do dvacátých let tohoto století jediným důležitým kosmologickým pozorováním bylo, že obloha je …
více »Prostoročasová setkání Rogera Penrose a Stephena Hawkinga
Po objevu kvasarů, pulsarů a kosmického mikrovlnného záření nastal v 60. letech mimořádný rozvoj obecné relativity, nečekaně vzrostl její význam v astronomii a kosmologii. Ve speciálním miléniovém čísle časopisu britské fyzikální společnosti Physics World vyšel přehled odpovědí 130 fyziků na sedm otázek, z nichž druhá zněla: „Kterých pět fyziků vytvořilo …
více »Obyčejné hmoty je méně, než by mělo
Asi třetina běžné hmoty ve vesmíru chybí, respektive ji neumíme najít. Záhada se (asi) nijak netýká hmoty temné ani temné energie; jde o to, že byly provedeny výpočty odhadující množství hmoty krátce po velkém třesku. Z této hmoty se za miliardy let staly hvězdy/planety/černé díry, dále mezihvězdný prach a plyn. …
více »Problémy vesmíru jako hologramu
Myšlenka, že vesmír je nějakým způsobem obdobou hologramu, je již dobře známá, takže jen stručně. Idea se odvozuje od toho, že maximální entropie prostoru – entropie černé díry o příslušné velikosti – závisí na velikosti jejího povrchu, nikoliv objemu. Maximální množství uložené informace lze zapsat na horizont černé díry – …
více »Stephen Hawking: Struny a stroje času (2)
Jak už jsem uvedl, tyto výsledky nezávisejí na Einsteinových rovnicích, ale jen na vlastnostech, které by musel mít zakřivený prostoročas, aby vznikly uzavřené časupodobné smyčky v konečné oblasti. (pokračování včerejšího úryvku) Teď přichází na řadu otázka: Jakou hmotu by pokročilá civilizace potřebovala, aby zakřivila časoprostor natolik, že vznikne stroj času …
více »Stephen Hawking: Struny a stroje času
Plochý časoprostor uzavřené časupodobné smyčky neobsahuje. Neobsahují je ani ta řešení Einsteinových rovnic, která byla původně známa. Einstein byl proto šokován, když v roce 1949 Kurt Gödel nalezl řešení, které popisovalo vesmír plný rotující hmoty s uzavřenými časupodobnými smyčkami procházejícími každým bodem. Gödelovo řešení vyžadovalo existenci kosmologické konstanty, o níž …
více »Putování temné hmoty
I když o podstatě temné hmoty nevíme nic, její „fungování“ dokážeme v určitých ohledech zachytit v celkem detailně. Vědci z University of Surrey, Carnegie Mellon University a ETH Zürich nyní popsali, jak se temná hmota chová v centrech blízkých trpasličích galaxií. Má jít o první důkazy jevu označovaného jako zahřátí …
více »Měříme rychlost rozpínání vesmíru – pomocí gravitačních vln
Aktuálně se prakticky nepochybuje o tom, že rychlost rozpínání vesmíru se zvyšuje, ale jaká jsou konkrétní čísla? Změnu rychlosti rozpínání vyjadřuje Hubbleova konstanta. Dokážeme ji změřit poměrně přesně, problém však spočívá v tom, že výsledky získané dvěma různými metodami se od sebe liší až o 10 %. Není to rozdíl …
více »Zrychlující rozpínání vesmíru: otázka bez odpovědi?
Něco nového, co uvidíme ve Velkém hadronovém urychlovači? Ale co když je Higgsův boson vše, co je tam k vidění? Možná si myslíte, že když žijeme na relativně klidném předměstí průměrné galaxie ve zřejmě jednotném vesmíru čtrnáct miliard let po Velkém třesku, není žádný důvod k obavám. Nicméně právě toto …
více »Co když se velké fyzikální experimenty neuskuteční?
Mám obavy, že nebudu znát odpovědi na otázky, na kterých mi záleží. Bojím se, že lidstvo postupně ustoupí od velkých a dlouhodobých investic do výzkumů, které ovšem mají klíčový význam, pokud máme zodpovědět složité (a často abstraktní) vědecké otázky. Zásadní experimentální věda bude vždy balancovat na hraně toho, co je …
více »