Stovky druhově pestrých nepůvodních stromů porostou v následujících dvou letech na dvou vybraných lokalitách Vysočiny. Vědci Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU budou společně s lesníky ze Správy městských lesů Jihlava testovat vhodnost nepůvodních dřevin pro jejich případné využití v místních porostech. V navrhované skladbě zhruba desítky druhů se objevují i …
více »Za klimatické extrémy nemůže CO2, ale ztráta lesů
Potřeby výživy lidí a energetická krize vyžadují okamžité zrušení obchodování s emisemi CO2, které neopodstatněně zvyšuje ceny energií na zkolabovaném unijním trhu. Dle zjištění odborníků z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem nárůst extrémních změn podnebí nezpůsobují emise CO2, nýbrž likvidace přirozených lesů. Koncem srpna letošního roku publikoval …
více »Globální analýza odhalila nejrozmanitější lesy planety i příčiny rozdílů v biodiverzitě lesních ekosystémů
Počet druhů stromů v místních ekosystémech je klíčovým měřítkem biologické rozmanitosti. Známé ekologické pravidlo říká, že počty druhů se směrem od pólů k rovníku zvětšují. Proč však tento trend není úplně univerzální a co všechno může ovlivňovat lokální biodiverzitu? Vědecký časopis Nature Ecology and Evolution právě zveřejnil studii, která na …
více »Vědci vyvinuli novou past na klikoroha. Škůdce ničí sazenice jehličnanů
V posledních týdnech v lesích vrcholí letní žír klikoroha borového. Tento dvoucentimetrový brouk je považován za kalamitního škůdce, protože v lesních monokulturách ve velkém okusuje sazenice jehličnanů. Na vzestupu je zejména na místech, kde vznikly paseky po vykácení smrků zasažených kůrovcem a kde se nyní vysazují nové stromky. Odborníci z …
více »Lužní lesy jsou historicky mladé
Pokud bychom chtěli někde hledat opravdové pralesy s velmi dlouhou kontinuitou až někam do středního holocénu, byly by to nejspíše suťové lesy na prudkých, nedostupných svazích. Období mezi kolapsem keltské (laténské) civilizace na přelomu starého a nového letopočtu a vznikem prvních historických státních útvarů na našem území v 9. a …
více »Současnost a budoucnost dubových lesů
V současné době se na území České republiky nacházejí pouze fragmenty z původních dubových porostů, přičemž jejich nejrozsáhlejší plochy byly s postupnou kolonizací území a narůstajícím ovlivněním krajiny člověkem přeměněny na zemědělskou půdu. Oblast přirozeného výskytu květnatých mezofilních dubohabřin a lipových doubrav se významně překrývá s neolitickým osídlením. Tam, kde …
více »Vedra 2018 vedla k dehydrataci kmenů, ale ne k výraznému poklesu růstu lesů
Jak vlna veder a sucho v roce 2018 ovlivnily růst a stres lesních dřevin, zkoumal mezinárodní tým, jehož součástí byli vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Vědci shromáždili data z celé Evropy a ta ukazují, že ačkoli stromy trpěly rekordním nedostatkem vody, některé druhy rostly překvapivě …
více »Bobrům chutná vrba
Škody na hospodářských porostech jako je dub se v případě bobrů dají eliminovat budováním tzv. nárazníkových pásem. Lesníci je mohou zakládat v blízkosti vody na plochách, kde byly v minulosti bobrem dřeviny zkonzumovány. Další variantou je vysazovat vhodné stromy po úmyslné těžbě preventivně. Jedna plocha nárazníkových pásem dokáže ochránit téměř …
více »I listnaté stromy mají své druhy kůrovců
I listnaté druhy dřevin mají „své“ kůrovcovité brouky, kteří mohou způsobovat jejich poškození. Na území České republiky se v nedávné době rozšířily některé druhy hmyzu resp. kůrovcovitých brouků, které mohou způsobit lokální škody. Mezi ně patří i kůrovec ořešákový, který byl do Evropy zavlečen z Himálají pravděpodobně dovozem nezpracovaného dříví …
více »Mapování genomu kůrovce
Vědci úspěšně zmapovali celý genom lýkožrouta smrkového, Ips typographus, který během jednoho roku dokáže zničit v Evropě a Asii více než 100 milionů metrů krychlových smrkového lesa. Znalost genomu otevírá cestu novému výzkumu tohoto významného škůdce, a je základem pro hledání nových metod jeho účinné kontroly. Mezi členy výzkumného týmu …
více »