Archiv článků: lesy

Po napadení lesního porostu lýkožroutem smrkovým strom okamžitě nezasychá od vrcholu, ale nejdřív mu opadává kůra. Tento proces z klasických fotografií pořízených dronem vidět není. Kůrovec komplikuje život lesníkům po celé republice a v posledních letech nabývá jeho řádění na intenzitě. Za oběť mu každoročně padnou miliony kubických metrů dříví, …

V opadavých lesích Evropy jsou vzácnější druhy rostlin vytlačovány těmi hojnějšími. Tento vývoj může souviset se zvýšenou depozicí dusíku. Zjistil to mezinárodní tým vědců sdružený kolem iniciativy forestREplot, ve které působí i vědci Botanického ústavu AV ČR. Jejich výsledky byly publikovány v časopise Nature Ecology & Evolution. Vědci analyzovali rozsáhlou databázi …

Ponechání aktivních kůrovcových stromů do jarního rojení bez asanace povede k dalšímu zrychlování šíření kůrovců. Speciální pokus provedl během zimního období entomolog Petr Doležal z Biologického centra Akademie věd ČR, který se zaměřuje na výzkum kůrovců. Cílem bylo zjistit, kolik brouků lýkožrouta smrkového se nachází v kůře napadených stromů. Experiment …

Katedra fyziky FEL ČVUT v Praze se zabývá projektem na likvidaci kůrovce elektrickým proudem. Podnikem Lesy České republiky, s. p. byl udělen výzkumný projekt „Metody likvidace kůrovce založené na účinku elektrického proudu“, který by mohl účinně zastavit nastávající katastrofu nejen v českých lesích, které jsou v posledních letech nebývale decimovány …

Jmelí bílé, které většina lidí zná jako oblíbenou vánoční dekoraci, vážným způsobem likviduje tisíce dřevin na Moravě. Šíření jmelí se v poslední době stává závažným problémem, který významně limituje životnost a použitelnost některých druhů dřevin ve městském prostředí, ale i v lesním hospodářství. Jmelí parazituje na hostitelském stromu. Po úspěšné …

A co to znamená pro jehličnany. Půdy jehličnatých lesů obvykle bývají kyselé a chudé na živiny a stromy jsou tam obvykle omezovány nedostatkem dusíku a fosforu. Překonávat ho mohou díky spolupráci s ektomykorhizními houbami nebo využitím míst, kde se lokálně koncentrují živiny. Ta často vznikají činností mravenců, obvykle tam ale …

Lesy v mírném pásu se v důsledku klimatických změn zajímavým způsobem mění, v USA i ve střední a severní Evropě, praví studie. Hans Pretzsch z Technické univerzity v Mnichově a jeho kolegové publikovali v Forest Ecology and Management analýzu sledující růst stromů. V důsledku oteplování mají stromy v mírném pásu …

Lesům mírného pásu a boreálním lesům často dominuje jen několik druhů, ale může v nich být koncentrováno mnohem více dřevní hmoty na hektar (až 3500 t) než v jejich nejbohatších tropických protějšcích. Chlorofyl a a chlorofyl b, dva dominantní rostlinné pigmenty, které mohou být excitovány zářením, mají poměrně úzká absorpční …

Jak smrky reagují na změny klimatu? Smrk ztepilý u nás býval přirozenou dřevinou horských lesů, mokřin, rašelinišť a také inverzních údolí. Od poloviny 18. století se ale na našem území vysazuje ve velkých počtech v hospodářských lesích. Postupně se z něj stala nejrozšířenější a ekonomicky nejvýznamnější dřevina České republiky. V …

Střední Evropa je zhruba z jedné třetiny pokryta lesy. V nižších polohách spíše lesy listnatými a ve vyšších jehličnatými. Celkově převažují lesy jehličnaté. Předpokládali jsme, že jejich vyšší podíl zastoupení je dán především lidskou činností v posledních několika málo stoletích. To vede k ochraně především „původních“ listnatých lesů. Je tomu …