Standardní metodou rekonstrukce je použití nervových štěpů z lýtkového nervu. Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy dosáhli vědci významného posunu v oblasti rekonstrukce nervů na paži. Tento objev má potenciál zásadně ovlivnit klinickou praxi. Studie publikovaná v prestižním časopise Journal of Plastic, Reconstructive & Aesthetic Surgery představuje nový přístup k …
Read More »První transplantace jater u dítěte vážícího méně než 5 kg
IKEM a Fakultní Thomayerova nemocnice (FTN) dál prohlubují společnou péči o děti s akutním selháním orgánu. V lednu zachránily společně život dosud nejmenšímu a nejmladšímu dítěti. Transplantované dívce bylo 5 týdnů a vážila 3,5 kilogramu. Obě nemocnice na programu transplantace jater u dětí dlouhodobě spolupracují. Rozálie se narodila teprve v …
Read More »Děti v Česku spí stále méně
Děti a teenageři spí rok od roku méně. Poprvé se průměrná délka spánku ve všedních dnech dostala pod osm hodin. Doporučené délky spánku dosáhne jen polovina českých školáků. Ti se tak dostávají do spánkového deficitu, který se nedaří vyrovnat ani o víkendu. Za nesouladem mezi spánkovými návyky ve všedních dnech …
Read More »Za rozvojem rezistence k inzulinu stojí i mitochondriální geny
Obezita, vysoká hladina cukru v krvi nebo inzulinová rezistence patří mezi nejčastější příznaky metabolického syndromu. Jeho dědičné příčiny však zatím nejsou zcela objasněny. Vědci z laboratoře Bioenergetiky Fyziologického ústavu AV ČR a Národního institutu CarDia zjistili, že důležitou roli při rozvoji příznaků metabolického syndromu by mohla hrát variabilita DNA v …
Read More »Jak buňky rostou? Vědci objevili nový způsob, jak řídí své „antény“
Řasinku si můžeme představit jako anténu, která ze svého okolí přijímá chemické, mechanické i světelné signály… Vědci z Masarykovy univerzity objevili nový mechanismus regulace růstu primárních řasinek, který by mohl přispět k lepšímu pochopení vzniku některých genetických onemocnění. Ciliopatie je souhrnné označení pro desítky genetických onemocnění způsobených nesprávnou funkčností cilií …
Read More »Vyvinuli nanočástice, které dokážou proniknout hematoencefalickou bariérou
Vědci upravili navíc lék tak, aby se jeho cíl přesunul z jaderné DNA na mitochondriální DNA. Na University of Miami zkonstruovali nanočástice určené pro hladký přechod mezi bariérou oddělující krevní řečiště v mozku a ve zbytku těla. Cílem projektu bylo v první fázi navrhnout metodu, která zničí primární nádory rakoviny …
Read More »Efektivní syntéza ibogainu vytváří nové možnosti studia tohoto halucinogenu
Ibogain je alkaloid s halucinogenními účinky. Podobně jako některé jiné halucinogeny má i terapeutický potenciál. V Africe požívají ibogain zastánci místního náboženství Bwiti při iniciačních a dalších rituálech. Získává se především z rostliny iboga (Tabernanthe iboga) a voacanga (Voacanga africana), podařilo se ho syntetizovat (komplikovaně – „polosyntéza“) také z indolu. …
Read More »Pacientka s cystickou fibrózou podstoupila třetí transplantaci plic
Lékaři Fakultní nemocnice v Motole a Národního programu transplantace plic pro ČR a SR provedli výjimečný chirurgický zákrok – třetí transplantaci plic u jedné pacientky. Tento zákrok je i na celosvětové úrovni zcela ojedinělý. Nejnovější data však ukazují, že ačkoli jde o mimořádně náročnou operaci s možnými komplikacemi, pokud je …
Read More »Třicátník a infarkt? Vědci pomáhají odhalit skrytou genetickou hrozbu
Přestože lze nadměrné množství škodlivého cholesterolu (LDL) v krvi snadno a účinně regulovat, většina pacientů o své diagnóze vůbec neví. Lékařská fakulta Masarykovy univerzity se připojila k celoevropskému projektu zaměřenému na včasnou diagnostiku familiární hypercholesterolemie. Dědičná porucha způsobující vysokou hladinu cholesterolu v krvi násobně zvyšuje riziko infarktu už v mladém …
Read More »Vedci SAV našli molekulu, ktorá zlepší diagnostiku pľúcnych ochorení
Idiopatická pľúcna fibróza je jednou z najvážnejších difúznych parenchymálnych pľúcnych chorôb (DPLD). Často býva aj komplikáciou takzvaného dlhodobého (long) covidu. Vedeckému tímu, ktorého súčasťou je aj Ústav molekulárnej biológie SAV, v. v. i., sa podarilo pomocou biochemických a biofyzikálnych charakterizácií odhaliť molekulu CD44 v tekutine získanej z bronchoalveolárnej laváže (BALF) …
Read More »
Sciencemag.cz
