Archiv článků: medicína

Bílkoviny snižují toxicitu oxidu grafenu při podávání léků

Grafen a oxid grafenu slibují celou řadu medicínských aplikacích, obavy z možné toxicity těchto materiálů však přetrvávají. Nové studie přichází s tím, jak udělat oxid grafenu (GO) biologicky šetrnějším a na jeho základě postavit systém pro transport léčiv v organismu. Oxid grafenu je díky kyslíkovým můstkům na uhlíkové kostře rozpustný …

více »

Umělá inteligence hledá nová antivirotika

Během posledních 10 let jsme byli svědky několika pandemií. Pandemie virů Zika, Eboly, chřipky či Covidu-19, měly významný dopad na celosvětové zdraví, ekonomiku a společnost. Z těchto pandemií vzešla potřeba spolupráce, prevence a rychlé reakce na nové infekční hrozby. Pomoci by měly výsledky výzkumu, do kterého jsou zapojeni i vědci …

více »

Pravidla nákazy

Malárie byla kdysi mnohem rozšířenější než dnes a Evropu i Severní Ameriku, od Osla až po Ontario, sužovala dlouhá staletí. Během takzvané malé doby ledové v 17. a 18. století sice teploty celkově poklesly, přesto ale po krutých zimních mrazech následovala v létě invaze komárů. V řadě zemí mírného pásu byla malárie …

více »

Malárie, komáři a matematické modely

Malárie je jednou z nejstarších nemocí, které lidstvo zná. Je dokonce možné, že s námi je po celou historii našeho druhu, její současný název nicméně pochází až ze středověké Itálie. Ti, kdo horečku dostali, z toho často vinili mala aria, tedy „špatný vzduch“. Toto označení už nemoci zůstalo, stejně jako …

více »

Proti nádorovým buňkám lze využít jejich vlastních chyb

U řady nádorů však nemusejí být v důsledku mutace příslušných genů funkční opravné mechanismy replikace DNA. Významný objev, který může v budoucnu výrazně zlepšit léčbu některých typů rakoviny, oznámili vědci z Laboratoře integrity genomu Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (ÚMTM LF UP), který je …

více »

Zmapovali 50 000 záhadných uzlů DNA v lidském genomu

Lidský genom obsahuje neobvyklá místa, zauzlení (knots), kde je DNA čtyřvláknová. Místa vznikají vzájemným párování cytosinů na stejném vláknu. Tyto uzly se označují jako i-motifs. Dosud se o nich skoro nic nevědělo, předpokládalo se ovšem, že budou regulovat čtení „klasických“ genů. Nyní byla publikována první komplexní mapa těchto struktur DNA, …

více »

Nové ligandy mohou zamezit nádorovému bujení a metastazování

Interleukin 6 je důležitý pro mezibuněčnou komunikaci v nádorovém prostředí. Vědci z Biotechnologického ústavu AVČR a 1. lékařské fakulty UK vyvinuli látky – ligandy, které dokáží deaktivovat funkci bílkoviny s názvem interleukin 6 v nádorovém prostředí blokací příslušného receptoru. IL-6 totiž přispívá k množení nádorových buněk a vede ke vzniku metastáz. V laboratorních podmínkách dokázaly tyto …

více »

Mitochondrie vkládají svou DNA do našich mozkových buněk, nemusí to být neškodné

Mitochondrie jsou potomky dávných bakterií. Většinu jejich genů organismy eukaryotní organismy postupně začlenily do jádra (u některých organismů přišly mitochondrie o svou DNA zcela). Mnoho o mitochondriích dosud nevíme, odpovídají nejen za energetický metabolismus. Mají i regulační funkci, dokážou řídit zapínání a vypínání genů (jaderných; svých vlastních pochopitelně také). Jako …

více »

Nové molekuly snižují chuť k jídlu a chrání mozek před nemocemi typu Alzheimerovy choroby

Peptid CART (kokainem a amfetaminem regulovaný transkript) objevila v roce 1998 dánská farmaceutická firma Novo Nordisk. Vědci z týmu Dr. Lenky Maletínské vyvinuli novou látku odvozenou od peptidu, který se přirozeně nachází v mozku. Její využití má šanci přispět k řešení dvou zásadních zdravotních výzev moderní doby: obezity a Alzheimerovy choroby. Neuropeptid CART je …

více »