Archiv článků: medicína

Vědci synteticky připravili meroterpenoid, který obsahuje houba využívaná v čínské medicíně

Ganoapplanin vykazuje inhibující aktivitu vůči CaV3 iontového kanálu, který hraje důležitou roli zejména pro funkci srdce a mozku. Vědci z Univerzity Innsbruck, mezi kterými byl i Ondřej Kováč z katedry organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jako první na světě pomocí nové metody synteticky připravili složitou chemickou látku …

více »

Dětem s rakovinou pomáhají protinádorové vakcíny

Ve studii bylo analyzováno 48 pacientů ve věku 0–20 let s vysoce rizikovými nádory, především sarkomy a nádory centrálního nervového systému. Vědci z výzkumných skupin brněnského uzlu Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) vyvinuli personalizované protinádorové vakcíny pro léčbu dětských pacientů s vysoce rizikovými nádory a přinesli důkazy o jejich …

více »

Ketogenní dieta může i škodit

Ketogenní dieta, oblíbená např. kvůli hubnutí nebo při diabetu, má při delším a přísném dodržování zřejmě i stinné stránky. Podle nové studie University of Texas Health Science Center (San Antonio) může vyvolat záněty a zrychlené stárnutí buněk v normálních tkáních, což má vliv zejména na funkci srdce a ledvin. Vyhnout …

více »

Lovecká taktika bakteriofága JBD30 ignoruje antibiotickou rezistenci bakterií

Střídavé zatahování pilů je pro pohyb bakterií zásadní, čehož fág JBD30 chytře využívá. Bakteriofágy jsou viry, které se množí v bakteriálních buňkách. Když se z bakterie uvolní fágové potomstvo, bakteriální buňka praskne a zahyne. Díky tomuto účinku se fágy začínají těšit větší pozornosti jako potenciální léčiva na patogenní bakterie rezistentní …

více »

Počítačem navržené peptidy ničí bakterie a rakovinné buňky

Některé peptidy mají jedinečnou schopnost vnořit se do membrány a spontánně vytvořit nanostruktury, které prochází skrz buněčnou membránu. Vědci z CEITEC Masarykovy univerzity učinili na buněčné úrovni významný krok vpřed v potírání bakteriálních infekcí odolných vůči antibiotikům a jejich výzkum má dopad na i na boj proti rakovině. Navrhli speciální …

více »

Český robot pomůže pacientům s rakovinou štítné žlázy

Lékaři celosvětově každý rok diagnostikují přibližně 300 000 nových případů rakoviny štítné žlázy. Jednou z běžných součástí léčby je terapie radiojódem, která se většinou provádí po chirurgickém odstranění nádoru. I po operaci totiž většinou zůstanou v krku pacienta nepatrné zbytky nádorové tkáně a ty je potřeba odstranit, aby nedošlo k návratu onemocnění. …

více »

Dávná virová DNA v lidském genomu asi souvisí s psychiatrickými poruchami

Nový výzkum King’s College London a dalších institucí došel k závěru, že v lidském mozku se projevují tisíce sekvencí DNA pocházejících z dávných virových infekcí, přičemž některé z nich přispívají k náchylnosti k psychiatrickým poruchám, jako je schizofrenie, bipolární porucha a deprese. Přibližně 8 % našeho genomu tvoří lidské endogenní …

více »

Laser umožní vytvářet povrchy odolné proti mikroorganismům

Vědci vyvíjejí speciální povrchy, které zabraňují přilnutí mikroorganismů. Jejich povrchová společenstva, zvaná biofilmy, totiž často kontaminují zdravotnické vybavení nebo poškozují průmyslová zařízení. Na výzkumu pracují experti z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v centru BIOCEV a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Centru HiLASE v rámci projektu LasApp a vědecko-technologického klastru …

více »

Čeští vědci přispívají k vývoji vakcín proti leishmanióze

Leishmaniózy jsou po malárii druhou nejdůležitější parazitární chorobou na světě. Parazitologové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy slaví neobyčejný úspěch. Špičkový výzkum zajistil vědeckému týmu profesora Petra Volfa místo v mezinárodním projektu Leish Challenge, jehož cílem bylo vyvinout optimální systém pro testování vakcín proti zákeřnému parazitárnímu onemocnění, leishmanióze. Hlavní výsledek tohoto …

více »

Množství klíšťat by mohly regulovat vosičky

Kliešte prenášajú široké spektrum mikroorganizmov spôsobujúcich závažné infekcie ľudí a zvierat. Odhaduje sa, že na celom svete existuje viac ako 1400 humánne patogénnych druhov vektormi prenášaných baktérií, vírusov a parazitov. Minimálne 60 % z nich sú zoonózne druhy, teda prenosné zo zvierat na človeka. „V súvislosti s epidemiologickým významom týchto …

více »