Archiv článků: medicína

V ČR poprvé zprovozněn 3D systém zobrazování celého těla s nízkou dávkou rentgenového záření

Rentgenové vyšetření používají lékaři od konce 19. století, kdy byly rentgenové paprsky objeveny. Nyní jsou díky možnostem inovativního systému EOS® schopné poskytnout celotělové 2D a 3D snímky pacientů ve stoje i v sedě, navíc při velmi nízké dávce záření. Metoda je ideální pro diagnostiku, léčbu a sledování u dospělých i …

více »

Nádory slinivky se živí kyselinou hyaluronovou

Rakovina slinivky je přes naši veškerou snahu velkým zabijákem (při diagnóze je jen 10% šance dožít se dalších 5 let), takže každý nový nápad může přinést zlepšení situace. To, že se kyselina hyaluronová vyskytuje v nádorech slinivky břišní člověka, již víme. Nová studie z University of Michigan ale ukazuje, že …

více »

Jak se školí T lymfocyty

Správně fungující imunitní systém chrání organismy před patogeny, zároveň ale nezpůsobuje škodlivé reakce vůči vlastnímu tělu, které mohou vést ke vzniku autoimunitních onemocnění. Aby byl imunitní systém takto nastaven, procházejí imunitní buňky zvané T lymfocyty během svého vývoje v brzlíku „školou“. Tým vědců vedený Dominikem Filippem z Ústavu molekulární genetiky …

více »

První implantát na principu kostního vedení

Piezoelektrické vybuzení mechanické energie, která je přenesena na tekutiny vnitřního ucha a pacientem vnímána jako zvukový vjem. Lékaři ve Fakultní nemocnici v Motole použili jako první v České republice novou generaci implantátu na principu kostního vedení s využitím piezoelektrického efektu. Jedná se o unikátní technologii, která se využívá u pacientů …

více »

V mikrobiomu jde nejen o druhy, ale spíše o kmeny bakterií

Bakterie jednoho druhu se od sebe mohou výrazně lišit – nejčastěji si tohoto rozdílu v medicíně všimneme u antibiotikové rezistence nebo u zvlášť agresivně se chovajících kmenů jinak mírných druhů. Platí to ale i obecně při fungování lidského mikrobiomu, jemuž se přičítá stále větší význam z hlediska různých onemocnění, a …

více »

Myši a genetické nůžky pomáhají hledat léčbu „andělských“ dětí

Genetická úprava se děje na úrovni jednobuněčného myšího embrya a díky tomu je informativní mutace obsažena ve všech buňkách dospělého jedince. Vědci z Českého centra pro fenogenomiku (Ústav molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV) vytvářejí myší modely, které pomáhají odhalovat příčiny vzniku lidských chorob a umožňují testování nových léčebných …

více »

Parkinsonova choroba a transkraniální stimulace mozku

Použití speciálních stimulátorů je jednoduché a bezpečné a samotnou stimulaci může pacient provádět sám u sebe doma. Neurovědci z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v minulém roce publikovali výsledky unikátního výzkumu, kdy zjistili, že aplikováním neinvazivní stimulace mozku je možné dlouhodobě zlepšit řeč u osob trpících Parkinsonovou chorobou. Nyní se …

více »

Protein plektin ovlivňuje stabilitu tkání při nemoci motýlích křídel

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Nemoc motýlích křídel (bulózní epidermolýza) postihuje přibližně jedno z 50 000 narozených dětí. Dědičné onemocnění pojivové tkáně se projevuje tvorbou puchýřů po celém povrchu těla, postihuje ale také sliznice, trávicí, dýchací a vylučovací ústrojí. Mezinárodní výzkumný tým vedený Martinem Gregorem z Ústavu molekulární genetiky AV ČR popsal ve studii publikované …

více »

Potenciální lék na mozkovou mrtvici je desettisíckrát účinnější

V současné době se nejvíce používají léky, které obsahují jako účinnou látku protein altepláza. A co stafylokináza? Mgr. Martin Toul z Loschmidtových laboratoří PřF MU, RECETOX a Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) objevil ve své práci souvislosti, které zvyšují doposud uznávanou účinnost stafylokinázy …

více »