Archiv článků: medicína

Pražská MHD není zdrojem nákazy covid-19

Velkoplošné testování pražské MHD na covid-19, které inicioval Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) a letos v dubnu provedli vědci Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, neprokázalo přítomnost infekčního viru SARS-CoV-2 způsobujícího onemocnění covid-19. Analýza celkem 558 vzorků z autobusů, tramvají, vlakových souprav, nástupišť a vestibulů metra potvrdila předpoklad, že při …

více »

Dosud neznámý protein by mohl pomoci v protinádorové léčbě

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Odborníkům z Ústavu molekulární genetiky AV ČR se podařilo nalézt dosud neznámý protein a popsat jeho úlohu při buněčném dělení. Jejich poznatky by v budoucnu mohly být využity při kontrole buněčného dělení v protinádorové léčbě. Buněčné dělení (tzv. „mitóza“) je zcela nezbytné pro život a přirozenou obnovu tkání. Genetická informace …

více »

Mikrodiamanty umožňují využívat magnetickou rezonanci i optickou mikroskopii vedle sebe

Lékaři a vědci mají při pokusu nahlédnout do nitra živé tkáně dvě hlavní možnosti: optickou mikroskopii a zobrazení magnetickou rezonancí. Jde vlastně o volbu mezi hloubkou obrazu a jeho ostrostí. Optický mikroskop podporuje rozlišení pod mikrometr, ale světlo zase bez rozptylu pronikne maximálně tak milimetr. Magnetická rezonance využívá rádiové záření …

více »

Poruchy vývoje cévního systému lze u dětí úspěšně léčit stejnými léky jako dospělé s karcinomem prsu

U 1 až 2 pacientů z 10 000 obyvatel se vyskytne vrozená porucha buněk tvořících cévní systém, která má příčinu v mutaci jednoho z genů. Tato porucha cévního systému postupně postihuje kůži, podkoží, svaly, postupně pacienta invalidizuje a může být i život ohrožující. Nyní je možné toto vzácné onemocnění léčit …

více »

Výzkum chromozomů kukuřice může objasnit i příčiny genetických poruch u člověka

B chromozomy jsou černí pasažéři v genetické informaci. Neřídí se Mendelovými zákony dědičnosti, nerozdělí se rovnoměrně do pohlavních buněk. Vědci z Ústavu experimentální botaniky AV ČR ve spolupráci s americkými a čínskými kolegy pokročili ve výzkumu B chromozomu u kukuřice a jako první na světě přečetli jeho dědičnou informaci. O …

více »

V Evropě mohou začít klinické testy nové léčby Huntingtonovy choroby

Liběchovská miniprasata z centra PIGMOD Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR byla použita v preklinických testech nové terapie Huntingtonovy choroby, závažného lidského onemocnění postihujícího mozek. Nadějné výsledky otevřely cestu terapie do fáze klinických testů, a posouvají tak reálné možnosti léčení onemocnění blíž k pacientům v Evropě. Vědci z centra …

více »

RNA aptamer RBM-007: nový způsob léčby achondroplazie

Zabránit aktivaci buněčného receptoru, který zpomaluje růst a způsobuje achondroplázii. Přelomový způsob léčby genetických poruch růstu popsali vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) a Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně společně s japonskými kolegy. Klíčovou látkou je v tomto případě …

více »

Kuriózní: Savci mohou dýchat i zadkem

Zjištění, na první pohled vhodné k ocenění Ig Nobel, může mít vztah i k lidské medicíně. Dýchání „zadkem“, tedy skrz konečník a sliznici střeva, představuje samozřejmě mechanismus spouštěný v nouzi. A savci uvedenými v titulku se, alespoň prozatím, myslí hlodavci a prasata. Nová studie ukazuje, jak dodávka plynného kyslíku nebo …

více »

Achillovou patou koronaviru může být posun čtecího rámce

Nejen proti koronaviru, ale i proti dalším virům by mohl chránit zajímavý mechanismus regulující přepis RNA do proteinů. Jak známo, trojici bází v mRNA odpovídá aminokyselina v proteinu. Viry však často využívají posun čtecího rámce. Protože mají relativně malý genom, zvyšují množství kódovaných proteinů tím, že některé sekvence lze číst …

více »