Archiv článků: medicína

Jak zlepšit poruchu řeči u pacientů s Parkinsonovou chorobou

Repetitivní transkraniální magnetická stimulace (zkráceně rTMS) je neinvazivní stimulace pulzním magnetickým polem pomocí hlavové cívky. Výzkumný tým ve složení Luboš Brabenec, Patrícia Klobušiaková, Patrik Šimko, Milena Košťálová a Jiří Mekyska, pod vedením profesorky Ireny Rektorové, zjistil, že aplikováním neinvazivní stimulace mozku pomocí repetitivní transkraniální magnetické stimulace je možné dlouhodobě zlepšit …

více »

Hojení ran lze zlepšit spojením krevních destiček a kmenových buněk

Mezi krevními destičkami a mezenchymálními kmenovými buňkami dochází k přenosu mitochondrií. Krevní destičky zlepšují léčebný potenciál mezenchymálních kmenových buněk. Jak to dělají, odhalil mezinárodní tým vědců z Česka a Francie. Při spojení si předávají mitochondrie, a tím posilují tvorbu látek, které urychlují hojení ran. Výsledek tohoto výzkumu publikoval prestižní časopis …

více »

Jak zabránit odolnosti bakterií proti nanostříbru

Základem je silná vazba mezi chemickými skupinami na povrchu grafenu a nanočásticemi stříbra. Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci našli nový způsob, jak překonat rezistenci bakterií vůči nanočásticím stříbra, které se v medicíně využívají pro jejich antimikrobiální účinky. Výzkumníci tentokrát vsadili na jeden z derivátů grafenu, kyanografen, na nějž nanočástice …

více »

Vědci přišli na nový způsob léčby poruch růstu

Poškozený růst kostí vedoucí k achondroplázii lze částečně zvrátit pomocí syntetické molekuly ribonukleové kyseliny, tzv. RNA aptameru. Každý rok se v Česku narodí přibližně deset dětí s achondroplázií, nejčastější formou genetické poruchy růstu u lidí. Vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u …

více »

Protein čepičky koronaviru dokáže poškodit plíce i bez viru

Virus SARS-CoV-2 proniká do buněk pomocí proteinu na své čepičce (spike). Nový výzkum na myším modelu ukázal, že už samotný tento protein dokáže způsobit zápal plic a další poškození tohoto orgánu. Stačí, když se protein naváže na povrchové receptory buněk, žádný genetický materiál viru už dovnitř proniknout nemusí. Pavel Solopov …

více »

Ivermectin: Dobrá tolerance léčby a možný pozitivní efekt

Ve skupině analyzovaných pacientů jich celkem 17 dostalo kombinaci remdesiviru a ivermectinu. Lékaři z I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU zhodnotili zkušenosti s léčbou nemoci COVID-19 ivermectinem. Lék je původně antiparazitární preparát, u nehož byly prokázány i antivirotické účinky. Lékaři analyzovali podání …

více »

Citlivost antigenních testů se skokově liší

Mezi devíti nejčastěji používanými antigenními testy pro samotestování na SARS-CoV-2 ve školách, institucích a firmách jsou z pohledu jejich citlivosti významné rozdíly. Vyplývá to ze studie české biotechnologické společnosti Bioinova, která testování provedla na v ČR nejrozšířenější takzvané britské mutaci koronaviru. Zatímco při vysoké koncentraci viru je pozitivní signál s …

více »

I za hemeroidy mohou asi geny

Hemeroidy představují velmi nepříjemné a u starších lidí současně rozšířené onemocnění. Bylo navrženo mnoho mechanismů, které by mohly jejich vznik vyvolávat – obezita, sedavý životní styl, nízký příjem vlákniny nebo poruchy vyprazdňování (průjem i zácpa). Tenghao Zheng z Monash University je hlavním autorem studie, která se zaměřila na možné genetické …

více »

Selekce antibiotiky mění tvar bakterií

Je to spíše hříčka, nicméně snad zajímavá. Nastanou v souvislosti s růstem antibiotické rezistence i změny tvaru bakterií? Odpověď je kupodivu kladná, jakkoliv bude docházet (především) k jiným adaptacím speciálně na úrovni biochemie. Nicméně protože jedovaté léky do těla bakterie pronikají skrz její povrch, logickou reakcí by bylo povrch minimalizovat …

více »