Neurologové z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a neurochirurgové z Oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce poprvé v ČR zavedli stimulační elektrodu na zcela nové místo v mozku. Před zákrokem se pacientka trpící Parkinsonovou chorobou nemohla podepsat, napít ze skleničky, používat myš u počítače …
více »
PSA je unikátním místem propojujícím vetší množství mozkových struktur v hloubi mozku, které hrají roli v různých klinických příznacích poruch hybnosti. Neurochirurgové z Nemocnice Na Homolce a neurologové z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze implantovali u pacientky s Parkinsonovou chorobou metodou hluboké mozkové stimulace stimulační elektrodu …
více »
Mnohé vlastnosti lidské psychiky jsou spolu celkem složitě propojeny skrze metabolické dráhy v mozku. Dřívější evoluční výhody mohou mít dnes zase své stinné stránky. (Poznámka: nebo zde ty stinné stránky byly vždycky, ale dnes je to zřejmější apod.) Podle nového výzkumu kombinace zvýšeného množství neuropeptidu Y (NPY) a dopaminu (DA) …
více »
Parkinsonova nemoc, druhé nejčastější neurodegenerativní onemocnění, postihuje stále rostoucí počet pacientů po celém světě. V rámci boje proti této nemoci přichází výzkumný tým pod vedením vědců z CEITEC Masarykovy univerzity s novým přístupem pro zvýšení účinnosti hluboké mozkové stimulace. Jejich studie se zaměřuje na spojení mezi různými druhy mozkových oscilací …
více »
Nový výzkum využil umělou inteligenci k analýze snímků mozku u lidí trpících depresivní poruchou (MDD, major depressive disorder). Podle výsledků může odpověď na léčbu tradičními antidepresivy (SSRI) nebo i placebem předpovědět množství šedé a bílé mozkové hmoty. Studie je dílem vědců z King’s College London, University of East London (UEL) …
více »
Léky zvyšující hladinu dopaminu posilují explorační chování. Myši, jimž byly léky podány, se po kleci pohybovaly aktivněji a nezdráhaly se tolik vstupovat do neznámého prostředí. Moderní lidé se vyvinuli v Africe asi před 200 000 lety a do jiných částí světa se začali šířit zhruba o 100 000 let později. …
více »
Sliznatky (Myxini) jsou obratlovci řazení mezi kruhoústě (bezčelistnaté). Jejich nejbližšími příbuznými jsou mihule. Sliznatky ovšem žijí hluboko v moři, takže je známe mnohem méně. Jako u jediné větší skupiny obratlovců zatím jejich zástupce neměl sekvenován genom. To se nyní změnilo. Sekvenační projekt je dílem mezinárodního vědeckého týmu zahrnujícímu více než …
více »
Ať už nervové soustavy zpočátku dělaly cokoliv, přechod z ediakaru do kambria znamenal nový režim chování živočichů a těla, která to umožnila. Organismy si novým způsobem vzájemně zkřížily životní cesty, obzvláště ve vztahu predátora a kořisti. Strom se dál větvil, několik mozků se zvětšilo a povstaly dva experimenty s velmi …
více »
Mozek s vnějším světem vypořádává tak, že ho rozdělí na dvě samostatné oblasti, peripersonální a extrapersonální. John Douglas Pettigrew, donedávna emeritní profesor fyziologie na Queenslandské univerzitě v Austrálii (zemřel v květnu 2019), byl rodákem z města s rozkošným jménem Wagga Wagga. Pettigrew prožil skvělou kariéru neurovědce a nejvíce se proslavil …
více »
Hlavonožce jsem začal sledovat zblízka v moři v roce 2008: nejprve sépie vějířovité, potom i chobotnice, když jsem se je naučil zpozorovat (samozřejmě byly celou dobu všude kolem mne). Rovněž jsem si o nich začal číst a jedna z prvních věcí, kterou jsem zjistil, mě šokovala. Sépie vějířovité, tito velcí …
více »
Sciencemag.cz
