Archiv článků: mozek

Obstrukční spánková apnoe podle nových experimentů může přispět ke vzniku demence, a to i bez mrtvice, infarktu nebo podobného jednorázového incidentu. Vědci z Queenslandské univerzity zjistili, že apnoe alespoň u myší zvyšuje riziko nástupu Alzheimerovy choroby nebo alespoň poškození s podobnými příznaky. Na vině má být přitom nedostatek kyslíku v …

O tom, zda a jak psi nebo jiná zvířata rozlišují pravou a levou (tj. primárně asymetrie mozku), byla provedena již celá řada studií. Deborah Wells na The Conversation se pokouší o shrnutí. Dosavadní testy zahrnovaly mj. volbu tlapy při přidržení hračky, přitahování pamlsku nebo odstraňování předmětu z těla. Zaznamenával se …

Jak vzniká bolest, jak se učíme, co a proč si pamatujeme? Kromě těchto otázek zodpoví festival Týden mozku i mnoho dalších, které souvisejí s nejsložitějším orgánem těla. Během týdne od 13. do 19. března můžou lidé navštívit desítky akcí, včetně workshopů a virtuální reality. Všechny jsou tradičně zdarma, na většinu …

Lithium se více než 70 let používá jako účinný lék pro stabilizaci nálady například u pacientů s bipolární poruchou. Mechanismus jeho terapeutického účinku však stále není dobře znám. Tým Aleny Sumové z Fyziologického ústavu AV ČR nyní prokázal, že lithium ovlivňuje hodiny v části mozku zvané choroid plexus, jehož úloha …

S pomocí elektronové paramagnetické rezonance (EPR) lze velmi přesně nahlížet až do struktury atomů železa. Neobvyklý tandem českých vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy – geolog a soudní lékař, zkoumá již několik let lidské mozky metodami, které byly dosud využívány spíše při zkoumání neživé přírody. Porozumění magnetickým vlastnostem mozků může …

Vědcům z několika institucí se podařilo implantovat lidské mozkové organoidy do mozkové kůry myší a ukázat, že pak reagují na vizuální podněty stejným způsobem jako okolní (myší) tkáně. Mezi lidskou a myší tkání se tedy vytvořilo funkční propojení. Unikátní na celém výzkumu mát ovšem hlavně metoda, kterou se celý „systém“ …

Malé genetické rozdíly mohou mít velké následky. Další studie se pokouší vysvětlit rozdíly mezi Homo sapiens a neandrtálci. Předpokládáme, že neandrtálci se Homo sapiens z hlediska kognitivních schopností nevyrovnali. Proč, když měli stejně velký nebo i větší mozek? Logicky protože měli „něco v mozku jinak“. Samozřejmě existují i opačné názory, …

Poranění mozku a míchy představují v současné době významný problém nejen pro stoupající četnost nových případů, ale především pro svou závažnost a značné socio-ekonomické dopady na společnost. V případě obou typů poranění se jedná o velmi závažné akutní stavy s vysokou úmrtností, které vyžadují bezodkladnou lékařskou péči a v některých …

Neurodegenerativní onemocnění, jako je Alzheimerova, Parkinsonova nebo Huntingtonova choroba, se vyznačují ukládáním proteinových shluků (agregátů) v mozku pacientů. Nová studie zkoumá, proč se shluky huntingtinu na počátku choroby tvoří v určité konkrétní oblasti mozku. Závisí to nějak na typu buněk? Netoxická forma tohoto proteinu je totiž přítomna ve všech mozkových …

Claustrum je dosud málo prozkoumaná část mozku, šedá hmota ve velké kůře pod kůrou insuly. O této oblasti je již dlouho známo, že si vyměňuje signály s mnoha oblastmi mozkové kůry, které jsou zodpovědné za vyšší kognitivní funkce a komplexní myšlení. Toto místo je silně zasíťováno. Nositel Nobelovy ceny a …