Archiv článků: mozek

Vědci z Cornellovy univerzity ukázali, že čich psů je integrován se zrakem a dalšími jedinečnými částmi mozku odlišně než u člověka, což vrhá nové světlo na to, jak psi vnímají svět a orientují se v něm. Podobné propojení mezi čenichem a týlním lalokem, který je u psů funkčně zrakovou kůrou, …

Nová studie uvádí přímou souvislost mezi demencí nebo mrtvicí ve vyšším věku a nedostatkem vitamínu D. Nízká hladina vitamínu D byla navíc přímo spojena s menším objemem mozku. Genetické analýzy mají vést k závěru, že souvislost je kauzální. V některých populacích by bylo možné zabránit až 17 % případů demence …

Poruchy mozku způsobující psychiatrická nebo neurologická onemocnění jsou do značné míry dědičné, tudíž v nich hrají nějakou roli i genetické faktory. Nový výzkum ukázal, že část těchto „problémových genů“ jsou neandrtálského původu. Studie vědců z University of Tartu, Charité Berlin, Amsterdam UMC a dalších institucí nyní zkoumala různé psychiatrické poruch, …

Celkem vzato spoléhají nervové systémy hmyzu a savců na stejné neurochemikálie, jako jsou neuropeptidy, hormony a neurotransmitery a jejich přidružené receptory. Důležité systémy signálního přenosu rovněž fungují podobným způsobem a podobně ovlivňují fyziologické procesy a chování. Vzhledem k tomu, že neurotransmisní systémy jsou obzvláště náchylné vůči působení řady rostlinných látek, …

O podivném výzkumu, dle kterého se měl lidský mozek začít zmenšovat asi před 3 000 lety, se zde již psalo. Autoři tuto teorii dávali do souvislosti s tím, jak lidé získávali přístup k „externím“ znalostem a nemuseli je už sami uchovávat v hlavě. A to jak díky písmu, tak spolu …

Nositel Nobelovy ceny za fyziku Roger Penrose kdysi navrhl, že by podstatou vědomí mohlo být kvantové počítání. Příslušný stav provázanosti (entanglement) by se v lidském mozku podle něj měl uskutečňovat v konkrétních systémech, váčcích – mikrotubulech, nacházejících se v neuronech. To zase měl Penroseovi doporučit lékař Stuart Hammeroff z Arizonské …

Podle nové studie vědců z Kalifornské univerzity v San Francisku se při pohybu očí během spánku REM díváme na věci ve snovém světě, který si vytvořil náš mozek. Trochu kuriózní na tom je, že zjištění není založeno na výzkumu u lidí – výsledek, že pohyby očí jsou nenáhodné a odpovídají …

V současné době existuje jen málo dobrých možností léčby glioblastomu, agresivního typu nádoru mozku s vysokou úmrtností. Obvykle se volí kombinace chirurgického zákroku, ozařování a perorální chemoterapie temozolomidem. Pravděpodobnost pětiletého přežití u tohoto onemocnění je ale menší než 10 %. Jeden z důvodů, proč je léčba glioblastomu tak obtížná, spočívá …

Protein tau je významným činitelem v rozvoji lidských neurodegenerativních onemocnění, Alzheimerovu chorobu nevyjímaje. Přesto o tau a dalších, jemu podobným proteinům, stále mnoho věcí nevíme. Nejnovější objevy přináší práce mezinárodního týmu (Siahaan et al.) se spoluautorkami z Katedry buněčné biologie RNDr. Lenkou Libusovou, Ph.D. a postgraduální studentkou Mgr. Terezou Humhalovou …

Neandrtálci měli stejně velké nebo snad v průměru i o něco větší mozky než Homo sapiens, některé genetické rozdíly mezi oběma druhy mohly ale způsobovat odlišnou funkčnost mozků i jejich vývojové rozdíly. Vědci ze dvou Ústavů Maxe Plancka (v Drážďanech a Lipsku) nyní zjistili, že naše nervové kmenové buňky, z …